Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Přišlo mi, že kniha byla psána ve stylu "nějak to dopadne". Vypráví a vypráví, docela suše vypráví, no a pak přijde onen očekávaný konec. Marně jsem čekala napětí, spád, překvapivé rozuzlení... nuže ani pointa, tajemství, filozofický podtext (to už bych chtěla moc) se nekoná. To, kvůli čemu obvykle beru knihu do ruky, tam prostě není no. Škoda.
Nemá to sice šťávu, ale zas tak úplně špatné to nebylo.
Velké zklamání po předchozích přečtených titulech. Tato kniha mi opravdu vůbec nic nedala. Dočetla jsem ji docela s přemáháním...pořád jsem čekala alespoň nějaký výjimečný zvrat nebo konec. Nedočkala jsem se. Bohužel. Nicméně tento titul je z počátků spisovatelské činnosti autorky...beru to jako rozběh k lepším výkonům...
Paní Mornštajnová je úžasná vypravěčka. Zatím jsem se dosud nesetkala s autorem, který by byl natolik obdařen talentem nádherně vyprávět příběhy. Autorka by mohla psát o čemkoliv a já bych každé slovo doslova hltala.
Nejinak tomu bylo i u Hotýlku, který, ačkoliv zobrazuje v podstatě život jedné rodiny v několika provázaných generací, jsem nedokázala odložit a musela jsem ji stáhnout prakticky naráz. Autorka umí skvěle vyobrazit danou dobu, na jakou se právě zaměřuje, do detailů ji i v těch nejmenších nuancích vykreslit, takže všechno prožíváte s postavami a děsí vás, jak pravdivé to vlastně všechno ve skutečnosti je.
Já si u Hotýlku nemůžu na nic stěžovat, paní Mornštajnová umí nádherně vyprávět a až vyjde Listopád, budu první, kdo ho zhltne.
Další velice čtivá knihy paní Mornštajnové. Příběh několika generací rodiny na pozadí válečného i poválečného období. Knížka se mi líbila, ale Hana (kterou jsem četla před Hotýlkem) nasadila laťku velmi vysoko - proto 4 hvězdy.
Krásná kniha. Tolik děje, že by vystačil i na celou ságu. Místy jsem se malinko ztrácela, než jsem si uvědomila o jaké době a osobě to vlastně čtu. Celkově - velká spokojenost.
Ze všech knih od autorky mi přijde Hotýlek nejslabší. Kniha není špatná, ale celkově na kvalitě ubírá přílišné překombinování postav. Nemohu se ubránit srovnání s ostatními tituly autorky, a proto hodnotím třemi hvězdami.
Děj plyne, postavy umírají a objevují se nové. A potom je najednou konec. Má to spád, škoda, že v závěru chybí pointa nebo něco, díky čemu bych na knihu po pár dnech nezapomněla.
Hezky psané, ale chyběla tomu energie, vášeň a občas uvěřitelnost. Tam, kde bych čekala, že autorka ze slov vytvoří zajímavé obrazy, byly jen fádní popisy. Takové dvourozměrné, překvapivé asi jako vlastnoručně psaný nákupní seznam. Moje třetí Mornštajnová a rozhodně nejslabší.
Řekla bych, že je to klasická Mornštajnová.
Její knihy jsou si vždy velmi podobné.
Ve svých knihách vypráví vždy o rodině, která si prožívá určité období, které se u nás v Čechách opravdu stalo. A u téhle knihy tomu není jinak.
Dozvídáme se zde, jaké to bylo udržet si majetek a rodinu navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům.
Kniha je čtivá, rychle vám uteče.
Mě asi nejvíc baví to, jak autorka píše o období, které jsem nezažila a mohu díky tomu dozvědět více informací.
Baví, že vše bylo v té době opravdu reálné. Je to psané lehce, ale vždy na vás dopadne ta těžká situace, ve které se
postavy nacházejí.
Styl paní Mornštajnové mi prostě sedí a do jejich knih se vždy ráda pouštím.
Hotýlek je moje třetí kniha od paní Mornštajnové a teprve díky této knize jsem zjistila co je tak poutavého na jejích knihách. Opravdovost! Paní Mornštajnová umí perfektně vylíčit a popsat charakter jednotlivých postav, které si velmi rychle oblíbíte nebo nenávidíte, kterým celou knížku fandíte, že dojdou do šťastného konce či naopak dostanou za vyučenou, a pak....pak udeří realita. A proto jsou její knihy skvělé, neb zachycují děj takový jaký je doopravdy, bez příkras či přehánění.
Kniha je naprosto úžasná, moje druhá kniha od této autorky (první jsem četla Hanu). Autorka mě opět nezklamala, kniha je velmi čtivá, úžasně napsaná, přečteno jedním dechem.
Moje první A. Mornštajnová. No asi jsem měla přehnané očekávání. Neurazí, nenadchne. Brzo na Hotýlek asi zapomenu :)
Knihu jsem četla loni, zanechala ve mně velkou nesmazatelnou stopu, z knih od Aleny Mornštajnové mě asi oslovila nejvíc, dokonce jsem ji i dvakrát darovala. Dnes ji beru do ruky na druhé čtení.
Kniha,do které sem se začetla od první stránky.Velmi poutavé čtení rodinného klanu.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Přečteno fascinovaně na jedno nadechnutí.
Průřez krátkou historií naší vlasti, na které paní Mornštajnová vystavěla důmyslně spletitou mozaiku příběhů, začínající i končící v jednom malém hotýlku za městem.
A kolo osudu se točí díky vteřinovým rozhodnutím, pro která mnohdy nemáme vysvětlení, ale která mozaikám našeho života často propůjčují patinu hořkosti.
Život nám vytváří příležitosti. Odvaha a rozhodnost nám je pomáhá uchopovat. Osud je mění.
P S.: Na lidskou hloupost je však i osud krátký
Názvy kapitol, složené z veršů Jaroslava Seiferta, jsou jen dalším pohlazením po duši, poslední perličkou v mozaice, tečkou za tímto příběhem.
,,Krásná, jako kvítka na modranském džbánku,
je ta země, která vlastí je ti."
Čtěte, nikdy nevíte, co bude zítra...
,,Naposledy kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlína..."