Hodinářova dcera
Kate Morton
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407135/bmid_hodinarova-dcera-kcJ-407135.jpg
4
304
304
Je horké léto roku 1862 a na březích Temže u Birchwood Manor se vylodí skupinka mladých umělců pod vedením talentovaného Edwarda Radcliffa. Mají plán: strávit léto v odloučení a hledat inspiraci pro svou tvorbu. Jejich pobyt se jim však nečekaně zkrátí. Jednoho dne najdou jednu ženu z jejich skupinky zastřelenou a druhá není k nalezení. Přitom zmizelo cenné dědictví a život Edwarda Radcliffa se ocitl v troskách. Uplynulo sto padesát let a Elodie Winslowová, mladá londýnská archivářka, nachází podivnou koženou brašnu, která obsahuje dvě zdánlivě spolu nesouvisející věci: vybledlou fotografii zatčené ženy ve viktoriánském oblečení a skicář obsahující kresbu dvojdomku u řeky. Proč se Birchwood Manor Elodie tak líbí? A kdo je ta krásná žena na fotografii? Jaká tajemství skrývá? Hodinářova dcera je příběhem vraždy, tajemství a krádeže. Vypráví o umění, lásce a ztrátě. Jako řeka protéká stránkami této knihy hlas ženy, která stojí mimo čas. Její jméno bylo historií zapomenuto, ale ona vše sledovala a bylo při tom: Birdie Bellová, hodinářova dcera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
The Clockmaker's Daughter, 2018
více info...
Přidat komentář
Chvíli mi trvalo,než sem se začetla a taky sem měla dost problém se orientovat v postavách, strašně se tam přeskakovat. Přesto to byl nakonec pěkný příběh.
Takové příjemné romantické čtení jsem přesně v tuto chvíli potřebovala. A tato kniha moje očekávání splnila. Všechno ostatní již bylo napsáno v komentářích níže, proto už za sebe víc psát nebudu. Knihu na závěr hodnotím všemi pěti hvězdami a doporučím.
Román přináší tragický příběh hodinářovy dcery, která jako modelka malíře Edwarda Radcliffa v létě roku 1862 prožívá svou osudovou lásku. Po jejím osudu pátrá v roce 2017 archivářka Elodie, která objevila její fotografii. Součástí příběhu je i Radcliffova mladší sestra Lucy, schovanka internátní školy Ada, Edwardův životopisec válečný veterán Leonard i mladá vdova Juliet se třemi dětmi, která hledá během náletů na Londýn útočiště na venkově. Jejich osudy spojuje tajemný venkovský dům Birchwood. Líčení staré Anglie, bohémského života umělců i londýnského podsvětí 19. století bylo velmi uvěřitelné. Jen nechápu, proč Lucy čekala na potvrzení své domněnky 20 let a nikomu se nesvěřila.
Jsem asi v polovině knihy a jsem úplně ztracená. Chaotické přeskakování z jedné doby do druhé,v postavách se těžko orientuji. Jsem zklamaná, zřejmě knihu nedočtu. Obdivuji čtenáře, kteří knihu dočetli a dařilo se jim orientovat se v přeskakování časem a ve všech postavách. .....
Nemohla som sa v postavách ani v deji zorientovať... Chcem tráviť svoje večery s knihami, na ktoré sa teším a nie v ktorých sa strácam..
Tak tato knížka mi dala pořádně zabrat. Příliš dlouho jsem se nemohla začíst, ale dala jsem tomu šanci díky komentářům, které slibovaly zlom v druhé polovině knížky. Podle mě došlo ke zlomu až tak posledních padesát stránek. Po celou dobu se zde střídaly různá časová období, příliš mnoho postav až jsem se často ztrácela a nakonec vlastně zůstala spousta věcí nevysvětlená, nejasná.
Pro mě je to zatím nejslabší knížka od Kate Morton.
Kniha mi byla doporučena jako dobrá oddechovka na dovolenou.
Román je utkaný z více příběhů, které se postupně propojují. Všechny jsou dobře odvyprávěné, nejslabší je možná linka s hrdinkou v současnosti. Autorka umí do děje vtáhnout, jdou jí popisy situací.
S čím mám ovšem nepatrný problém, je logika. Už si toho všimla spousta lidí v komentářích níže. Hlavní událost románu je i dle mého názoru málo pravděpodobná.
(+ SPOILER pro ty, kdo už mají přečteno)
1) Silná žena, která najednou nepochopitelně úplně ochromí před násilníkem, kterého se dříve nijak moc nebála.
2) Když jsem v nouzi a někoho slyším, jak mě volá, ještě navíc nejmilovanější osoba mého života, mohu přeci křičet a bouchat. Ne tiše sedět a čekat na smrt. Kdo by to udělal?
A proč?
3) Stejně tak nepochopitelné chování Lucy. Třináctiletá dívka úplně zapomene, že někoho schovala v nebezpečné skrýši, ještě někoho, kdo je jí blízký, a tak nějak si myslí, že se osoba buď zachránila sama nebo jí někdo asi pomohl, no. A také úplně na x let zapomene, že vlastně u ní zůstal nejcenější rodinný šperk.
Škoda, autorka má určitě talent, jen by chtělo dopilovat uvěřitelnost děje:)
Zkoušela jsem tuhle knihu už několikrát ale až teď se mi ji konečně podařilo přečíst od začátku do konce,a musím říct že sem byla opravdu spokojená nelituji že jsem si ji přečetla byla skvělá,až na nějaké vyjímky ale o těch se nebudu zmiňovat jsou to opravdu maličkosti.
Mám autorku ráda a knížka se mi líbila, ale.... Tentokrát to bylo opravdu dost složité, střídaly se hodně postavy a časová období, takže jsem se občas také ztratila a musela zalistovat zpět. Mělo to kouzlo a emoci, ale za tu lehkou překombinovanost dávám jenom 4*
Knihy Kate Mortonové mám ráda a po přečtení recenzí jsem měla obavy ze čtení její poslední knihy Hodinářova dcera. Ale tohle je přece její styl. Složitě propletený příběh, který se postupně rozmotává. Postav je sice více a při čtení musíte přemýšlet v jakém jste čase, ale ani jedna tam není navíc. Jak to dopadlo s Elodie si může čtenář jen domýšlet. Tady by si příběh zasloužil pár stránek navíc. Kniha se mi líbila a mohu ji doporučit.
Toto je moje první kniha od této autorky. Musím přiznat, že jsem od ní čekala daleko víc.
Častokrát jsem se ztrácela v ději i v postavách. Kniha není pouze o hodinářově dceři, ale je i o mnoha dalších lidech. Děj je občas nudný a zdlouhavý. Mrzí mě, že se nedozvíme úplný konec, v knize zůstalo mnoho nedokončených momentů (např. Jak to nakonec dopadlo s Elodie? Našel obraz někdy veřejné uznání? Proč se Lili neozvala, když jí hladali?...a mnoho dalších otázek).
Kladně můžu hodnotit občasnou napínavost příběhu a zamyšlení se nad prostorem a časem. Děkuji!!!
Ze začátku jsem si říkala uf to bude nudné a dlouhé,ale kniha mě mile překvapila a musím říct že jsem ke konci nemohla odtrhnout zrak od stánek dokud nebylo přečteno.
Takova skoda.. Autorku mam rada, ale tohle bylo skoro utrpení, misty zmatene, misty nuda a pribeh Elodie podle me ne uplne dotazeny.. Tak doufam, ze pokud autorka napise a vyda dalsi knihu, ze bude zase uzasna, jako jine jeji knihy
Tentokrát se mi Kate Morton vůbec netrefila do noty. 80% knížky jsem se ztrácela v souvislostech a bylo to na mě až moc propletené. Ani rozuzlení v závěru bohužel můj dojem nezachránilo.
(SPOILER) To tedy byla motanice:) Pro mě první knížka od této autorky, ale příjemně mě překvapila, příběh byl zajímavý, spletitý, možná příliš moc postav, ale četlo se mi to dobře. Akorát tedy nechápu, proč Lily v té skrýši nekřičela, aby jí našli
Kniha začíná v přítomnosti a hlavní hrdinkou je Elodie, která mi byla už od začátku velice sympatická. Elodie je tichá archivářka, která objeví záhadnou brašnu a pomalu začíná odhalovat tajemství ženy namalované v zápisníku. Elodie zároveň chystá svoji svatbu o které není úplně přesvědčená, že je to to, co si ve skutečnosti přeje. Vzpomíná také na svoji slavnou maminku a odhalí přitom pečlivě skrývané tajemství .
Hned od začátku se knihou prolíná i příběh ducha ženy, která vzpomíná na svůj život – zde sledujeme osudy docela velkého množství postav. Trochu jsem se ztrácela, nechápala jsem proč se vlastně autorka některými postavami vůbec zabývá?? Nicméně stojí za to se tím prokousat. Až na konci čtenář pochopí, že každičká jediná postava, o které bylo psáno, měla v příběhu svůj význam. Láska Edwarda a Lilly byla tragická, ale s tím jsem počítala asi už od začátku. Nicméně čím jsem byla silně zklamaná byl příběh Elodie. Rozhodně bych uvítala, kdyby jí autorka věnovala z knihy mnohem více stran. A co bylo vůbec nejhorší, čtenář se vůbec nedozví, jak to s Elodií vlastně dopadne. Váhala jsem, jaké mám dát hodnocení, kvůli Elodii bych nejraději několik bodů ubrala. Nicméně dojem z knihy jako celku je velice pozitivní, proto přimhouřím očko a dám vysoké hodnocení.
(SPOILER)
Knížky od Kate Morton mám moc ráda, tato mi chyběla jako poslední k přečtení a už se těším zase na další :-) Protože autorčin styl znám, neměla jsem problém se orientovat, jako první knížku z jejího pera to ale určitě čtenářům nedoporučuji, spíše začít od Zapomenuté zahrady a pak další a tuto si nechat jako poslední. Co se týče příběhu, tak ten se mi moc líbil, a konec Ptáčka jsem tipovala jiný, i když mi bylo jasné, že zůstala v domě nebo spíše v řece. Její hlas, který mě knihou provázel, mě moc bavil. Mrzí mě, že nebyl více rozvinut konec příběhu Elodie, její matky, Tipa a vlastně i Ady nebo Lucy, jak s tím vším tedy dál žila... a vlastně nebylo ani napřímo napsáno, kdo vystřelil na Fanny.
Četbu jsem si užila, ale některé otazníky zůstávají a to jediné mě vlastně na tom mrzí. Jinak určitě doporučuji všem, kdo milují příběhy z historie a prolínání časových období. To já můžu a užívala jsem si i popis práce Elodie jako archivářky.
Příběh, který se ukrývá na stránkách knihy, je opravdu příběhem obrovské lásky, která kvůli hloupé shodě nešťastných náhod tragicky končí.
Všimla jsem si, že dost lidí tohle dílo nehodnotí příliš kladně, takže jsem se ho trošku obávala, ale pro mě osobně to bylo dokonalé. Možná i proto, že to byla moje první zkušenost s autorkou, ale kdo ví. Začneme tedy popořádku.
Postavy. Ty byly úžasné. Všechny. Co musím vyzdvihnout, byla postava Edwarda Radcliffa. Jeho postava byla tak propracovaná, že na stránkách knihy opravdu ožila. Jako čtenářka jsem skutečně cítila Edwardovu energii i jeho nadšení a následně jeho obrovský smutek téměř na fyzické úrovni. A také bylo zcela evidentní, že Edward je takové alter ego samotné autorky, která se svou postavou sdílí vášeň pro staré domy a jejich historii a auru. Další moje oblíbená postava byla Lucy, jak jinak, tu nešlo nemilovat. Ada byla taktéž úžasná a maličký Tip se svou maminkou mě několikrát rozplakali dojetím i smutkem. Elodiinu dějovou linii jsem příliš nemusela, ale docela mě mrzí, že jako jediná neměla pořádné zakončení a nevíme, jak to s ní bylo dál. Další střípky, které stojí za zmínku: Rozhodně odhalení toho, kdo vlastně byl James Stratton, to jsem zírala s otevřenou pusou, když jsem pochopila :D dále rozuzlení složitého vztahu Frances-Edward-Lily a nakonec zjištění, jak to vlastně bylo, kam Lily zmizela, proč stále v domě přebývá její duch... Ve chvíli, kdy mi to docvaklo (a záhy bylo potvrzeno na stránkách knihy), se ve mně vířilo tolik různých pocitů, až jsem se z toho rozbrečela :D
Za zmínku také stojí japonský javor. Já věděla, že tam hraje nějakou roli, když ho tak často zmiňovala! :D
Propletenost všech dějových linek byla dokonalá, bylo až neuvěřitelné, jak všechno se vším souviselo. Sledovat historii domu v Birchwoodu bylo něco úžasného. Zároveň bylo trochu bolestné si uvědomit, že čas, který nám byl dán, je velmi krátký a náš život tak pomíjivý.
Málokdy čtu předchozí komentáře před napsáním vlastního, ale tady jsem potřebovala zjistit, jestli nejsem sama, kdo má rozporuplné pocity - nejsem... Mám ráda knihy, kde se střídají dějové linie, včetně historických (např. Erskinová), ale v této knize jich bylo přespříliš. Nechápala jsem vůbec postavu vypravěčky, která je všechny podivně spojovala, člověk si střípky skládal fakt dlouho a věřím, že mnozí nevydrží. Některé linky se na konci rozmotaly uspokojivě, jiné by ještě snesly dotažení - Elodie a Jack, táta Elodie... Kvůli posledním stranám stojí ovšem za vytrvání, ach Lucy, ach Lili... :`-(
Štítky knihy
láska tajemno záhady australská literatura anglický venkov archivnictví australské rományAutorovy další knížky
| 2014 |  Tajemství letního odpoledne |
| 2011 | Zapomenutá zahrada |
| 2009 | Dům u jezera |
| 2017 | Ztracený slib |
| 2019 |  Hodinářova dcera |
Hodinářova dcera mě velmi mile překvapila. Dlouho jsem tento krásný příběh ve své knihovně přehlížela, nechápu proč. I když to není lehké čtení, bavilo mě to. Všechny časové linky mají něco do sebe včetně postav. Závěr se mi líbil i přesto, že byl hodně otevřený.