Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Poslední kniha, která mi od Mornštajnové chyběla, je to čtivé, ale ve srovnání s ostatními takové "jednodušší".
Další čtivá a skvělá kniha. Dokonce bych řekl, že se mi líbila o kousek více než Hana.
PS.: Marcelce jsem fandil snad ze všech nejvíc.
Žádná kniha od této spisovatelky mě nezklamala...včetně této! :-) Doporučuji
Kniha se mi líbila, ale už jsem ji chtěla dočíst, je taková loudavá. Připomíná mi prózy pana spisovatele Hájíčka. Osudy lidí naší vlasti. Bolševický režim se podepisoval na lidech opravdu bravurně!
Moje první přečtená kniha loni od skvělé autorky, se kterou jsem měla možnost se potkat osobně , ale o tom až příště.. Tahle kniha se mi líbila. Příběh byl velmi dobrý- dobový z první republiky s tak výborně charakterizovanými postavami , že mi to každou chvíli připomínalo film První republika :))
Alena Mornštajnová prostě umí psát. Jakmile se začtete máte pocit, jako by se před vámi odvíjel příběh jako na filmovém plátně. Každá postava je propracovaná. Tohle byla moje poslední knížka od autorky a nemůžu se dočkat až napíše další.
Další knížka od p. Mornštajnové, která mě jen utvrdila v tom, že paní spisovatelka má opravdu zlaté české ručičky - její styl je opravdu mě velice příjemný a knížky se čtou úplně sami.
Nejdříve jsem se podle níže uvedených komentářů bála, že se budu strácet kvůli vysokému počtu postav, ale opak byl pravdou. Každá postava byla tak hezky popsaná a do příběhu uvedená, že jsem vždy přesně věděla o kom je zrovna “řeč”. Celý obsah knihy pro mě byl zajímavý a žádná část mě nenudila.
Takže za mě určitě oba palce nahoru.
Občas mi dělalo problém příliš mnoho postav a časový posuny. Ale kniha krásná. Taková o životě ????
Má poslední kniha od autorky. A zklamání se určitě nekonalo.
Byla to klasická Mornštajnovka, která byla možná o trochu oddechovější.
Docela chápu čtenáře, kteří se ve velkém počtu postav ztráceli. Taky jsem musela nasadit vyšší stupeň pozornosti, abych se v tom chumlu neztratila.
Trochu mě mrzí, že Hotýlek je první knihou od autorky u které jsem se nedokázala vcítit do postav a prožívat nějak více jejich osudy.
Ale opět to byla geniální Morštajnová od které bych četla snad i návod k použití hajzl papíru.
Zpočátku jsem měla pocit, že knize Hana se už nic nevyrovná. Hotýlek jí však vkusně šlape na paty. Za mně další velmi povedená kniha paní Mornštajnové a doufám, že zdaleka ne poslední. Rozhodně doporučuji všem, kteří hledají netypický styl psaní, bohatě rozkreslené postavy a rychle plynoucí děj.
Kniha se mě líbila,,od spisovatelky už mám přečtené všechno,,a všechny knihy byly skvělé,,čtivé,krásně napsané,už se moc těším na další,doufá,že vyjde...
Kniha byla pro mě psaná tak trochu zvláštně ale vlastně mě dost bavila ale je pravda že jsem se docela bála do ní jít, protože všichni říkali jak je nejslabší od paní spisovatelky, podle mě ale není. Nakonec mě velice překvapila a to že tam bylo hodně osob, mě vlastně vůbec nevadilo, skvěle jsem se v nich vyznala a věděla kdo je kdo a kdo kam patří. :) Mrzí mě Oldřich, škoda že se nevzpamatoval, po tom všem co zažil.
Moje druhá knížka od paní Mornštajnové a podruhé před ní smekám. Já nevím, jaké kouzlo dostala spisovatelka do vínku, ale pro mě je to něco neskutečného. A samosebou nejsem sama, takže bych musela opakovat to, co zde bylo již nejméně 1000x napsáno. Úžasně jednoduchý a čtivý styl psaní a přitom postavy tak vykreslené, že máte pocit, že je znáte osobně nebo že jste dokonce v jejich kůži. A musíte je mít skoro všechny rádi, třebaže vůbec nejsou úplně kladné. Ale ani záporné. Jsou to prostě obyčejní lidé žijící ve své době, žádní hrdinové. A ty jejich osudy! Opětovně opakuji, že jsem vděčná za čtenářskou výzvu, díky níž jsem poznala Hanu a paní Mornštajnovou. Jinak by pravděpodobně tato kouzelnice zůstala přede mnou utajená a já bych opravdu o hodně přišla.
Tato kniha pro mě byla prozatím nejslabší knihou autorky, co jsem četla, nějak moc nakombinované to bylo.. Přečtena za den, ale nadšení se moc nedostavilo, přesto dávám celkem vysoké hodnocení, nemusela jsem s knihou bojovat
Po fantastických románech Tiché roky a Hana mi přišel Hotýlek jako hustá hrachová kaše namísto našlehané bramborové. Všeho tam bylo nějak přespříliš. Navíc bych raději četl o pozoruhodném Leopoldovi než o Václavovi, který celý život sice běhá jako blázen, ale v klíčový okamžik nedohoní ani tlustého chlápka v modré bundě.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Trochu mi to připomínalo televizní seriál Vyprávěj . Tato kniha je vyprávěním o jedné rodině a Alena Mornštajnová je skvělý vypravěč.