Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Druhá kniha v pořadí, kterou jsem od autorky četla, a rozhodně mě nezklamala. Mám v plánu číst další.
Pro mě byla kniha trochu zklamáním. Čekala jsem, že to bude celé vypadat maličko jinak. Musím souhlasit s názory, že je toho v knize nějak moc. Hodně lidí, hodně událostí a i tak to byla vlastně trochu nuda. Časté skákání v čase na mě taky neudělalo dojem. Příběh je docela zajímavý, ale často mi přišlo že o hotýlek vůbec nejde. Za mě 2,5*.
Jako všechny knihy autorky je i tato perfektní. Tentokrát popisuje lidské osudy za dob komunismu, okupace, normalizace.
Poslední ze čtyř, která mi chyběla. Hotýlek a jeho historie mi učarovaly a přišlo mi, že tato kniha byla nejspletitější a nejkomplikovanější. Celý ten chumel postav a jejich osudů by mohl být pro někoho hutným soustem, ale Mornštajnová si poradila a předestřela čtenáři několikagenerační rodinnou ságu, jejíž členové měli ve skříni poschovávaných mnoho kostlivců. Nevím proč, ale v podání Mornštajnové mi ty způsoby odchodu ze života připadají takové mírné, poklidné a snesitelné. Anebo to taky bylo proto, že jsem se nedokázala pořádně přimknout k žádné z postav. Každopádně, byla jsem jako vždy velmi spokojená, a i když mám pocit, že si jsou některé knihy podobné jako vejce vejci, pořád je to skvělé čtení. Jsem zvědavá, s čím přijde paní Mornštajnová příště.
Jako oddechovka to není špatné. Jak už psal někdo přede mnou - je tam toho prostě nějak moc....anebo je můj život prostě jen nudný...:-D Na zvrat následuje další zvrat...a nějak to pro mě osobně prostě neštymuje.
Poslední kniha, která mi od autorky ještě chyběla. Zklamaná rozhodně nejsem, v porovnání s ostatními knihami asi nejvíc oddechový příběh, víc o lidech a míň o režimu (i když komunismus byl opět vylíčen výstižně).
Ke konci už jsem trošku ztrácela přehled v postavách, ale to jsem asi spíš jen vyšla ze cviku :)
Další kniha Aleny Mornštajnové a opět skvělá.
Příběhy obyčejných lidí od narození do smrti, zmapovaná doba, jak to zrovna v tom kterém čase chodilo, proto se její knihy tak dobře čtou.
Vše už bylo řečeno v komentářích dříve, tak jen dodávám, že se těším na další její knihu.
Výborné. Už jsem přečetl všechny autorčin knihy a je to opět moc fajn čtení mapující životy několika generací ve formě téměř časosběrného dokumentu. Tento románový "monitoring" transformace postav, jejich povah a charakterů v průběhu časoveho úseku např. 60 let, který paní spisovatelka mistrně ovládá, činí její knihy opravdu velmi čtivými a zajímavými. Osudy běžných (až téměř bezejmenných) obyvatel menšího městečka jež jsou vzájemně provázané a spojené existenci hotýlku na periferií v němž pan Leopold vybudoval i "pokojíčky lásky" se autorce opravdu umně podařilo vykreslit a zachytit. Fajn kniha - bavilo mě to a četlo se to samo.
Opět typická Mornštajnová:
1) Postavy nechává umírat s lehkostí sobě vlastní.
2) Každou postavu si postupně buduje a to snad už od narození.
3) Každá postava má jasně daný charakter, podle kterého si jede až do své smrti.
4) Dějinné události ČSSR opět hrají svou tu více tu méně důležitou roli.
5) Opět je to za 5 hvězd, avšak začínám mít obavy, zda příště už nebude autorka nucena vykrádat samu sebe.
Knihu jsem si chtěla určitě přečíst, protože Hana byla famózní ....nejsem vůbec zklamaná a časem určitě přečtu další knihy autorky ..
Teď trošku odjinud....knihu jsem začala číst i proto, že jsem ji našla v žebříčku na 1.mistě u 20.tematu čtenářské výzvy, asi je každého věc co si k jakému tématu zařadí, ale kniha v podstatě začíná úmrtím, takže byl pohřeb a svateb tam bylo taky požehnaně ...takže do výzvy k tématu 20. Za mě určitě ne nicméně čtení rozhodně nelituji a doporučuji
Nádherná čtivá kniha, kterou bylo těžké odložit. Styl psaní paní Mornštajnové je obdivuhodný, každá postava dostala dostatek prostoru, příběh je milý i smutný zároveň, stejně jako je to i v životě.
Hotýlek a s ním úzce spojená historie rodiny Mánesových, především dědy Leopolda a jeho vnuka Václava. Hotýlek tu je v dobách dobrých i zlých jako němý svědek všeho, co se událo (ať dobrého či špatného) v jejich rodině. Hotýlek z 1. republiky, který přežil i znárodnění za bývalého režimu a po revoluci se nazpět vrátil svým majitelům. Autorka se poctivě a s důkladností sobě vlastní věnuje všem postavám, pro něž se hotýlek stal životní neochvějnou kotvou a především zdrojem obživy. Milé a uvěřitelné vyprávění o několika generacích rodiny, do kterého vás autorka vtáhne hned na začátku vyprávění a chcete vědět víc. Moc se mi to líbilo. Paní Alena Mornštajnová to umí svým čtenářům (ostatně jako každou svou knihu) krásně podat. Doporučuji.
Autorka prostě umí, krásný příběh, který se čte sám. Za mě nejlepší český autor/ka.
Co se týče zápletek je Hotýlek o něco slabší než Hana. Nicméně příběh je velmi čtivý, autorka má cit pro vylíčení různorodých osudů. 4*
Výborná kniha - na malém prostoru zde jsou dokonale vylíčeny osudy mnoha členů jedné rodiny. Stačí pár řádků a čtenář má pocit, že každou postavu dobře zná. Osudy jsou zajímavé a přitom uvěřitelné. Kniha se čte krásně. Doporučuji.
Hotýlek mě velmi mile překvapil. Vím, že jsem si ztížila situaci tím, že jsem jako první četla Hanu, zklamaná jsem ale rozhodně nebyla. Nepamatuji si, která kniha by mi lépe přiblížila dobu komunismu, šlo o nenucené vyprávění, které na několika stránkách vylíčilo příběh hned několika generací. Líbilo se mi, že nešlo o žádné výjimečné hrdiny doby, byl to příběh, který se odehrál v klasické rodině, která si získala mé sympatie. Moc se mi líbilo vykreslení postav, autorka to tak pěkně vylíčila, že čtenář chápal i ty negativní postavy, to je velké umění. Knížka asi ve mně nezůstane navždy jako Hana, ale byl to pro mě silný čtenářský zážitek a knížku mohu jen doporučit.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Odlehčené čtení, autorku mám ráda proto jsem vyzkoušela tuto knihu.