Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Kniha se četla doslova jedním dechem a byla takovým příjemným pohlazením po duši. Krásně se celým příběhem táhla linka odkazu dědy Leopolda. Postav bylo v knize poměrně hodně, ale všechny byly dobře popsány, takže nedošlo k jejich pomíchání. Osudy všech byly dotaženy do konce .. a to i těch, na které jsem před koncem už skoro zapomněla. Paní Mornštajnová psát zkrátka umí!
Hotýlek je jedním z prvních počinů od mé oblíbené autorky. Ačkoli jsem přesvědčená o tom, že to není to nejlepší, co napsala, musím stejně konstatovat, že jde o velmi povedený příběh. U Aleny Mornštajnové je prakticky jedno, jaké její dílo zvolíte - ona prostě umí psát!
Tahle knížka je prostě skvělá. Geniální mi na ní přijdou dvě věci - zaprvé (opět) neskutečné promyšlení příběhu do úplného detailu, zadruhé ten popis postav a hlavně myšlenek každé jedné z nich. Nezáleží, jestli šlo zrovna o Václava, Renatu, či Oldřicha, ale autorka vystihla dokonale to, co se jim asi mohlo honit hlavou v každé životní situaci. Smekám. Mě osobně občas trochu zmatou skoky z přítomnosti do minulosti a zas zpět, občas i vyprávění něčeho "od konce", ale to může být můj osobní problém (i v postavách jsem se občas trochu zamotala a musela si ujasnit, kdo je z které generace a jak jsou vlastně provázaní - protože věřte, že všichni v této knížce jsou nějak provázaní). Ještě plus je pro mě zajímavé přiblížení života české rodiny hlavně za dob komunismu. Zkrátka skvělá, čtivá kniha, co vás vtáhne do děje. :-)
Skvěle zachycující danou dobu, skvěle odvyprávěno. Opět mímořádně čtivé. Mornštajnová prostě psát umí a její knihy, ač jsou si v lecčem dost podobné, jsou pokaždé sázka na jistotu a vždycky mě hrozně baví číst.
Alena Mornštajnová prostě umí psát! Opět velice čtivý příběh. Nicméně ve srovnání s Tichými roky mi přišel slabší. Veskrze pesimistický příběh rozvětvené, vcelku zvláštní rodiny. Až jsem si říkala, že zvlaštnější už být nemůže, a ona mohla :D
Po Haně a Tichý rocích konečně dočten Hotýlek. Sledujeme propletené osudy velkého rodu i jejich blízkých v různých časových dobách. O náhody tu není nouze. Opět skvěle propracováno, čtivé, zase se mi to líbilo.
Kniha v porovnání s jinými nebyla tak napínavá, ale měla spád a příběh byl zajímavý. Někde jsem četla, že Alena Mornštajnová je rozená vypravěčka, a mohu to potvrdit. Příběh krásně plyne, zbytečně se nazaobírá detaily.
Vcelku prijemny pribeh. Konec knihy nesmyslne natahovan nepotřebnými pribehy (viz. Bozska Beata).
Ale i tak jsem s Vaclavem prozival cely jeho zivot od zacatku, az po' konec.
A. Mornštajnová u mě začíná být sázka na jistotu. I když si myslím, že mě téma až tak nezaujme, tak prostě tím stylem psaní a tou formou si mě příběh zatím vždy získal. Už se těším na další autorčiny knihy.
Nevím, jestli je tento příběh založen na pravdě, ale myslím si, že těchto životních osudů budeme mít každý ve svém okolí pár. A upřímně, znárodňování a ničení životů komunisty pro mě je děsivé i dnes. A každá takováto kniha/příběh mě v tom jen utvrzuje. To, kolik životů bylo tímto režimem zničeno si ani nechci představit. Velmi smutné, ale zároveň realistické a naprosto zachycující danou dobu.
Autorka mě baví, ale do téhle knihy jsem se musela trochu nutit. Každopádně líbí se mi "lidový" styl vyprávění o běžném životě lidí v meziválečném období.
Asi se budu opakovat, ale paní Mornštajnová prostě psát umí a přesně podle mého gusta! :) Kniha je psaná retrospektivou a skoky mezi postavami. Což mě osobně vůbec nevadí, spíše naopak, bylo to velmi dobře promyšlené, abych celý děj mohla, co nejlépe pochopit a prožít, ale je možné, že někomu by to mohlo vadit. Příběh je místy velmi smutný, ostatně jako sám život. Kniha vykresluje životy několika generací, kterých se dotkla druhá světová válka a komunismus. Komunismu je v knize věnováno více prostoru. Děkuji za tuto knihu, protože nesmíme zapomenout ani na to, co bylo pácháno na našich životech za doby komunismu (ač je příběh smyšlený, tak podobné věci či horší se děly).
Kniha byla něčím zase malinko jiná.
Velmi se mi líbila čtivost a spletitost samotného příběhu, bohužel jak se na to dívám zpětně, kniha neměla téměř žádný děj, což samozřejmě není úplně nejideálnější.
Líbilo se mi, jak je ukázána celá problematika komunismu a že se někteří lidé po revoluci nemuseli mít nejlépe. Vlastní vinou? Kdo ví...
Na ,,hlavního hrdinu" nemám asi nijaký názor. Ano, nezachoval se nejlépe, ale proč asi víme. Nevadil mi, ale že by mi přirostl k srdci to nikoli. Nejvíce mi bylo líto Oldřicha, jehož režim, chování a částečně i ,,postavení v rodině" nepřivedli k hezkému životu.
Moc pěkná kniha četla se parádně, napsaná je vtipně a příběh je přehledný. Takový průřez životem několika generací je docela poučný a vybízí k zamyšlení.
No to byla nuda….sice dobře napsaná, ale naprosto o ničem. Přitom začátek vypadal tak slibně. Ke konci se trošku rozjelo drama, ale taky hodně rychle zmizelo ve všednosti celého příběhu. Škoda, po Haně jsem čekala stejnou pecku…
Čtivé, stejně jako všechny knihy paní Mornštajnové. Tato kniha je jejím druhým dílem a já nechápu, proč jsem se k ní nedostala dříve. Myslím, že autorka skvěle vystihla dobu komunismu, kterou naštěstí naše generace už nezažila. Prvních pár desítek stran jsem se stále musela vracet v ději, abych zjistila, o kterém Václavovi je zrovna řeč a v které jsme době, ale brzy jsem se do děje dostala a pak už se kniha četla sama. Těším se na Listopád a na další autorčiny knihy.
Třetí knížka od Mornštajnové, kterou jsem četla, a za mě nejslabší. Přeskakovala jsem spoustu pasáží, osud jednotlivých hrdinů mě příliš nezajímal a celkově mi to přišlo až přitažené za vlasy. Slabší tři hvězdy za čtivost.
Tohle úplně nebyl vydařený příběh. Nějak to vázlo.
Pořád jsem čekala nějaký rozjezd a ono nic
Nejslabší z jejich knih...
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Knihu jsem přečetla jako poslední z autorčiných knih, přestože je její knihou první. A myslím, že je to na ní znát. Více klouže jen po povrchu životů lidí. Jako by bylo nutné o každém rychle napsat, jak to s ním tedy dopadlo. I přesto byla kniha čtivá, jen si ji asi znovu číst nebudu.