Hodina po půlnoci
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335396/bmid_hodina-po-pulnoci-RQK-335396.jpg
4
296
296
PRVNÍ NEZKRÁCENÉ VYDÁNÍ Dcera pařížského notáře Fabiena Maréchalová spěchá za umírajícím otcem, riskuje cestu za tmy a její kočár je v husté vánici přepaden. Dívka vyvázne jen o vlásek a po návratu domů zjišťuje, že útok kdosi objednal. Její život se od základu mění. Rodný dům, v němž žije s tetou Honorií a mladou macechou Mathildou, pro ni přestává být bezpečným útočištěm. Fabiena krůček po krůčku rozplétá síť politických i milostných intrik, sahajících hluboko do minulosti. Nakonec narazí i na pečlivě skrývané rodinné tajemství, jehož odhalení vyvolá sérii zločinů...... celý text
Přidat komentář
No takovou blbost jsem opravdu nečekala. Pro mě romantické knihy nejsou asi to pravé. Bezesporu byla Fabiena superžena.
Naopak oproti jiným čtenářkám, se mi líbila vsunutá historie.
Vše, co jsem zatím od paní Kornerove četla, bylo skvělé, takže jsem vlastně nic jiného ani od této knížky nečekala :) Příběh byl velmi čtivý, měl spád, takže přečteno za pár dní. Bezbřehá láska dvou mladých lidí, která překoná zdánlivě i nepřekonatelné. Mimo to se dovídáme i něco málo z období napoleonských válek. Doporučuji :)
Bála jsem se tolika stran, ale nakonec uběhla kniha ani nevím jak.
Nevadily mě ani popisy napoleonských válek. Zase to bylo něco jiného, než jen klasická historická romance.
Bavilo mě sledovat život Fabieny, její vztahy s macechou i romantická linka. Vůbec mě ale nebavily popisy války. Celkově bych knihu snesla tak o 200 stran kratší (četla jsem vydání, které mělo 647 stran) . Asi v polovině jsem měla chuť ji odložit, ale posledních cca 200 stran bylo nakonec asi nejlepších z celé knihy. Váhala jsem, zda dát 2 či 3 hvězdy, ale ten konec mé dojmy zlepšil. Celkově to bylo ale spíš průměrné čtení, které nebudu dále s nadšením doporučovat.
Miluji Körnerovou, ale tato kniha mě zklamala. Po přečtení Domu U Tří borovic jsem se na knihu moc těšila. Chvilkami mi však připomínala telenovelu.
Velmi dobře napsaný příběh, který má co nabídnout spoustě čtenářů. Je to ale spíš taková dost předvídavá oddechovka. Pro mě spíš něco, po čem sáhnu, když si potřebuju odpočinout od všech detektivek a thrillerů. Líbí se mi ale, že kromě romantiky, je zde okrajově popsáno několik historických momentů z dob Napoleona. Hezky se to čte. Hezky to odsýpá. Má to myšlenku, hlavu a patu. Je tam možná více omáčky, než někteří zkousnou, ale najde si to své věrné čtenáře. :) Mě to bavilo.
No, opět Hanička! Tentokrát poprvé vzdálenější historie, spousta informací o napoleonské době. Krásný a čtivý příběh, trochu dickensovský, ale na druhou stranu hodně předvídatelný. I tak jsem si to užila a doporučuji.
Nadherny pribeh, pocet stran mu dodava na intenzite a bavil me od zacatju do konce. Navic jsem si trochu ozivila i historii
Hodina po půlnoci je krásná knížka - pohádka, romantika, dobrodružství... I historický výlet do období napoleonských tažení.... Také jsem si kladla otázky, co je čest, odhodlání, jak bychom dnes jednali, čeho bychom my sami byli schopni...četla jsem ji teď už podruhé. A zážitek to byl i tak skvělý..... Ale asi bych ji doporučila těm, kteří se nebojí otevřít své romantické srdce, třeba jen na chvíli:-).
Knížka se mi líbila,byla napínavá i romantická ,jen co mě nebavilo byl popis války apod.
Další dobře napsaná kniha paní Körnerové, která vydá za knihy dvě. První část je klasická romantika s naivní dívkou, zlou macechou a intrikami. Druhá část je vážnější, z popisu strašných napoleonských válek mrazí, kniha tím získává hloubku a přestává být jen povrchně romantická. Doporučuji
(SPOILER)
Když už jsem unavená z marných pokusů některých spisovatelů, pak je čas na romány od paní Körnerové.
Hodina po půlnoci nás zavádí do mého milovaného prostředí....napoleonské Francie.
Příběh je rozdělen do dvou částí. Přičemž v prvním sledujeme osudy ještě dětsky naivní Fabieny, která zasněně pokukuje po mladém husarském důstojníkovi a při tom netuší, že místo v Julienově srdci si majetnicky zabrala její krásná macecha. Fabiena je přitom vtažená do víru intrik a pomalu zjišťuje, že úplně nemůže důvěřovat nikomu a že Mathylda možná není jediná, kdo by si ji přál vidět mrtvou. Pravda ale nakonec vypluje na povrch a prozření se dočká nejen Fabiena ale také Julien, který pochopí, že svůj čas a lásku věnoval marně člověku, který by ho v zájmu zachování vlastní pověsti nechal ležet zraněného na zemi, aby tam počkal na smrt. Své city k Fabieně pochopí příliš pozdě, ale i tak si oba přísahají, že je válka nerozdělí a jeden druhého najdou.
Po požáru v domě Na Lukách už pro Fabienu přestává být v Paříži místo a rozhodne se odejít na zámeček na malou venkovskou usedlost Saint Simon, který byl jejím dědictvím po matce. Zde začíná druhá část knihy, která je dle mého názoru zajímavější. Sledujeme v ní, jak se z Fabieny stává dospělá a rozumná paní domu, která do teď neměla žádné povinnosti a najednou na jejích bedrech spočívala tíha osudu celého panství a jejich obyvatel. A přitom stále vysílala své vzpomínky daleko na východ za Julienem táhnoucím do Ruska. Zdálo se, že není jejím osudem, aby byly jeji podlitby vyslyšeny, protože sám Julienův nejlepší přítel jí osobně přišel předat jeho šavli jako důkaz o skonu a přidal k tomu upřímnou kondolenci. Nelhal skutečně viděl, jak Julien padl poté, co mu jeden z kozáků v boji rozťal hlavu, ale opět není všechno tak, jak se zdá. Piemonťan z Julienova oddílu odmítl svého kapitána opustit a dal si za osobní cíl, že Julien přežije. Ještě s další hrstkou husarů přečkali zimu u několika ruských žen v malé vesnici uprostřed lesa. Až když nastala obleva a Julien byl schopný návratu, přišel čas zamířit na západ do Francie.
O co horší bylo Julienovo zklamání, když se po tom všem dozvěděl, že na něj Fabiena nepočkala a rozhodla svůj osud spojit s rodinným přítelem Alainem Chabotem. Už do jejího života nepatřil a po návratu z fronty se rozhodl, že bude lepší, když pro Fabienu zůstane mrtvý. A znovu není nic, jak se může zdát! A Julien o tom bude přesvědčen, když je ustupující francouzská armáda zatlačena až do nitra vlastní země a Julien ve snaze zachránit život svého zraněného přítele Piemonťana musí požádat o pomoc obyvatele zámečku v Saint Simon, přičemž setkání s Fabienou je nevyhnutelné. Julien se dozvídá pravdu, Fabiena na něj skutečně počkala a vše ostatní bylo jen zamotané klubko intrik. Oba si vyznají své city a Julien žádá Fabienu o ruku, poté spolu stráví noc a následně Julien v zájmu vlastní cti a svědomí odjíždí pomoci císařskému pluku při závěrečných bojích, přičemž Napoleonův nezdar byl nevyhnutelný. Po pádu císařství se Julien vrací k Fabieně do Saint Simon, aby spolu začali nový život. S nástupem Bourbonů se do vlasti začala vracet stará šlechta a zabavené majetky se v restituci vracely. I Julien zjistil, že má nárok na titul a majetek, který by mu a Fabieně otevřel novou cestu. Julien byl totiž levoboček jistého markýze, který ho ale ještě za života legitimizoval a v závěti mu vše odkázal. Po pádu Bastily však markýz skončil pod gilotynou a jeho majetek spadl do rukou těch, co si jeho smrt přáli. Teď přišel čas vše získat zpět, Julien se mezitím ujal správy panství v Saint Simon a společně s Fabienou čekají dítě. Jiskra vášně je také zažehnuta mezi Piemonťanem a Fabieninou přítelkyní, je mezi nimi ale příliš velký společenský rozdíl. Piemonťan byl pouhý sedlák původem z Itálie a nic jiného neměl, Julien mu slibuje pomoc v podobě místa správce na jednom z panství, které má Julienovi v restituci spadnout do klína.
Bývalý starosta Saint Simon, který za času císařství získal veškerý markýzův majetek, ještě zkusil rozsudek soudu zvrátit ještě dřív, než bude vyřčen. Poslal na Juliena a jeho přátelé nájemné vrahy, neuspěje, protože na poslední chvíli zasáhne Fabiena s Alainem Chabotem, který se pro ni obětuje a zachytí kulku, která byla určena Fabieně. Zplatil tak všechny intriky, kterými chtěl zmařit jejich štěstí.
Velmi příjemné čtení, dávám čtyři hvězdičky.
Knihy paní Körnerové mám ráda. Tato mě ze začátku taky bavila,ale asi v polovině mi to začalo připadat až moc romantické a překombinované,tak knihu odkládám.
Krásný romantický příběh zasazený do historické Francie. Vypravečský styl paní Körnerové mám moc ráda.
Opět krasny příběh od mé oblíbené autorky.
Občas trošku zdlouhavé, ale i tak krásne.
Mile mě překvapilo že se v knize objevil Sebastian de Braie ( postava z pana hor) bylo to jako se setkat se starým známým.
Historický román z doby napoleonské mě opět zaujal od první do poslední stránky. Obdivuji autorku jak umí historická fakta „zabalit“ do krásného děje plného napětí. Román jsem hltala. Moje oblíbená spisovatelka právem dostává pět hvězd.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Moc hezký příběh, plný dobrodružství, romantiky a napětí s happy endem.