Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Autorka patří k mým oblíbeným autorkám a v podstatě odstartovala můj větší zájem o českou tvorbu. Bohužel musím hodnotit o jednu hvězdu méně a to jen v porovnání s poutavostí příběhů, které jsme četla dříve. Tento příběh byl o chlup horší nebo pro mě méně zajímaví a některé postavy byly strašně nesympatické. Jde čistě o osobní pocit. Jinak téma bravurně zpracováno. Děj vás vtáhne a musíte prostě číst každou volnou chvíli, třeba oželíte i spánek.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Zajímavý poutavý příběh, autorka prostě ví jak na to. Bez pochyby patří mezi moje nejoblíbenější spisovatele :)
Velmi mile se četla. Od této autorky jsem četla knihu Hana, která se mi líbila mnohem více. Ale určitě doporučuji.
Po přečtení takových knih se vždy divím, jak moc mě bolí osudy neexistujících lidí. Nejspíš to bude tím, že někde hluboko uvnitř sebe samé tuším, že přesně takové příběhy píše sám Život. Tak proč by se něco podobného opravdu nemohlo přihodit? Někteří lidé jsou jako bouře, přeženou se, zničí, co jim stojí v cestě, a nakonec se za sebou ani neohlédnou. Přála bych si, abychom se snažili vidět dál, za práh našich domovů. Třeba by si pak někteří lidé přece jenom rozmysleli tvrzení, že za komunismu se měli líp.
Bravurní!
Obdivuji, jak lehce příběh plyne a jak jakoby mimochodem nám autorka předkládá tragické i šťastné momenty v životě lidí, kteří jsou blíže i vzdáleněji propojeni s osudem rodiny Mánesů a jejich hotýlku.
Tato kniha sice na první pohled není tak dramatická a nervydrásající jako Hana, ale to jí neubírá na kouzlu. Ač jsou zde popisovány každodenní starosti, někdy i dramatické momenty, lásky, touhy, radosti, zklamání, zášti a závisti několika generací, přesto kniha není zdlouhavá a děj je nabitý drobnými událostmi, i těmi většími, dejinnými, ale jakoby mimochodem zakomponovanými do osudů velké rodiny. Autorčino vykreslení postav, její pochopení dobrých i špatných stránek povah, zachycení vlivu velkých, ale i drobných událostí na osudy lidi, porozumění české povaze a české historii, spolu s krásnou češtinou, to vše dělá tuto knihu, stejně jako ostatní knihy p. Mornštajnové, tak jedinečnými.
Pro mě obrovský čtenářský zážitek. Doporučuji.
Lehce plynouci příběh, který vás ale nenecha odpočinout. Všechny osudy se uzavřou a vysvětlí. Hlavní hrdina se mi v průběhu času trochu zprotivil. Není zde žádných vítězů, ale docela dost poražených.....
Koloběh života obsahem i formou... Protože když tuhle knihu dočtete, laká vás to vrátit se a začít znovu.
Prvních pár stránek jsem si myslela, že je to úvod k něčemu, co se teprve rozjede, ale ono to bylo pořád jen takové vyprávění o jedné rodině. Takové babičkovské :) Ale četlo se to hezky, to jo..
Hotýlek jsem naštěstí četla až jako třetí autorčinu knížku po Haně a Tichých rocích. Naštěstí proto, že kdybych ji četla jako první, do dalších bych se nejspíš už asi nepustila a to by byla velká škoda. Knížka se sice čte lehce, ale prostě mě nenadchla a rozhodně nechytila za srdce. Za pár dní už vůbec nebudu vědět o čem to bylo.
Co považuju na knize za nejlepší, je naprostá nepředvídatelnost děje. Vytříbený jazyk Aleny Mornštajnové popisuje neblahá léta a těžkost bytí v nich. A taky, jak blízko má každý z nás k pokřivení povahy, pokud hledíme jen na své zájmy. Rozhodně stojí za přečtení.
Opět skvělá kniha od Aleny Mornštajnové, kterou nelze jinak než doporučit.
Autorka nejenže píše skvěle čtivým a strhujícím způsobem, ale vždy mají její knihy i historický, společenský a lidský přesah.
Určitě doporučuji! A to nejen Hotýlek, ale všechny autorčiny knihy.
Kniha se mi líbila, ale určitě není pro každého. Pokud hledáte v knize napětí a akci, vyberte si jinou knihu. Já mám naopak ráda takové poklidné vyprávění o životě rozvětvené rodiny. Líbí se mi střídání pohledů jednotlivých postav. Zatím jsem četla Hanu a tohle je druhá kniha od autorky, ale určitě ne poslední.
První slova, která mi po dočtení probíhají hlavou jsou "A kruh se uzavřel". Všechny rysy generačních kronik paní Mornštajnové mám velmi ráda a nepřestane mě okouzlovat, jak pomocí malých slov popisuje velké dějiny a zároveň je nechává ožít v jednotlivých postavách. V každé z jejích knih jsou lidé, které dokážete pochopit a mít k nim sympatie. A také lidé, kterým sice rozumíte, ale pochopení pro ně hledáte už trochu stěží. A proto, ačkoli mi Václav nebyl blízký, bych si přála, aby Jindra obálku dostala před jeho smrtí anebo vůbec, protože ona jediná měla svědomí čisté a zasloužila vysvětlení.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Za mě další z úžasných příběhů spisovatelky Mornštajnové! Líbilo se mi sledovat příběh tentokrát z pohledu muže. Příběh o jedné rozvětvené rodině a jednom hotýlku za městem.