Hotel New Hampshire
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102146/bmid_hotel-new-hampshire-Nbq-102146.jpg
4
689
689
Irving má slabost pro medvědy, Vídeň, cirkusáky, bizarní jedince a dickensovsky laděné příběhy s tím vším se setkají čtenáři tohoto populárního románu. A nejen s tím: hlavně s pěti sourozenci z rodiny Berryových, z nichž dva pojí incestní vztah, třetí je zakrslík, čtvrtý se bez očividného důvodu neustále převléká a poslední je výjimečný úplně jiným způsobem. Na první pohled rodinka vhodná nanejvýš do pořadu Tabu, a přece jsou její osudy naprosto věrohodné, dojemné i neuvěřitelně zábavné. Právě jejich prostřednictvím odpovídá autor na naléhavou otázku: Jak může člověk žít smysluplný život ve světě plném hrůz, nečekaných tragédií a tíživé marnosti? Možná ve světě podle Johna Irvinga, v jedné láskyplné rodině. 3. vydání, v EMG 2.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , OdeonOriginální název:
The Hotel New Hampshire, 1981
více info...
Přidat komentář
Knihy od Johna Irvinga jsou mojí srdcovou záležitostí. Jeho příběhy plynou pomalu, ale jsou krásné, dojemné, smutné, absurdní i vtipné. A Hotel New Hampshire není výjimka.
Takový pěkný Irvingovský bizár, který se všelijak proměňuje a přináší nové a nové zvláštnosti. Všechny jsou ovšem pevně zasazené v americkém snu - soudržná rodina, víra ve vlastní schopnosti a šťastnou hvězdu, hrdinské amice, pes (zde i medvěd) a víceméně šťastný konec. Kromě Penzionu Garillparzer má kniha s Garpem mnoho společného - Vídeň, domov pro ženy ohrožené mužským světem, rodina rozličně ohrožovaná všemožnými nebezpečími,z nichž většinu si vytváří sama a smrt, anebo aspoň něco s očima.
Zatím nejslabší knížka, co jsem od Irvinga četla. Špatná nebyla, ale asi se k ní už nevrátím.
Moje druhá kniha od autora, po knize v jedné osobě jsem tušila do čeho jdu, ale tentokrát mi trvalo než jsem ji dočetla, vždy jsem odložila a hledala sílu číst dál. Ty tragické události mě dostaly. Příběh se mi líbil, jen mi to přišlo moc dlouhé.
Obvyklá Irvingova šílenost, která je plná úchylek a fantazií a přes to všechno je to zábavné a vtipné.
Irvinga mám fakt ráda. Četla jsem od něj asi 8 knížek, ale Hotel New Hamshire patřil pro mne spolu s knížkou Svobodu medvědům k těm trochu slabším.. Nechybí medvěd, homosexualita, zmrzačený hrdina... je to typická irvingovina, ale já jsem možná už trochu přeirvingovaná :) každopádně je to i tak dobrá kniha a počítám s tím, že si od autora přečtu zas něco dalšího.
Sice je to klasický Irving, ale jeho klasická díla "Moštárna" a "Garp" jsou lepší. I když i tady občas lze v textu narazit na takový ten "lidský přesah" jako ve jmenovaných knihách, je ho méně a "ulítlost" už tak nevychází z povahy osob, jako je spíše účelová. Takové to - "čím víc šokující tím lépe, to, že to nedává smysl, nevadí". Kniha má ale i své světlé stránky, a rozhodně ji úplně nezatracuji, ale patří spíš k průměrným dílům autora.
Irving mě zase dostal a do každého člena jeho prapodivně ujeté rodinky Berryů (včetně Truchlíka) jsem se úplně zamilovala - obzvláště Lilly byla rozkošná. Většina Irvingových knih se nečte úplně lehce. Jsou to pomalinku se táhnoucí a hodně originální příběhy namíchané ze zábavných, úsměvných, ale i dojemných, choulostivých a vážných momentů. A toto je jeden z jeho nejlepších.
Kvalitní kniha, ale po 100. stránce jsem odložil. Prostě mi to nic nepřinášelo, poselství bylo prádzné. Ano, vymyslšní příběh, do detilů napsaný i pěkným zvláštním stylem Irvina. Do toho někdy chytrý humor. Ale prostě moc prozaické asi.
Moje milovaná! V souvislosti s Irvingem se často mluví o bizarnosti. Ano, John Irving má zálibu v bizarních postavách a situacích, ovšem líbezně bizarních. To jak příběhy vypráví dělá všechny podivnosti uvěřitelnými, ale kouzlo zůstává. Podivínští členové rodiny Berryových mě vzali na skoro pětistech stránkách mezi sebe a vůbec se mi s nimi nechtělo loučit. Kdyby bylo možné ubytovat se alespoň na měsíc v jejich hotelu neváhala bych :-) Pro mě jsou tyto pocity znamením, že se mi autor dostal pod kůži. A John Irving to umí moc dobře.
Sice bláznivé a plné nejrůznějších kuriozit, ale pokud se člověk dokáže oprostit od reality a vstoupit do světa iracionální fantazie, tak si četbu tohoto románu užije.
Co dodat k této knize. Tohle je prostě Irving - bizarní, zvláštní, místy ulítlý a pak zase plný hluboké moudrosti a skryté tragédie, která celý jeho příběh provází. Irving rozhodně není pro každého. Až jej dočtete, musíte se s tím prostě vypořádat, a pak se můžete vrátit k důležitějším věcem - ke zbytku života.
Nevšímejte si otevřených oken! Stejně víte, že Truchlík se potopit nedá.
Kniha splnila účel, protože jsem ji neodložila a dočetla až do konce. Když jsem lehce znervózněla, zda správně chápu "medvěda Sussie" aj. netypické postavy či události, došlo mi, že je to přece Irving a že se nemám občasné "pošahanosti" knihy vůbec divit :-)
Stačilo přečíst jednou.
Je to druhá kniha, kterou jsem od autora přečetla. První byla Pravidla moštárny a ta mě opravdu nadchla. Tahle byla slabší, konec se mi moc nelíbil. Měla jsem pocit, že celý děj byl v poslední kapitole honem honem shrnutý a ukončený. Netvrdím, že jako celek to bylo špatné, ale.....
Štítky knihy
Vídeň zfilmováno americká literatura rodina znásilnění sourozenci rodinné vztahy psychologické romány incest hotely
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
(audiokniha) Celá audiokniha má 21h. Prvních pár hodin mi přišlo docela nudných, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel.
Nejvíc mě bavilo dětství a dospívání hlavních postav a následně jejich vztahy a tužby. Zajímavý byl hlavně děj okolo Franny, která mi trochu připomínala jednu z mých dcer. U Franka byl zase pozoruhodný vývoj postavy od dětství k dospělosti.
Závěr už byl pro mne opět trošku slabší.
Jinak jsem si během poslechu říkal, že jestli někdo žije takto pestrý a bizarní životy, tak ten můj je teda celkem nuda.