Hospůdka v Praze
Julie Caplin
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550715/bmid_hospudka-v-praze.jpg
4
633
633
Romantické útěky série
< 12. díl
Anna získala vytoužené místo stážistky v pražském pivovaru a nemůže se dočkat, až se začne učit od skutečných mistrů v oboru. Několik měsíců v samém srdci Evropy, ochutnávky vyhlášené kuchyně a nejlepšího piva na světě, to zní jako sen. Ovšem jen do chvíle, než zjistí, kdo je druhý stážista a její nový spolubydlící – Leonardo, kterého roky neviděla a doufala, že to tak i zůstane. Bude mít kouzlo Prahy takovou moc, že je znovu svede dohromady... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Cosmopolis
Originální název:
A Little Place in Prague, 2024
více info...
Přidat komentář
Já ty Caplinovské příběhy mám prostě ráda. Odpočinkové čtení, s dojákem v závěru...
Tahle kniha mi po drsné sérii sedla a v závěru jsem se usmívala ... a proto jsem po ní sáhla. K tomu Čechy , pivo ... a to nejsem pivař, ale věděla jsem, že nezklame :-)
Líbilo, je to prostě J. Caplin, hezky propaguje Prahu a Česko vůbec v rámci svých možností. Dějová linka a předvídatelnost? Je to oddychovka, čtení na cesty, takže co. ,,Vzpomínám si, jak mi maminka říkávala, že bychom měli žít naplno, protože jsme na tomhle světě jen krátce." A opět J. Caplin: ,,Věci nemůžeme změnit, musíme je řešit." Přečtěte si :-)
Knihy Julie Caplinové jsem brala jako příjemnou oddechovou četbu. Ale Hospůdka v Praze mě opravdu nenadchla. Velké zklamání.
S lítostí musím oznámit, že toto byla nejhorší Julia Caplin, jakou jsem kdy četla. Až tak hrozná, že mě přiměla učinit rozhodnutí - už nikdy nebudu číst žádnou další Caplin.
Ano, autorčiny knihy jsou vždy plné klišé.
Ano, od první kapitoly víme, jak to dopadne.
Ano, není to žádná vysoká literatura, spíš odpočinková četba po náročném dni. I ta ale může mít nějakou štábní kulturu, což Hospůdka v Praze neměla.
Nevím, zda to bylo způsobeno špatným překladem, nebo tím, že byla kniha takhle odfláknutá hned od začátku. Já z ní ale extrémně cítila to, že byla psaná ve spěchu, aby se stihla vydat před Vánoci.
Na knihách Julie Caplin jsem měla ráda zejména to, jak dokázaly čtenáře přenést do jiného prostředí, popsat jinou kulturu, doslova vás namotivovat k návštěvě jiné země. Ne však Hospůdka v Praze. Ta z nás Čechů dělá v podstatě jen kutily se zlatýma českýma ručičkama (to je zde zmíněno několikrát, přestože si myslím, že to u dnešní mladší generace už absolutně neodpovídá realitě). A ani ty popisy Prahy vlastně nejsou nijak zajímavé. Zajímavé byly maximálně podivné dialogy (zajímavé rozumějte bizarní), které vypadaly, jako by je psalo desetileté nesečtělé dítě ve školní slohové práci.
No nevím, z tohoto dílu jsem více než rozpačitá, připadá mi, že autorka otevřela cestovního průvodce po Praze a jižní Moravě a jen tak mimochodem tam připletla romantickou linku. Neznalost domácích jmen, nepropracovanost postav, které jsme neznali. Jen Leo byl takový, jako v předchozí knize, Anna byla na ránu. Autorku miluju, mám všechny její knihy, ale tahle je úplně mimo.
Další z řady romantických útěků na který především češky s nadšením čekaly.
Z mého pohledu je to spíše jeden z těch méně podařených dílů, už od začátku bylo zcela jasné jakým směrem se děj bude ubírat.
Na druhou stranu bylo velmi zajímavé číst z jakého pohledu nás autorka vidí a tohle je první kniha, která by mě zajímala v angličtině. Možná jednou..
Jak mnozí poukazují autorka si úplně neporadila s českými jmény, přitom v Anglii se zdomácnělé podoby užívají také.
Co mě ovšem trochu zamrzelo bylo to že v hlavním páru nebyl český protějšek.
Často jsem si u nekterych míst pripadala jako bych tam byla s nima, protože místa jako Cibulka, Petrin, jižní Morava apod. duverne znám, ale nektery veci mi pripadaly extrémně pritazeny za vlasy. Jak tam furt opakovali ty zlaty cesky rucicky a tvrzeni že Čechy jsou nejkrasnejsi zeme to me vyloženě iritovalo. To jsme vazne jako narod tak namysleni? No, možná že ano, ale nelíbilo se mi to.
Urcite mi i vyhovovalo u jinych knih J.C., že jsou z míst, která jsem neznala a tak mi prislo zajimavejsi to čtení.
A už vidím pár mladých lidí z Čech, kteri o sobe navzajem mluvi jako o "Michaele" a "Janovi".
A to nemluvím o tom, jaka nahodicka se stala, že byvali manzele se zapisou do stejný souteze... No nic.. Četla jsem od ní rozhodne lepší knihy :) Islandu, Brooklynu nebo Japonsku se to nevyrovna.
Hospůdka v Praze byla mojí první přečtenou knihou od Julie Caplanové a vybrala jsem si ji hlavně kvůli výzvě. Navíc jsem si říkala, že kniha odehrávají se v Praze nemůže být špatná. Ale nějak mi to nesedlo. Příběh mě nechytl, četla jsem jen proto, abych věděla, jak to dopadne, i když i ten konec jsem předpovídala. Některé dialogy se mi zdály zbytečné, jen aby se nahnal počet stránek. A nevěřím tomu, že Michaela a Jan by si mezi sebou navzájem neříkali hezky česky Míšo a Honzo. Přišlo mi to umělé. Nenáročné letní čtení, nic víc.
Bylo to fajn čtení, oddechové, příjemné, těšila jsem se vždy, až budu zase číst. Jen tedy, jak už bylo i v jiných komentářích zmiňováno, máte pocit jako byste pročítali průvodce Prahou a je to moc, není to přirozené, takové "odrecitované", pořád, že "dám si přece pivo, jsem v České republice", výčet různých restaurací, poukázaní na moravské víno. V jiných knihách mi přijde, že je to akorát a zapadne přirozeně do textu, ale tady to nějak nefungovalo. V druhé části knihy to trochu opadlo a příběh plynul, konec byl slabší.
Za mě tentokrát zklamání. Čekala jsem akci, pivo a jídlo, místo toho mi to přišlo jako bych četla průvodce po pražských hospodách. Dočteno, ale za mě nejslabší knížka autorky.
Na romantický útěk z Česka jsem se opravdu moc těšila a zpočátku byla kniha zklamáním, pak se to naštěstí rozjelo a kniha mě začala bavit. Potěšila mě zmínka o houbaření a zlatých českých ručičkách, ale čekala bych trochu více klasické české kuchyně a kultury. Ale přesto, že mi hlavní hrdinky posledních dvou dílů lehce nesedly, těším se na další dil. Už kvůli opět krásné obálce, celá série se moc hezky vyjímá v knihovně:-)
Já se tak těšila! Tak moc. Bohužel děj byl pro mě nudný a postava Anny mi vůbec nesedla. Knihu jsem nedočetla.
Konečně knížka, kde je dán aspoň nějaký prostor pivu...a potřebovala jsem oddychovku..miluju jídlo, pivo a Prahu..trefilo se mi to do noty..
Knížky Julie Caplin mám ráda, jsou to nenáročné oddechovky, nemám na ně přehnané nároky. I tak musím říct, že mě Hospůdka v Praze zklamala. Četla jsem ji v originále a nebyla to asi úplně dobrá volba. Příběh mě úplně neuchvátil (možná i proto, že pivo mě úplně míjí), navíc hlavní hrdinka se chová po většinu času dost nesmyslně. A vadily mi chyby v reáliích, překlepy v českých slovech, občasná chybějící slova (to by samozřejmě měla zachytit korektura). Celkově mi to přišlo možná trochu spíchnuté horkou jehlou... Je samozřejmě milé číst si o místech, která znám, a o podnicích, kde jsem byla, ale když se točí pivo na "šynt", na gril se dává "koblása" a krásný mezonetový byt je ve čtvrti "Kore" (měly to být Košíře), je to pro mě velmi rušivé. Stejně jako občasné použití českých slovíček v angličtině (Jan's uncle has gifted us his chata). Takže když už, v tomto případě bych určitě sáhla po překladu. Příběhu bych dala 3,5 hvězdy, ale půlku ubírám za výše zmíněné chybky.
(SPOILER) Tuto knihu jsem četla ve čtecí krizi a kupodivu mě z ní vytáhla. Potřebovala jsem něco nenáročného na čtení, což mi tato kniha dokonale poskytnula. Děj je klidný, lehce předvídatelný s klasickým romantickým koncem :-D. Nicméně se kniha četla velice dobře, těšila jsem se na další čtení. Nemohu ale porovnat s jinou knihou od autorky, jelikož jsem četla zatím pouze tuto. Děj je o Anně a jejím bývalém manželu Leonardovi. Oba přijedou do Prahy kvůli soutěži o tom, kdo uvaří nejlepší pivo. Ten, kdo vyhraje dostane potřebné vybavení pro rozjetí vlastního pivovaru. Shodou náhod musí bydlet spolu v jednom bytě a nikdo jiný do soutěže nebyl přijat. Nejdříve se jeden druhému vyhýbají, ale co osud nechtěl - stále je to k sobě táhne. Jak to asi dopadne? :-)
Nějak se nemohu rozhodnout, co si o knize vlastně myslím. Popisy míst super a české postavy jsou dobře vykresleny, ale jinak byl příběh dost předvídatelný a hlavní hrdince jsem nějak neporozuměla..
Na tento díl jsem byla zvědavá. Potěšil, nepřekvapil. Pěkně zachycená nálada a povaha Čechů. Nenáročný předvídatelný příběh. Pohodové a odpočinkové počtení.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství Praha láska Česko, Česká republika anglická literatura romantika jižní Morava pivovary, pivovarnictvíAutorovy další knížky
| 2018 |  Kavárna v Kodani |
| 2020 | Hotýlek na Islandu |
| 2021 | Chata ve Švýcarsku |
| 2019 | Cukrárna v Paříži |
| 2019 | Pekárna v Brooklynu |
Podle hodnocení jsem čekala nějakou hrůzu. A i když má autorka lepší knihy, tak tato mě vůbec neurazila. Je tu často zmiňováno, že jim kniha připomíná jen a pouze průvodce po Česku. Že jiné knihy lákaly čtenáře k návštěvě jiných zemí a jiných kultur. No tak samozřejmě. Vždyť tady žijeme. Asi nás v knize nic moc nepřekvapí a nenaláká, když jsme domorodci a všechna místa, kulturu i jídla známe. Vsadila bych se, že cizince kniha minimálně trochu naláká.
Jinak ano, milostný příběh je zase jak přes kopírák, ale to se u 12. dílu asi dá tak trochu předpokládat.
Jako oddychovka je kniha fajn. Některé díly mě bavily víc některé zase míň, ale pořád se jim nedá upřít čtivost.