Hospodyně
Natalie Barelli
Neustále lže. Taky stalkuje. A právě pronikla do tvého domu... Když Claire v exkluzivním kadeřnictví na Manhattanu spatřila Hannu Wilsonovou, jako by se jí do sotva zahojených ran zaryl nůž. Od doby, kdy se s ní setkala naposled, sice uplynulo dlouhých deset let, ale Claire na Hannu myslí každý den. A rozhodně na ni nevzpomíná v dobrém. Proto udělá, co by na jejím místě udělal každý – začne ji sledovat. Z Hanny se mezitím stala paní Carterová, která si žije svůj kouzelný život newyorské smetánky. Takový život čekal i na Claire, než se objevila Hanna a všechno jí vzala. Tenkrát byla Claire šťastnou náctiletou dívkou s jemnou pletí a dlouhými blond kudrlinami. Dnes má nadváhu, líně se propíjí životem a její vlasy i pleť jsou opakem zářivosti. Když zjistí, že Hanna hledá pomocnici v domácnosti, bez váhání se přihlásí. Vždyť kdo by ji dnes mohl poznat? Dostatek času, touha po pomstě i herecký talent hrají v její prospěch. Existuje snad lepší zázemí pro odvetu a zadostiučinění než v nitru překrásného domu paní Carterové? Ovšem Claire zdaleka není jediná, kdo má tajemství. Zdá se, že každý z obyvatel domu něco skrývá. A nakonec už není úniku.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:Originální název:
The Housekeeper, 2019
více info...
Přidat komentář


Kniha se mi líbila méně než
Nehoda.
Doslova jsem se utápěla ve spoustě lží, nenávisti a starých křivd. Postava manžela nebyla vůbec vykreslena, celou knihu tam byl jako solitér, na kt. zapomínala utírat prach.
Nuda, lži, nuda, stalking.
A pak najednou překombinovaný akční závěr.
Nechápu, že se ty bohaté paničky nebojí vpustit si domů cizí osobu, nechat ji hrabat se v soukromí, a ještě jim za to platit. Oblíbený námět na knihy, kdy si nasadíte veš do kožichu, ta se tam zakousne a páchá škody.
Kniha je takový průměr, stěží jsem dočetla, vrátím do knihovny, kde splyne s ostatními Chůvami, Pomocnicemi, Sousedy a Pokojskými či Spolubydlícími.


Když se mi kniha dostala do rukou, čekala jsem další klasický thriller s pomocnicí v domácnosti. Ale kniha mne velmi mile překvapila!
Ze začátku mne hlavní hrdinka trošku štvala, ale stačilo chvíli vydržet a příběh se zamotal tak, že jsem vůbec netušila, kdo lže. A byla to skvělá jízda. Troufám si říct, že mám už něco thrillerů načteno a často tuším, jak kniha dopadne, ale tady jsem opravdu tápala a plná napětí četla téměř až do poslední strany.
Úplný závěr knihy byl na můj vkus už příliš dokonalý a přeslazený.


(Čtenářská výzva) Všichni máme důvody pro svoje chování a nepřísluší nám soudit druhé, pokud o nich nevíme všechno. Každý si totiž zasloužíme druhou šanci. Odpovědi na tyto existenční problémy se pokouší alespoň trochu osvětlit jedna mladá HOSPODYNĚ v tomto svižném a čtivém dramatu, který je místy okořeněný sarkastickým humorem. Konec byl svým způsobem trochu až moc růžový, ale proč ne, někdy je to potřeba.


Téma sice zčásti již zpracovávané i jinde, ale od 100. stránky mne to nějak chytlo za dech a honilo až do konce. Rozpačitost na začátku vystřídal slušný zážitek z celého příběhu.
Děkuji a mohu doporučit.


Jeeeee tak to bylo počteníčko! Trochu jsem se bála, že mě dle anotace tak trochu dost komorní thriller bude nudit, ale opak byl pravdou. Bylo to velmi napínavé zábavné čtení a od knihy jsme se nemohla odtrhnout. Přečteno za 3 dny. Oblíbila jsem si je všechny, krásně praštěnou Claire s jejím humorem, úzkostlivou ustrašenou Hannu, milou hodnou April s velkým srdcem, maličkou Miu i sympaťáka Dominika. Jediný, kdo mi byl celou dobu nesympatický byl Harvey. Na Clair jsem obdivovala její pohotovost a nápaditost, to jak dokázala vymyslet věrohodné lži jak mávnutím poutku a co všechno podnikla, aby se dostala do domu Carterových. To, že všechno bude jinak, než to vypadá jsem tušila po celou dobu čtení, ale až takový obrat jsem úplně nečekala. No a ten typicky americký happy end? No, tak je to trochu přeslazené, to uznávám, ale vlastně to tam tak nějak sedne.


Ty jo, hustý, tady se skoro nedalo odtrhnout od čtení.
Claire neni moc sympatická postava přesto vám to nedá a musíte jí fandit.
Za mě rozhodně fajn čtení, co vás nebude nudit.


Od knížky jsem se nemohla vůbec odrthnout a musela ji prostě dočíst, i přes pokročilou noční hodinu. Určitě doporučuji.


Bola som zvedavá na túto autorku a myslím, že ma nesklamala. Námet príbehu bol zaujímavý a dej celkom odsýpal žiadne hluché nudné miesta. Samozrejme to nebolo nič svetoborné, ale dokonale uspokojil moju čitateľskú potrebu v danej chvíli. Jasné, miestami to bolo trošku prekombinované, ale myslím, že ešte v prijateľnej hladine. Kniha sa mi páčila a určite si od autorky ešte niečo prečítam.


Postavy jsou veskrze ženské, těch pár mužů, co se zde mihne, jsou vesměs prevíti. Jste-li žena, nepochybně si to tedy užijete. Já jsem sice muž, ale užil jsem si to taky.
Komorní prostředí jednoho domu popřípadě ulice před ním. Spousta vnitřních monologů, spousta dialogů mezi kamarádkami, nekamarádkami a jakože kamarádkami. Osnování pomsty, která nevychází podle představ. Pomalé tempo, kořeněné humorem a nevyřčeným napětím, protože v tom, co se děje, zkrátka něco nesedí. Dvě stovky stránek výborně napsaného textu, který se čte v podstatě sám. Nechci nic prozrazovat, ale nebýt překotného klišoidního finále a přeslazeného závěru, klidně bych dal Hospodyni 100%.
Doporučuji těm, co se jim líbila Dívka ve vlaku, Pomocnice a podobné thrillery.


Hlavní hrdinka je tu Claire a z jistých důvodů začne sledovat Hannu, aby se jí pomstila, nakonec pro ni pracuje jako hospodyně a dostane se tak do domu, kde má každý nějaké tajemství…. Tato kniha má tak dlouhou anotaci, že už jen udělat „výcuc“ dá práci :-D
Tuto knihu, respektive e-knihu, jsem dostala jako dárek a když jsem potřebovala ve čtečce najít něco nenáročného, odpočinkového, myslela jsem si, že thriller bude dobrý nápad. Po pravdě mi to úplně nesedlo.
Postavy mi byly nesympatické, celé mi to přišlo málo uvěřitelné a málo napínavé. Koncem určitě autorka překvapila, protože jsem ho nečekala, ale i tak mi přišel tak nějak zbytečně komplikovaný a udělaný tak, aby byl za každou cenu neočekávaný.
Rozhodně však nemůžu upřít čtivost, nebyly tady vysloveně nudné pasáže, takže měl děj spád.
Za mě průměrná kniha, na kterou si za chvilku už ani nevzpomenu.


Kdo by chtěl mít doma někoho, kdo ho zná víc než on sám sebe? Odpověď je všem jasná...
Hanna se s Claire bavila. To bylo kdysi. Teď je vše jinak. Hanna se stala nicnetušící obětí, Claire jí vyhlíží už léta jako kondor, když vidí maso.
Má ji lapenou do svých drápů, je totiž u ní na hezky dlouhou dobu.
Služebná se z ní stala,
Hanna ještě nic nepoznala.
Ona může za Claiřin vzhled,
Claire, se lišácky směje, ale v očích a srdci má led.
Není sama, kdo ví něco a neřekne nic,
Příběh skončí, vy chtcete víc.


Knihu jsem dostala jako dárek k nákupu. Nečekala jsem tudíž žádný zázrak, proto jsem byla mile překvapena.
Děj je velmi zajímavý. Prvně mi hlavní hrdinka, Claire, nebyla moc sympatická, protloukala se životem tak nějak bez cíle, ale postupem času jsem si ji oblíbila. Čtenář do poslední chvíle neví, čemu má věřit a závěřečné odhalení je dost nečekané.
Kniha se četla velmi dobře, děj hezky plynul. Neměla jsem pocit, že bych se nějak nudila, ba naopak, stačily mi tři dny k přečtení. Určitě doporučuji!


V knize není nějak moc akce, ale je to tak napínavé, že jsem ji přelouskala během dvou dnů. Události které se v příběhu odehrávají, vás budou nutit číst pořád dál.
Hlavní postava Claire na mě nepůsobila negativně, jak jsem čekala. Vlastně žádná z postav. Hodně jsem se vcítila do Hanny která o sobě neustále pochybuje.
Konec mě totálně rozsekal. Ač mi na konci bylo Claire líto, hlavou mi blesklo: “Kdo jinému jámu kopá, sám do ni padá.
Knihu vám ráda doporučím.


No nevím, čekala jsem že me bude kniha bavit hned od začátku, ale po 90 str. Furt nom možná je to tím, že jsem měla.moc velké očekávání....každopádně bavit mě to začalo až ke konci kdy se ukázalo kdo je větší padouch


Kniha se četla rychle a plynule, dej je napínavý a nevšimla jsem si žádné zbytečné pasáže. Na prvotinu je to super příběh, i když podobných je již napsaných/natočených více.
Zvraty v ději mě bavili, nič nebylo také, jako se zdálo na počátku, až na narušenou mysl hlavní postavy. Pohled do jejího nitra byl hodně smutný a nebyla mi vůbec sympatická.
Po celou dobu čtení jsem si kladla otázku, kde mohla být a kam se mohla dostat, kdyby se namísto chorobné touhy po pomstě věnovala 10let práci na sobě. Super byly poznámky v uvozovkách, které přibližovali, na co myslí Claire a do jaké míry je vlastně narušená.
Jinak závěr byl celkem předvídatelný, ale bylo příjemně a napínavé čtení, i když do 5* tomu něco málo chybělo.


Líbilo se mi, přečetla jsem za dva dny. Bavila mne mne sebeironie Claire a její hodně věcný přístup k životu, bavily mne její propracované intriky. Neseděla mi osobnost Harveye, byla celkově nějak méně propracovaná.
Asi do poloviny mi příběh připadal trochu divný a zdlouhavý, ale pak se všechno rozjelo a vygradovalo překvapivým závěrem.