Hordubal
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67966/bmid_hordubal-2vS-67966.png
4
1057
1057
Noetická trilogie série
< 1. díl >
Známý román Karla Čapka, který experimentuje s konfrontacemi úhlů pohledů na stejnou věc a při morálním soudu problematizuje, „čí je vlastně pravda“, nás přivádí na předválečnou Podkarpatskou Rus, kam se po osmi letech strávených v cizině vrací námezdní dělník Juraj Hordubal. Jeho zidealizované očekávání domova však naráží na realitu, která se již dávno odvíjí jiným způsobem. Spor mezi Hordubalem a správcem statku, milencem jeho ženy, končí posléze úkladnou vraždou. Je ale vina na tragédii zcela jednoznačná? Právě trojí rovina příběhu odkrývá skutečnost v její komplikované mnohostrannosti. Čapkův román se svou metodou řadí k dalším jeho dílům, románům Povětroň, Obyčejný život a Život a dílo skladatele Foltýna, ale je rozvíjen i filmovou adaptací Martin Friče z roku 1937.... celý text
Přidat komentář
Já osobně znám Čapka jako autora science fiction a s jeho jinými díly nemám tolik zkušeností. Hordubal mě ale absolutně porazil.
Čapek jako vždy naprosto vládne jazykem a po právu obhajuje titul nejtalentovanějšího a nejgeniálnějšího spisovatele, jaký tento národ kdy měl.
Hordubal ale, navzdory jiným jeho knihám, vyznívá dost depresivně. Od začátku se, kromě protagonistova vysněného idylického návratu, topíme v naprosté marnosti a zoufalém počínání, cítíme, že se schyluje k něčemu hroznému, a ono to nakonec přijde.
A nejhorší na tom je, že ve finále není ani koho vinit. Všichni jsou trochu špatní, ale nikdo natolik, aby ostatní měli právo se od něj nějak "očistit".
PS: původně za 4*, při psaní komentáře si ale uvědomují, že nemůžu než 5*.
(SPOILER) Vskutku zajímavý příběh sedláka co se vrátil z Ameriky, s Čapkovo geniální češtinou. První kniha je docela zdlouhavá, ale mě sedla (ovšem chápu lidi které to nebavilo). Zajímavá je také změna povah postav. S postupem času se z tiché Polany stane výřečná paní. A z velitelského Štěpána se stane mocichtivý muž. Dále mi přišel zajímavý pohled vesnické holčičky Hafie a líčení s ní u soudu. Hordubalova vražda se mi nezdála tak zřejmá, jak jsem si myslel že bude. Na konci první knihy je napsáno že vlastně jenom spal. To že byl zabit je popsáno v knize druhé. Příběh se četl hezky, a vůbec mě nenudil. Ale rozhodně to není pro každého. Já ovšem budu pokračovat Povětroněm a Obyčejným životem. Zkrátka můj oblíbený Čapek opět nezklamal a ukázal jak geniální dokáže být.
O Karlovi Čapkovi sme sa učili v škole/ to bolo teda dávno.../. Doteraz som však od neho nič nečítala a to bola chyba. Príbeh Hordubala je nadčasový.
Jedno z páně Čapkových děl, do kterých se mi chtělo nejméně, a pak jsem Hordubala přečetla během jednoho večera. Je podivuhodné, jak se čtenář, ač třeba časově a místně od hrdiny odlehlý, dokáže s Hordubalem ztotožnit, protože ten ztělesňuje jednu z univerzálních lidských obav: že přijdeme domů nevítáni.
Juraj Hordubal se vrací do vesničky na Zakarpatské Rusi po osmi letech v amerických dolech. Přichází uprostřed července a Karel Čapek popisuje jeho kout země takovým způsobem, s tak vemlouvavou evokací smyslových vzpomínek, že v něm člověk poznává nějaký kout svůj.
V hospodářství, které zatím spravovala Jurajova žena Polana s maďarským čeledínem Štěpánem, snad ani nemůže nedojít k tragédii. S Hordubalem by bylo těžko nesoucítit; k jeho mírnosti a pokoře autor přidává dobrotivost vůči dobytku, vlastnost, která tu jaksi obecně ručí za ryzost charakteru. Štěpánovi, z nějž by prostřední autoři udělali postavu čistě zápornou (a který prosazuje zásadu nemluvit na koně, aby nezměkli), pak čapkovsky připisuje alespoň lásku k dětem, jelikož nikdo přece není do kořene zlý.
A tak se u soudu neprojednává "zločin, ale hřích", věc vypadající prostě, a přitom jsoucí příliš složitá pro lidskou spravedlnost. Ostatně se tu setkáváme s některými motivy z autorových detektivních próz: třeba že jsou to ženy, kdo nejtvrději soudí ženy, ale především že boží ortel tu musí být nahrazen rozsudkem omezenějším, ortelem smrtelníků, protože Vševědoucí tíhne k relativismu. Z Hordubala je člověku od první stránky do poslední smutno a v závěru se jeho úzkost prohlubuje v cosi metafyzičtějšího než soucit s jedincem; totiž v uvědomění lidské nemohoucnosti dotápat se pravdy.
Na mě trochu moc ukecané, chvíli jsem se ztrácel mezi tím, co postava říká a co si jen myslí. Ale celkově se to dalo. Rád jsem si doplnil zase jednoho klasika.
(SPOILER) Smutný příběh podle skutečné události předložil Karel Čapek čtenáři v psychologické rovině. Detektivní zápletce, předchází příběh Juraje Hordubala, který se natěšený vrací po osmi letech z Ameriky, představuje si, jak budou s jeho ženou a dcerkou šťastně a pohodově žít, jenže skutečnost se má úplně jinak. Pro oči nevidí, co je zjevné a nechce si připustit realitu, i když mu jí ostatní odhalují. Příběh s mnoha filozofickými otázkami končí tragicky, autor sice odhaluje viníka, ale otázku, kde je pravda, nechává otevřenou.
K tomuhle bych se sama už asi neodhodlala (téma, jazyk), pro audio jsem se rozhodla čistě ze zájmu o doplnění vzdělání :-), ale Igor Bareš to tak parádně přečetl, že jsem tajila dech, co a jak se stane.
Úžasně napsaná kniha. Pan Čapek uměl nádherně používat psaný jazyk. Všem doporučuji.
Knihu jsem začala číst až po tom, co jsem viděla skvělé divadelní představení v Národním divadle.
Neuvěřitelně silný příběh. Ukazuje jak silně ovlivnuje lidské chování veřejné mínění, moralizování ostatních lidí atd. Jak každý tak lehce vynese soudy ...
Neuvěřitelný paradox - když byl Hordubal nezvěstný, tak že Polana měla v chalupě cizího chlapa bylo v pořádku, nikdo nic nenamítal, ale když se po 8 letech (z toho 5 let o něm nikdo nic nevěděl) vrátil, tak byla Polana mávnutím proutku děvka a Hordubal paroháč ....
Smutný příběh podle skutečné události. Od začátku je jasné, že na konci nebude happy end. Juraje Hordubala mi bylo líto. Trochu sranda, jak je Polana na začátku popsaná jako mladá a hezká a na konci stará a ošklivá ( je ji pořád stejně, 31 let :):)
Geniálny Karel Čapek a geniálny Igor Bareš v audioverzii Českého rozhlasu. Hordubal ma dostal.
“I já to cítil, že soudíme něco těžšího než zločin. Že soudíme hřích.
(SPOILER) Jako by kniha obsahovala dva různé romány,první část popisuje vnitřní myšlenkový svět negramotného a neprůbojného Juraje Hordubala,který se neumí postavit a vymoci si práva ani ve vlastní rodině. Začátek se poměrně vleče,jen velmi pomalu se rozvíjí a svým (ne)jednáním je hlavní postava neskutečně iritující. Pak se však děj zcela obrací a ze zbytku knihy je napínavý detektivní příběh končící soudním procesem s jeho vrahy...projde jim to a podaří se jim porotu ošálit,nebo bude spravedlnosti učiněno zadost? První části bych dala tak 3*,zbytku 5*,takže celkově 4*
Obdivuju vypravěčskou schopnost autora, tentokrát si ke svému zpracování vybral jednoho obyčejného muže, rozkreslil jeho lásku ke své ženě, kterou v sobě hýčkal a omlouval její čistotu před sebou i celou vesnicí na Podkarpatské Rusi. Z mého pohledu skvělé dílo, z kterého po dočtení vyvstává řada otázek.
Štítky knihy
vraždy venkov Amerika psychologické romány první republika, 1918-1938 vystěhovalci, emigranti Podkarpatská Rus rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 podle skutečných událostí klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Opět můj nejoblíbenější Karel Čapek. Hordubal je novela spisovatele a zároveň ústřední postava díla. Námětem je skutečnost a co jiného můžu než doporučit!