Hojnost

11.11.2018

Inspirující je úvod, ve kterém autor mluví o jídle a přísadách s takovou láskou, že si představuju, jak každý lilek, cuketu i papriku lehce pohladí. Fotky mají taky hodnotu pětihvězdičkovou, ale tím kouzlo končí. V drtivé většině receptů mě už 5. řádek sfoukne z těch nadšených výšin. Nevadí - název, fotka a letmý pohled na ingredience mně, "neposluše" kuchařské:), stačí...

05.10.2018

Pod pojmem hojnost, zejména ve spojení s jídlem, si většina z nás asi představí stoly prohýbající se pod nákladem nejrůznějších pochutin od nadívaných kachen po čokoládový dort. Takovou představu ale určitě nemá Yotam Ottolenghi, protože jeho Hojnost spojuje spíše s "snadno dostupnými a čerstvými surovinami". I když v knize několikrát dostaneme doporučení párovat daný pokrm třeba s drůbežím, kuchařka je jinak plná vegetariánských receptů.

Autorův izraelský původ a současné britské působení mají svou pozitivní i stinnou stránku. Ačkoliv se o zajímavé bezmasé pokrmy zajímám už několik let, Hojnost mi otevřela řadu nových obzorů. Na druhou stranu v knize najdeme spoustu receptů, které na našem území v domácích podmínkách snad ani nemá smysl zkoušet (třeba dostupnost artyčoků nebo šafránu u nás není kdovíjaká).

Recepty samotné jsou na vysoké úrovni. Jsou popsány velice názorně a tak by příprava pokrmů neměla činit větší obtíže ani začátečníkům. Navíc je poznat, že autor sám se v kuchyni rozhodně neztratí. Postupy uvádí v časové posloupnosti, která dává smysl a sami nemusíme přemýšlet nad tím, jestli tu cibuli nakrájet před usmažením hub nebo jestli to stihneme i v průběhu. Kniha jako celek působí krásným, minimalistickým dojmem. Většina receptů je doplněna fotografií hotového pokrmu (ne vždy na stejné dvojstránce). Fotografie postupů, ani žádné kuchařské vychytávky (třeba jak nejrychleji nakrájet pomeranč) v knize uvedeny nejsou.

Určitě nemá smysl zaleknout se obvykle delších seznamů surovin a postupů. K dosažení srovnatelné chuti, jako při osmažení vyzrálého steaku u zeleniny zkrátka potřebujeme trochu více kuchařského umu. Výsledek za to ale určitě stojí. Nejen že udržujeme vlastní tělo zdravější, ušetříme zvířecí život, ale také výrazně méně zatěžujeme planetu naší ekologickou stopou. Když k tomu připočtu velmi dobrou chuť výsledného pokrmu, je to jasná volba :)