Hodinky od Ašera
Zuzana Dostálová
Co trápí dnešní třicátníky? Přemíra stresu, pocit osamění, nebo jen to, že si nemohou dovolit hodinky Hublot? Karla a Helenu spojí jedno letní odpoledne náhoda. Přestože pokračují každý svojí cestou, osud je svede zpátky k sobě. Touží po rodině, zázemí a smysluplné práci. Seberou odvahu a rozhodnou se zariskovat. Založí si rodinnou firmu. Tuší ale, jaké překážky spojené s podnikáním budou muset okusit? Jak je složité se v dnešní době vypořádat s nástrahami byrokracie a zákony? Vyčerpání, ale šťastni otvírají vytoužený obchod. Spokojený zákazník je jim největší odměnou. A když se někdy nedaří, stále je tu víra, že bude líp. Věděl to i starý Ašer, židovský hodinář z Letné, bez jehož pradávných hodinek by Karel s Helenou ztratili naději.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2020 , Audioteka , BookmediaInterpreti: Zdeňka Žádníková Volencová
více info...
Přidat komentář
Silný průměr - jazyk, zápletka. Jasně třicátníci to mají těžký - ale nejsou úplní hňupové ????
Tohle bylo velké zklamání. Příběh se sice dotýká řady zajímavých témat, ale je silně povrchní a postavy velice ploché a psychologicky zjednodušené často až na hranici karikatury. S postavami mám zde obecně velký problém, protože snad až na jednu vyjímku s nimi nedokážu příliš sympatizovat, natož se do nich vcítit (dokonce i přes to, že je mi třicet a žiji v Praze, což by mě alespoň s těmi hlavními spojovat mělo). Asi nejvíc mi na nich vadilo, jak jsou hloupé a jak nedokážou mezi sebou komunikovat. Možná ale neschopnost komunikace je skutečně to, co dnešní třicátníky trápí úplně nejvíc.
Téma starých židovských hodinek by mělo podle mě větší potenciál, než jak bylo využito v knize.
Musí se ale nechat, že se to čte rychle a skoro samo, nic moc však nepřináší. Pouze divnou nepříjemnou pachuť toho, v jak těžkém světě žijeme.
Knihu jsem přečetla velice rychle, z tohoto pohledu byla napínavá, člověk se chce dozvědět, jak to vlastně dopadne. Pro mne byla čtivá. Děj byl předvídatelný, ale to mi až tak nevadilo. Avšak kniha je poměrně depresivní, vykresluje současnost celkem realisticky, to může být docela znepokojivé odhalení. Vztah Karla a Heleny zasloužil trochu víc prokreslit, nebylo moc jasné, co je k sobě tak táhne a drží pohromadě a to až tak, že se Helena vzdá poměrně velkého majetku ve prospěch společného podnikání....ale možná to tak ve vztazích vlastně dnes chodí?
Z počátku jsem si říkala: "Super, zajímavé osudy postav, zvláštní prostředí..."Bohužel, nadšení mi vydrželo tak do půlky knížky. Pak už se z děje stala jen červená knihovna s lehce předvídatelným průběhem a s optimisticky laděným a nadějným koncem. Škoda...
Velmi čtivé. Podnikání Heleny s Karlem jen těžko uvěřitelné - čtenář od počátku tuší, jak to musí dopadnout. Chyběla mi ta “krása jazyka”.
Mám ráda knihy se současnou tématikou. Dávám 5 hvězdiček a těším se na další romány Zuzany Dostálové.
Knihu jsem četla na doporučení knižní influencerky a pro mě byla opravdu zklamáním. Příběh je předvídatelně nudný a postavy opravdu nezajímavé. Omlouvám se autorce, ale tohle byla opravdu ztráta času. Za pozitivum knihy považuji její čtivost.
Už od prvních stránek jsem byla fakt na nervy z těch krátkých vět a říkala si, že to asi neskousnu. Ale pak se začal řešit vztah Oliny a já měla pocit, že ty holý věty úplně přesně reflektují všechno, co se děje. Život, strach, nepochopení, hledání se...
Někteří říkají, že jim vadilo, jak se z Heleny ve vztahu s Karlem stala slepice, co myslela akorát na to, jak musí zhubnout. Takže ruku na srdce - neříká si to o nějaké části těla každá z nás? Menší nos, útlej pas, pevnější zadek...Jasně, asi bych si v reálu neměla s Helenou co říct, ale kniha se mi líbila.
Možná i proto, že před čtenáře postavila tolik běžných problémů - domácím násilím počínaje, přes neschopnost upřímně komunikovat až existenciální a pracovní krizí konče...
Za mě jsou to slabší 4 hvězdy, hlavně proto, že jsem v tom místy viděla nejen sebe, ale spoustu kamarádů a lidí, co znám.
V první třetině jsem byla ještě optimistická. Přišlo mi, že je to vcelku zajímavé čtení a Zuzana Dostálová poměrně trefně zachytila, jak snadno ženy uvíznou v pasti nevhodných vztahů jen proto, že nechtějí být samy a nebo mají potřebu pomáhat a zachraňovat. Ale pak nastal nějaký zlom. Ani číst mě to nebavilo, jak nudné to bylo. Karel a Helena naivní, ničím nezajímaví...a podle názvu bych čekala, že v příběhu dostane hodinář Ašer větší prostor. Velké zklamání.
Tak ani nevím, kde začít. Hlavní hrdinka údajně vystudovala žurnalistiku, a živí se - pouze cca do třetiny knihy - psaním dvou tří článků měsíčně, a stačí jí to na obživu. Navíc postrádá kritické myšlení, koníčky, nějaké zajímavé názory... Navíc pokud to "puťkovství" v ní bylo celou dobu, což mi tedy úplně zpočátku nijak zvlášť nepřišlo, tak zhruba od poloviny knihy se naplno rozvine, a z Heleny se stane naprosto nezajímavá, obyčejná buchta, co vaří svému milému guláš a užírá se tím, že má dvě kila navíc. Což řeší i před, během a těsně po porodu. Její milý si zas všímá toho, že i u porodu měla upravené ruce. Tak co to je, sakra, za lidi, a hlavně: je nutné o nich číst knihu? Kniha, stejně tak jako VŠECHNY postavy v ní, postrádá smysl pro humor. A tím tedy u mě ztrácí body, a to hodně. Obě hlavní postavy, Helena i Karel, nemají žádné kamarády, pardon, vlastně každý má jednoho. On má dobrého kamaráda, kterýho vidí jednou za uherskej rok, a ona má kamarádku, se kterou jde jednou za dva týdny na víno, kde si dá sotva dvojku, kterou sotva vypije, a po dvaceti minutách se rozloučej, a jdou domů, což bych pochopila, kdyby měla doma někoho, o koho by se potřebovala starat, děti, psa, babičku, ale obě dvě jsou v první části knihy poměrně nezávislé, přesto se po pár minutách loučí (já nevim, kdo to takhle dělá, tak to si tyhle dvě nejlepší kamarádky asi nemaj co říct...)nebo na kafe, kde to probíhá stejně - sednou si, řeknou dvě věty, jedna nebo obě dvě po dobu rozhovoru neustále sledují hodinky a čas, a jdou domů. Helena a Karel - naprosto nezajímavý pár dvou sucharů bez koníčků, s takovými lidmi bych si fakt neměla co říct. Navíc člověk jim to pouto nějak prostě nevěří (to samé se týká Heleny a Oliny, nechápu, proč jsou vlastně kamarádky...), nic je nespojuje, kromě později toho podnikání, ale nic je nespojuje tak nějak... lidsky. Líbí se mi dvě věci: princip nerealizovaného vztahu dvou lidí , který na začátku vypadal slibně, kteří pak mají každý svůj život a jiného partnera, aby se pak opět sešli a začali spolu žít, a ta druhá věc, zasazení děje do ulic a podniků (no, spíš do jednoho podniku, do Liberálu) Letné. No, už končim, asi si dám sraz s kamarády, vypiju decku vína, řeknu jim dvě věty a pofrčim domů. ... A ještě jedna věc: gramatická chyba , tzv.hrubka, na straně 271. Ostuda.
Tak tento příběh mne skutečně netrefil, nevím, zda proto, že jsem jiná generace, nebo jen proto, že to prostě nemá ten správný náboj.
Nejdříve jsem měla strach, že se budu knihou prokousávat, ale nakonec jsem se rychle začetla a měla jsem přečteno za pár dní.
Nebylo to špatné, autorka hrdiny své knihy opravdu nešetří a sesílá na ně jednu "morovou ránu" za druhou. Hodně současně, finančně výchovné... za mne 3,5*
V posledni dobe se mi nepodarilo cist tak, jak bych chtela. Kdyz jsem tedy sahla po nove knizce, me prani bylo, at to ma silny pribeh, at me to klidne pohlti tak, ze nebudu schopna se od toho odtrhnout, proste jsem mela chut na poradou pecku a byla ochotna se ji zcela poddat. Neco takoveho: dva lidi, kteri se potkaji, zakoukaji do toho druheho, osud je nejakym zpusobem odvede od sebe, a po letech zase zpatky k sobe, me jakozto spisovatelku neuveritelne laka. Samo o sobe to srci potencialem pro silny pribeh na vsechny svetove strany. Tohle ale moje ocekavani proste nesplnilo. Ackoliv je kniha napsana lidsky, postavy nemaji vyslapane ruzove cesticky, zasahuje je jedna rana za druhou, je to cele i treba malicko smutne, vadilo mi, ze se pribeh ke konci druhe poloviny v podstate uplne odvraci od mista, kde zacinal. Vystridalo to povidani o podnikani dvou naivnich lidi, ktere mi najednou pripadaly strasne cizi. Takova skoda, vzhledem k tomu jak moc hezky to bylo rozjete.
Kniha je "jakoby" o ničem, ale přitom je to super. Perfektní vykreslení postav, běžného života dnešních třicátníků, tak, jak život běží a leží.
Tak tohle bylo celkově takový o ničem. Dobře napsaný, četlo se to samo, ale na druhou stranu totálně suchý postavy, děj, kdy čekáte na to, až se začne komečně něco odehrávat. Jako kdyby se nemohla autorka rozhodnout, o čem psát: první půlka o dvou lidech, kteří se po peripetiích dají konečně k sobě, druhá půlka o tom, jak jedna naivní rodina k bankrotu přišla...překvapivě...pasáže popisující různé zákazníky nakupující dveře, byly fakt úmorný. Za mě zklamání.
Autorovy další knížky
2020 | Soběstačný |
2018 | Johana |
2018 | Hodinky od Ašera |
2023 | Karneval zvířat |
2016 | Proč všichni odcházejí |
Knihu jsem četla na doporučení knihomolky/influencerenky. Mé nadšení nebylo zas tak velké, ale kniha se četla sama a byla plná věcí ze života. Spisovatelka má vytříbený styl, není nijak složitý, barvitý, ale je plný zvratů a příběh jako by se odehrál