Hořící drát
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 9. díl >
Je to zbraň neviditelná a současně všudypřítomná, bez níž by moderní společnost nemohla existovat: elektrická rozvodná síť. Vrah využívá obrovských obloukových výbojů s vysokým napětím a takovou teplotou, že se při ní taví ocel a lidé začínají hořet. Po prvním strašlivém útoku je k vyšetřování přizván Lincoln Rhyme. Zatímco se útoky zběsile šíří, tým kriminalistů bojuje s časem a snaží se na základě minima důkazů dopadnout vraha. Anebo je vrahů víc?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
The Burning Wire, 2010
více info...
Přidat komentář
Pro někoho, kdo má rád vše okolo elektřiny - super kniha! Já jsem naopak velký laik a mnohdy až odborné popisy mě spíše nudily. Styl a zápletka dostává ve všem autorovi...jen elektřina není zrovna mé hobby...
Přiznám se, že na počátku mě moc nebavilo zdlouhavé popisování elektriky. Nicméně k příběhu to patřilo. Tentokrát byl rozjezd poněkud pomalejší, ale vše mi bylo vynahrazeno na konci. Příběh nabral spád a napětím nebylo šetřeno.
Deaver nám v této knize ukázal opět něco nového. Elektřina jako vraždící nástroj nezklamala a zasloužila se o dávku pořádného napětí. Trochu mi vadilo řešení dvou případů najednou, ale ukázalo se, že Deaverova fantazie měla od začátku své plány na jejich propletení. Rozuzlení případu mě překvapilo, ale zároveň potěšilo - Rhyme si na konto může připsat dopadení dalšího pachatele s velkým P. Deaver prostě nikdy nezklame! :)
První DEAVER, vybíral jsem v knihovně namátkovou metodou a těším se na další. Vraždit elektřinou? Zajímavé. První jsem myslel, že policajti jdou grilovat, jenže "rošt" je taky způsob ohledání místa činu:-)) Kolegové tady píší, že jeho starší knížky jsou ještě lepší, tak se nechám (snad příjemně) překvapit.
Elektrice nerozumím, ale i tak jsem byl s knihou spokojený. Zajímalo by mě, kolik má Jeffery Deaver poradců při psaní knih, když vymýšlí takové zápletky.
Jelikož je Deaver můj oblíbený autor, nepřipustím, že by kniha byla slabá. Možná slabší než předchozí, ale pořád dobrá. Dle mého velmi laického názoru by zabíjení elektřinou nebylo tak snadné, ale v Americe je určitě všechno snazší... A dopadení Hodináře? Myslím, že vzhledem k jeho téměř geniálním únikům z policejních pastí byla jeho naivita předcházející jeho zatčení velmi překvapivá. Použil bych slova klasika: "Co je to přátelé za eso, když se dá chytit, že?" Oproti jiným knihám je zde velmi málo, pokud vůbec, dějových zvratů a překvapení, ale celkově zajímavé téma a kniha nenudila.
Slabé. Na Deavera až moc slabé. Nemastný neslaný rozjezd, slabá zápletka a slabý zvrat. Poprvé se mi u Deavera stalo, že jsem se těšila až kniha skončí. Dala bych tři hvězdičky, protože kniha je pro mě vcelku průměrná, ale dávám jen dvě, protože od Jefferyho jednoduše očekávám vždy víc. A doufám, že Hodinář se už z vězení nedostane, protože se mi po něm nechce pátrat v každé knize.
Pozdější knihy Jefferyho Deavera postrádají to napětí a překvapení prvních Rhymů. Třeba zase překvapí, ale podle mě už se autor vyčerpal, což je škoda, protože jsem se na novou knížku od něho vždycky těšil.
Kniha mi přišla rozvláčná, měla jsem problém ji dočíst. Tato detektivka mě vůbec nezaujala a způsobila, že jsem více než 2 roky nesedla ke knize od Deavera.
Vynikající kniha. Je jen škoda, že kvalita překladu byla u odborných termínů z elektrotechniky velmi slabá. To by byl býval takový problém najít odborného konzultanta/redaktora???
Čtu případy Lincolna Rhyma postupně a u tohoto dílu mi trvalo malinko déle, než jsem se začetla...myslela jsem, že téma elektrika mě nebude moc bavit, ale tak hezky to v jedné kapitole vysvětlil, jak je to s proudem, odporem a napětím, že i moje malá představivost to pochopila.....od té doby už mě kniha i pohltila, jako ty ostatní předtím...
Štítky knihy
thrillery sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi elektřina detektivní drsná škola krimi kriminální thrillery
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Uznávám, že chyba bude ve mně, nezačetla jsem se a prostředek jsem sprostě přeskočila. Ryzí průměr, neurazí, nenadchne. Nicméně "oblačná zóna" (dle kontextu cloudové úložiště) pobavila.