Horké vafle a ledové koupele
Karin Härjegárd
Helena chystá večeři na oslavu narozenin svého muže, když vtom jí zavolá kolegyně ze školy a oznámí jí, že má s jejím manželem už dva roky vztah. Heleně se zhroutí celý svět, protože ji zradil ten, komu věřila ze všech nejvíc. Učiní zásadní rozhodnutí, odejde z města, opustí svůj zažitý stereotyp a odstěhuje se na samotu do hor v Härjedalenu. Ocitá se v pekle samoty, tíživých vzpomínek z minulosti i strachu z budoucnosti. Postupně však nachází sama sebe, a když se posléze seznámí s mladou energickou dívkou Louise, které začne pomáhat v horské kavárně, uvědomí si, že vlastně celý život chtěla dělat něco úplně jiného než doposud.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Přidat komentář
Když se Heleně v jejích patnácti zhroutil svět poprvé, přimkla se k Martinovi a žila s ním spoustu let v téměř idyle... A pak se jí zhroutil svět podruhé, a to, když zjistila, že Martin je nevěrník. V naprostém zoufalství se přesunula do domku kdesi v horách a započala tam cestu sama k sobě a ozdravení svého života. Nijak zvlášť mi ta Helena sympatická nebyla, ale knížka mě vcelku bavila. Hodně se mi líbilo líčení života v Härjedalenu.
O hledání sama sebe. Příjemné čtení, ale něco tomu chybělo - málo děje, málo postav? Po přečtení pokračování snad na to přijdu?
Tak tohle bylo trochu trápení. Nalákala mě obálka a anotace, ale celou dobu jsem stále čekala, kdy tam bude to ono, co mě chytne. A nepřišlo. Škoda.
Asi do sté strany jsem oscilovala mezi tím, zda knihu odložit, nebo číst dál a zjistit, proč se hlavní hrdinka chová tak, jak se chová. Zvědavost zvítězila a musím říct, že nelituji. Ztráta blízkých osob, ztráta sama sebe, zrada, hledání sebe sama, nová přátelství, splnění si snu, nový začátek a ... horké vafle a ledové koupele. Vlastně docela hezký příběh. Jen ho asi neocení čtenáři, kteří od knihy čekají, že bude mít spád od začátku do konce.
Nebavila, asi to bylo tím učitelských prostředím a tím, že hlavní hrdinka byla učitelka a bylo to cítit. Řeknu to takto, pokoušela jsem se studovat pedagogickou fakultu, i kvůli kolektivu jsem to vydržela necelý rok. Taková slepičárna a taková koncentrace nenávisti,rivality a falše na jednom místě... už nikdy více. Táhlo se to knihou jako červená niť a díky tomu žádná pohoda to nebyla.
Jak v osmačtyřiceti znovu najít sám sebe - když se jedny dveře zavřou, jiné se otvírají...
Po předchozí knize jsem potřebovala něco klidného a čtivého. A to jsem v knize našla. Hlavní hrdinka sice řeší nelehké životní období, ale od začátku je jasné, že je to silná žena, která nakonec vše zvládne. Jednoduše napsaný příběh, který se dobře čte. Navíc popisy severské přírody, jídla a některé životní moudrosti, které trousí v průběhu příběhu jedna z Heleniných přítelkyň, dělají z knihy příjemné, odpočinkové čtení.
Po předchozím děsivém čtení jsem potřebovala něco čtivého a klidného, což mi kniha splnila. Hlavní hrdinka sice prožívá nepříjemné období, ale je jasné, že je to silná žena a že vše ustojí, i když jí to stojí spoustu snahy a těžkých chvil a rozhodnutí. Navíc krásná příroda, spousta dobrého jídla a také životních moudrostí jedné z postav, která Helenu doprovází v jejích těžkých chvílích.
Jedná se asi o první knihu z prostředí švédské přírody a hor, kterou jsem četla, proto mě popisy krajiny velmi zaujaly a bavily. Stejně tak popisy jídel a celkové tamní mentality. Co se příběhu týče, ten nebyl špatný, ale nebránila bych se nepatrnému zrychlení - tohle bylo možná až moc "feel good". Kniha se ale velmi dobře četla, proklady popisy nebyly na škodu... Co mi chybělo je aspoň malá romantická linka, kteoru mám v knihách ráda a tady by se hodila.
Je to jen můj názor, ale v určitých aspektech mi atmosféra knihy připomínala Pekárnu s vůni skořice.
Kniha se mi na jednu stranu líbila, svým popisem Švédska, prostředí,přírody to bylo nádherné,v příběhu mi ale někdy vadila ubrečená hlavní postava,která vlastně neví, co chce a najednou je zase naprosto v pohodě,dále mi vadil manžel, který i když bylo psáno,jak všeho lituje,tak mi stejně přišlo jako kdyby byl vlastně v pohodě se vším, co se stalo
Tak opět mě "ukecaly" nadšené recenze na tuto knihu, i když mě trochu odrazovala obálka...A bohužel, zklamání. Kniha ve mně nedokázala vzbudit žádné emoce, Helena mi byla nesympatická, přišla mi s odpuštěním tupá a nakonec jsem si cynicky říkala, že může být Martinovi za tu nevěru vlastně vděčná, jinak by do konce života byla marná a nesamostatná. Taky se v knize nic moc neděje, od příjezdu Heleny do hor, kdy se napřed pořád utápí v sebelítosti a posléze zase všechno běží podle plánu a bez zádrhelů, takže je to dost nuda. Postavy se chovají nepřirozeně a ani ty popisy přírody a prostředí nejsou nijak zvlášť uchvacující.
Tato kniha je jako pohlazeni, donutí se Vás zastavit a přivonět si k ranní kávě, vychutnat si pohodu, ticho a klid v přírodě, takový je tento příběh, kdy se s Helenou dostanete do švédských hor, kde hledá sama sebe a znovu se odrazit po manželově zradě. To se ji daří za pomoci novych přátel, ujasnění si svých priorit a odpuštění svým blízkým . Vafle, káva, příroda a koupání v chladných jezerech.
Horké vafle a ledové koupele - nádherná obálka, která láká k přečtení. Úplně z ní sálá pohoda a příjemná atmosféra s příslibem moc hezkého příběhu. Velká očekávání však, bohužel, nebyla naplněná.
Ano, kniha ukazovala, jak jedna zhrzená žena nalézá zpět sebe samu a pro některé čtenáře může mít kniha hluboký přesah, ale na můj vkus se děj vlastně stále točil pořád dokola a i to nalézání jejího já mi přišlo ne příliš dobře zpracované. Kniha podle mě měla ohromný potenciál, který však nevyužila.
Prakticky se v knize nic moc nedělo a nebýt velmi milého horského prostředí, tak bych na knize neshledala nic zajímavého.
Je mi to líto, ale tuhle knihu hodnotím opravdu průměrně. Nenabízí příběh, ze kterého bych byla nadšená, ale ani příběh, který by byl nečitelný. Prostě průměr. Nenadchne, neurazí.
Nádherné pohlazení. Vykreslení atmosféry hor, jezer a vůně kávy a vaflí a praskání dřeva v krbu. Je to příběh, kde je láska, zklamání, přátelství, bolest, ztráta, usmíření, touha a naděje. Těším se na další knihy této švédské autorky.
Krásný,milý příběh prakticky o hledání vlastního štěstí o objevování nových věcí...nádherné prostředí.
Život nás občas přivede na rozcestí a my hledáme ten správný směr stejně jako Helena. Poprat se s vlastními pocity není jednoduché a i tento příběh vypovídá o tom, že nejlepším lékem bývá čas!
Tahle kniha přišla v pravou chvíli a její čtení mi neskutečně sedlo. K tomu hory, túry... to prostě zbožňuji!
Někdy se stane, že se Vám život sesype jak domeček z karet. To samé se stane hlavní hrdince Heleně. Má manžela, krásný dům, vysněnou práci…až na to, že manžel není tak dokonalý, jak by se zdálo, domu něco chybí a v práci jako učitelka vyhořívá.
Po zjištění, že jí manžel 2 roky podváděl s kolegyní, oba pracují ve stejné škole, se rozhodne udělat tlustou čáru za svým životem. Přichází jí nabídka od kolegyně v důchodu, aby se jí přes léto starala o chalupu v horách.
Odjíždí tam a krůček po krůčku balancuje svůj život. A to včetně své bývalé rodiny. Ani tam to není vše vyřešené. Po 30 letech není snadné dát vše do pořádku. V horách se seznamuje s Louis, s 30 letou ženou, která jí dodává kuráž začít znovu.
Pobyt v přírodě, ve vaflárně, kterou vede Louise a povídání s ženou Sonjou, která již něco prožila jí pomáhá najít její staré já. Ledové koupele v jezeře jí dávají pocit, že znovu žije.
Kniha je čtivě napsaná, mám ráda bilancování nad životem. Helena si nakonec uvědomí, že všechno zlé je pro něco dobré a začne nový život. Život, který se jí podobá víc než dřív, protože zjistila, kolik věcí upřednostňovala manželovi. Příběh Vás donutí přemýšlet nad svým životem a naučí, že všechno jde překonat, každá bolest, jen se na to musí jít pomaličku.