Holky s voctem
Klára Mandausová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388592/mid_holky-s-voctem-oyw-388592.jpg
3
67
67
Celou pubertu jsem posilovala břicho, abych ho měla ploché a pevné. Jenže jsem si nevšimla, že můj zadek připomíná velký měkký gauč. Život nebývá takový, jaký si myslíme, že bude. A někdy je to zatraceně dobře. Vyrosteme, najdeme si skvělou práci, kde budou všichni milí a přející, a k tomu pěkného, hodného a ne úplně chudého kluka. Budeme s ním mít roztomilé děti, psa a domek se zahrádkou. Třeba zrovna takový plán máme. Skřřříp. A všechno je jinak. Něco z toho je, a něco ne. Anebo se to divně pomotá. Co s tím? Brečet? Nadávat na osud? Vyčítat smůle, že se nám nalepila až na záda? Blbost! Dělat si z toho legraci! Jediné řešení, jak to všechno zkusit přežít. Protože život za tu zábavu stojí. Knížka, kterou držíte v ruce, je právě o tom. Že nám život občas přehodí směrovku. Místo zářivé žluté jdeme chvíli po temně modré nebo rychlé zelené, abychom pokračovali po vášnivé červené. A pak zjistili, že jsou značky v nedohlednu a v ruce držíme štětec.... celý text
Přidat komentář
Nenáročná kniha fejetonů, takový ten styl nevážně a s nadhledem o obyčejných věcech každodenního života pohledem jedné ženy.
Nenáročná jednohubka ze života oživená povedenými ilustracemi. Ideální, když nemáte moc času, ale chcete si něco přečíst.
Obyčejný příběh, průměrné dnešní ženy. Místy humorné statě, ale jinak opravdu nic na složité přemýšlení. Spíš bych to pojmenoval jako nastavení vlastního zrcadla. Myslím si, že se v tomto příběhu najde skoro každý. A když ne v celém ději, alespoň v nějaké části.
Taková fajn rychlá oddechovka, úsměvné historky ze života. Nenadchne, neurazí. Na jedno odpoledne, proč ne :)
Jak bylo již níže v komentářích zmíněno - nenáročné, na odreagování dobré. Určitě to není kniha pro čtení na jeden zátah, ale po krátkých dávkách jsem si ji dávkovala ráda a kupodivu se i občas usmála. Zase tak strašné mi ty povídky nepřišly, ale 10 lidí, 10 chutí :-)
Bez urážky musím tuhle knížku nazvat "záchodovou" :-) Myslím tím, že se nedá číst v kuse, ale po jedné-dvou kapitolách je přijatelná. Spíše ale ve druhé polovině, ze začátku jsem si říkala "co to proboha je?!". Myslela jsem, že mi nesedí autorčin styl, postupně jsem ale došla k závěru, že mi nesedí celá autorka a její názory. Některé jako šestnáctileté nevyzrálé pipky (v padesáti?), v mnohých líčí své zážitky, s nimiž se čtenář nemůže ztotožnit. U velké části příspěvků výčet a nějaké dělení. Velmi mi to připomnělo Kafe@cigárko. Grafikou a parádním provedením obalu zase Aňu a její P. S. - za to hvězda navíc. Tuhle ale posílám dál.
Některé povídky byly výborné: Hlavně si nedělat radost, Když vás někdo shodí, Pádlo versus Vysočany. Některé byly naopak slabé. Někdo si svoje najde, jiný ne. Knížka je tím tak trošku nevyvážená.
Čekala jsem víc humoru,ale ani jednou jsem se nezasmála. Vadily mi delší souvětí,musela jsem se často vracet k tomu,o čem je zrovna psáno,ale to bylo možná jen mojí nesoustředěností. Je to taková klidná kniha o životě,kterou jsem přečetla ani nevím jak a nedokázala bych nikomu říct,co je v ní vlastně psáno.
Něco málo humoru, čekala jsem víc. Fejetony spíš tak na blog nebo do novin, než na knihu. Ale zase je to vhodná četba do čekárny u zubaře.
Původně jsem knihu ani nechtěla hodnotit, ale nakonec jsem si uvědomila, že Databáze knih, aspoň tato část této aplikace mi slouží jako MŮJ čtenářský deník. Jsou to mé postřehy, mé názory a svým hodnocením nechci v žádném případě kohokoliv pohoršovat a odrazovat od četby jakýchkoliv knih.
Je to definitivní, podobné knihy, a že je jich v poslední době jako hub po dešti, nepatří k mým oblíbeným, jejich četba je pro mne utrpením a ztrátou času. I když se sem tam zasměju a řeknu si " jo, na tom něco je", pořád převažuje více věcí na něž mám jiný názor a pohled.
Takže:
- kdybych napsala svůj deník, taky by to spoustu lidí nebavilo (až jej napíšu, dobře jej schovám, nevydám ani vlastním nákladem, vím totiž kolik knihoven má problémy s prostorem a povinnost archivace)
- proč jsou všechny knihy o "životě" na jedno brdo, přeci všechny nežijeme stejně!
- proč má tolik lidí potřebu vydat knihu?
Omlouvám se, za mě dvě hvězdičky a to jen díky ilustracím.
Moc milá knížka pro zkrácení nudných chvil - hezké fejetony.
Některé mne chytly za srdce jako třeba "Povídání s myčkou", v některých jsem se viděla: "Potíže s věcmi", některé pobavily: "V dobrém i zlém" a některé byly jen tak do počtu...
Na proložení knih s hororovou tématikou, jak vyšité :-), popř čekání ve frontě, lehárko na plovárně nebo prostě vhodné jako záchodové čtivo..
Kniha vhodná pro ženy.
Stejně prázdné jako Slunečnice.
Povídečky o ničem.
Jakoby blogískový zápisky.
Každej máme práh vtipnosti jinde, ale tohle nebylo a nemělo NIC.
Celkově je kniha mile vtipně čtivá o obyčejných věcech, které se dějí skoro každému. K tomu má kniha krásné balení v pevných deskách menšího formátu. Z knihy si v některých případech můžeme vzít lehké ponaučení, ale hlavně má čtenáře pobavit a nasměrovat, že máme život brát s humorem. Protože s ním se žije líp. To je fakt.
Kniha o životě napsaná s humorem u které jsem se opravdu pobavila.
Úryvek z knihy.
Bylo mi třicet a má občanka zela prázdnotou. Tehdy měla ještě stránky a do nich se ledacos zapisovalo-a v mé nic. Žádný manžel ,žádné dítě-nezbývalo než nasadit na hlavu velký papírový pytlík s nápisem. "Nezvedat, nestojí za to."
Na obalu je napsáno: S humorem o životě, jaký je...a přesně tak na mě kniha působila. Krásná oddychová jednohubka se spoustou prima myšlenek, situací, kde jsem viděla sebe samu. Příjemné překvapení a má prvotina od této autorky.Rozhodně doporučuji pro oddychové , odpočinkové čtení se špetkou humoru .
Autorovy další knížky
| 2017 |  Příběhy obyčejného uzdravení |
| 2019 |  Holky to někdy nemaj lehký |
| 2014 | Slunečnice |
| 2016 | My dokonalé |
| 2024 | Srdcová desítka |
Na odreagování pohodová kniha .