Horalka
Alberto Moravia (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224384/horalka-224384.jpg
4
837
837
Román s psychologickým zřetelem je zakotven na dějinném pozadí zmatků v Itálii v závěrečné fázi druhé světové války. Ústřední epizodu příběhu, který symbolizuje dvojí znásilnění lidské důstojnosti, znásilnění celé společnostihrůzami války a znásilnění ženy, tvoří osud matky a dcery, které na vlastní kůži poznají krutost války, zlobu i laskavot neznámých lidí a na dně zoufalství objeví moudrost a pochopení lidského údělu.... celý text
Přidat komentář
Hodně otevřeně napsaná, hodně syrová kniha. Příběh obyčejných lidí, semletých válkou. Syrově, nemilosrdně. Doporučuji k přečtení každému, kdo si myslí, že na válčení je cosi hrdinského.
Knížku jsem četla na prahu dospělosti ... a přiznávám, že mě dost "šokovala" ... chápu ji až teď ... po mnoha, mnoha letech ... a děkuji bohu, že mám syny ... příběh, který možná nepsal sám život, nicméně prožitý mnoha generacemi ...
Mně se tato knížka moc líbila. Baví mě většina knih s tematikou druhé světové války a tato nebyla výjimkou. K tomu pěkně vykreslené charaktery a psychologie postav. Zajímavé byly pasáže s realistickým popisem jak horské přírody, tak situace války...hlavní postavu, tedy Cesiru, jsem zcela chápala. Chápala jsem její obavy, touhy, radosti i starosti o dceru.
Jinými slovy, určitě si knížku přečtěte :)
Moc se mi líbil tento román, hlavně barvitost a opravdovost, která z něj dělá skutečný zážitek. Styl psaní Alberta Moravia je v něčem originální nenapodobitelný.
Zajímavá kniha zabývající se hrůzami války. V době války srdce už není srdce, bližní neexistuje a všechno je možné...
Pokud víte, do čeho jdete, víte, že čtete neorealistický román, ještě k tomu z války; musíte být připraveni na syrovost a drsnost. Cesira je žena odhodlaná ubránit se válce a především ochránit dceru. Lidé, se kterými se obě setkávají, jsou až na výjimky morální spodina, která na válce vydělává. Proto jsem i chápala Cesirino jednání a sílu, která působila až nežensky – jak jinak se ale dalo přežít takové zlo, jaké představovala válka, a především ten nejhorší akt, který přišel ve chvíli, kdy už vše začalo vypadat nadějně? Až tehdy musela i ona sebrat všechnu vnitřní sílu, protože viděla, co se stává z její hodné a poddajné dcery…
Neorealismus není to, co bych vyhledávala, ale nemohu mu upřít působivost. Vědomí, že odpornost války spočívá právě v tom, že zabije, zmrzačí či zlomí ty dobré a těm nejhorším naplní jejich sny, ve mně zůstává i díky Horalce vryto navždy.
Také se přikláním k názoru, že filmové zpracování tentokrát předčilo knihu. Ale je také pravda, že v určitých fázích se od knihy nedali odejít. V každém případě moje pocity, oo dočtení knihy... nějak se mi tady na tom světě chce už sakramentsky nebýt, copak jsme tady v tomhle marastu jménem život opravdu za trest?
Tahle kniha je především dlouhá! Po čtyřech měsících jsem se nedokázala prokousat prostředkem. A je mi opravdu jen malilinko líto, že jsem to nakonec vzdala. Snad toto veledílo, dokážu přelouskat někdy v budoucnu
Toto je kniha o jednoduchej žene, ktorá sa dostala do veľmi zložitej situácie a to ju zmenilo. Zo začiatku mi bola hlavná postava nesympatická, ale časom som si ju dokázal obľúbiť. Trochu mi chýbál šťastný koniec na záver, ale tak toto je svetová klasika - taliansky neorealizmus a v živote sa človek nie vždy dočká šťastného konca. Pri čítaní tejto knihy som si opäť raz uvedomil, že aká to bola príšerná doba a čoho všetkého sú ludia schopný a, že by som nechcel takéto niečo prežiť.
Od přečtení knihy mám rozporuplné pocity. Nechala jsem příběh nějakou dobu "doznít" - a nic. Hlavní postava mi byla nesympatická a nepobírala jsem její myšlenkové pochody. Třeba to bylo tím, že z pohledu ženy psal muž, nevím... Příběh je sám o sobě silný, ale nedokázala jsem si ho kvůli Cesiře moc "vychutnat." Odnáším si aspoň další knižní svědectví o tom, jak zoufalá doba vede k zoufalým činům.
Horalka neboli Ciociara - hlavní hrdinka se mi líbila. Byl zde dojemně popsán průběh války i její následky a dopady na životy obyčejných lidí a také silné mateřské pouto.
Upřímné, až to bolí, ale hezky a tak to má být. Naprostá rutina toto léto při cestě do práce i z práce. Nádhera
Jako uznávám, že je to klasika, ale postupně se mi čtení tak neskutečně táhlo, že jsem měla strach, že to nikdy neskončí. Jo, byly tam i momenty zajimave a svižné... Ale ta část knihy, kdy uprchlice pobyvaly v st. Eufemii byla hodně pozvolna hodně rozvláčná
Kniha, kterou jsem četla dost dlouho- hlavně kvůli menšímu počtu přímé řeči i odstavců. Celá kniha si udržuje svou kvalitu, ale za nejlepší a nejpoutavější považuji závěr knihy.
Příjemné ukončení mé povinné četby. :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Řím sexuální násilí italská literatura znásilnění Itálie uprchlíci matky a dcery
Já považuji Horalku za jedno z nejlepších a nejsilnějších děl italské literatury vůbec. Cesira byla ohromně silná žena. Kniha je takový ženský pohled na válku. Někde jsem četla, že kdyby světu vládly ženy, nebylo by žádných válek. Nevím je-li to pravda, ale myslím, že kdyby světu vládla horalka, tak by to pravda byla. Pro mě je to jedna z nejlepších knih na téma II. sv. válka.