Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5257
5257
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Zajímavě pojatý rodinný příběh, čtivý, bavil mě. Jen postav bylo tak nějak moc.
Souhlasím s Kariol - čtivé, poutavě vyprávěné, hezky propletené osudy, ale na můj vkus je všeho v knize až moc. Trochu taková historická telenovela. Postavy sice mají promyšlený psychologický vývoj, vše dává smysl, i v souvislosti s politickými událostmi, ale vše je trochu moc vyhrocené a explicitní, účelově propletené, takové učebnicové (určité trauma z dětství - projeví se přesně dle očekávání, až do extrému, a vše se vysvětlí, aby to čtenář pochopil).
Nechci být moc přísná, kniha mě bavila a přečetla jsem ji za pár večerů, ale je to spíš knížka na dovolenou.
Knihy Mornstajnove proste miluju, ctou se jednim dechem, tato byla myslim netradicne zasazena do pozdejsiho obdobi, nez je u ni obvykle.
Mornštajnová mě stále nestačí překvapovat. Knihu od knihy ji mám stále radši a radši. Každý příběh od ní je naprosto perfektní a promyšlený do posledního detailu. Miluju knihy, kde je popsán příběh více generací, takže tímto si mě kniha taky naprosto dostala. Doporučuju. Pokud si knihu nepřečtete, nevíte, o co přiházíte :)
Dám čtyři hvězdy, protože Mornštajnovou mám ráda a protože se mi moc líbilo, jakým způsobem vyřešila názvy kapitol. Ale Hotýlek na pět hvězd nedosáhne. Vlastně si říkám, že si nejsem jistá, že si tolik obdivu a chvály zasloužily ty ostatní knihy. Jistě, jsou čtivé, jsou poutavé, historii dvacátého století v nich máte na dlani. Jenže tak nějak jsem jimi proklouzala, přečetla je za pár dní a vlastně si z nich nic neodnesla. Už nevím, o čem pořádně byly, a to jsem je nečetla tak dávno. V Hotýlku mě štvalo poměrně dost věcí - autorka se trochu opakuje. Navíc má (ale to jsem si všimla u spousty autorů, asi je to nějaký trend...) potřebu nastavit příběh tak, aby tam byly postiženy naprosto všechny lidské problémy, historické události a společenská situace. Jasně, dřív jsem to měla ráda, ale mám pocit, že je to všude. Navíc je to místy takové dost nastavované, prostě jen aby se postavy do té situace dostaly a příběh tak byl bohatší. Ale možná mě prostě jen štve, že se ty události a ty pravdy, které (samozřejmě také z vyprávění, ale hlavně z odborných knih) už znám, pořád tak opakují a opakují. Život spousty členů například mé rodiny měl příběh (a silný!), i když zrovna nebyli zataženi do velkých demonstrací a dny, kdy se stala nějaká významná událost, si nejspíš vůbec nepamatují, protože toho dne dělali to, co jindy, a o historii se dozvěděli až později. Ale zase nemůžu románu upřít, že je pěkný a zajímavý. Jen už je tohohle žánru na mě asi trochu moc, je to všude a já potřebuji změnu.
Z postav jsem si oblíbila Jindru, i když mi jí bylo líto, protože celý život toužila po něčem, co nikdy nedostala, zamilovala se do muže, který ji neviděl a když už, nedíval se na ni s láskou. Václav mě prostě především štval, ale asi to byl jeho úděl jako takřka ústřední postavy románu.
Třetí kniha od této spisovatelky,mě rozhodně nezklamala,naopak četla se jedním dechem.Děj mě pokaždé vtáhl a nemohla jsem odtrhnou oči.
Moje třetí knížka od této autorky...
Styl psaní je stále podobný, přesto mě tato knížka, jako jediná, na mnoha místech celkem nudila.. a vždy ve chvíli, kdy už nuda byla opravdu nudná, přišel v ději nějaký zvrat.. takže zápletka střídá nudu a nuda zápletku :) celkově byla ale knížka celkem příjemná a za přečtení stojí.
Je to už delší dobu, co jsem knížku dočetla a v mém pořadí čtení knih od paní A.M. byla 4. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla a dokonce jsem jí i odložila a zase se k ní vrátila. Víc mě začala bavit, když se příběh stal příběhem Václava, než když byl příběhem hotýlku. Václav to myslel vždycky "dobře" ale pokaždé to "dobře" nevyšlo.
Poslední kniha, kterou jsem od paní Mornštajnové neměla přečtenou, nezklamala mě. Moc pěkné, poklidné čtení. Celou dobu jsem měla pocit, že mi někdo vlídným hlasem knihu předčítá, z každé věty na mě dýchal nádherný klid, přestože vyprávěný životní příběh pro Václava a jeho rodinu tak idylický nebyl.
Nevím proč, ale tento příběh mě za srdce nijak nevzal. Spousta osob mi byla nesympatická a bylo jich hodně na můj vkus strašně moc.
Ďalšie veľmi inteligentným spôsobom spracované literárne dielo, zachytávajúce rodinnú ságu, ktorej dej sa sústreďuje okolo prevádzky malého rodinného hotela.
Opäť oceňujem bravúrne vyprofilovanie každej jednej postavy, ktoré skvelo zapadajú jednak do celkového príbehu a jednak dosť reálne odzrkadľujú vtedajšie spoločenské pomery, ku ktorým sa všetci prispôsobovali aj na základe svojich povahových vlastností.
Páči sa mi, ako autorka cez každú jednu postavu nastavuje zrkadlo, v ktorom sa odrážajú reálne životy mnohých podobných ľudí poznamenané osobnými tragédiami, ale aj ich spoločenskými postaveniami.
Svoje kúzlo má aj celková atmosféra príbehu, ktorá vo mne vyvolávala pocit skutočnosti, a to ja osobne pri čítaní kníh oceňujem asi najviac.
Příběh Václava a lidí v jeho blízkém okolí. Paní Mornštajnová nám opět ukazuje, jak i drobná rozhodnutí muhou ovlivnit nejen náš život, ale i životy ostatních. Přestože se příběh čte lehce a příjemně, mám pocit, že je těch příběhů docela dost a ne každý osud bych musela znát k pochopení příběhu
Knihy Aleny Mornšteinové mi hodně stylem připomínají Johna Irvinga...zajimavé a často švihlé postavy, tragické a provázené osudy často způsobené banálními nehodami...vše okořeněné českými reáliemi a historií...a tím se paní spisovatelka stává českým a zářivým literárním klenotem
Krásná kniha. Přečetla jsem od autorky všechny její knihy, ale tato je moje nejoblíbenější. Všechny postavy mají své hezké i méně hezké vlastnosti, nikdo není úplně kladný hrdina a to se mi líbí. Prostě život takový jaký je ve skutečnosti.
(SPOILER)
Paní Mornštajnová opět nezklamala. Tato jediná kniha mi od ní chyběla přečíst, tak jsem rada, že mám konečně komplet. Styl psaní je bravurní, kniha má spád a vůbec to není tak, že by kniha byla jen o Václavu, ale detailněji se pouští i do ostatních postav. Zjistíme i jejich názory a pohledy na situaci.
Děda Leopold s babičkou Majkou vychovali dceru Marii a syna Václava, kterému chtěli předat hotel. Ten však zahynul a tak se těší až vedení hotelu předají vnukovi Václavu. Jeho maminka Štěpánka také nemá jednoduchý život, dlouhé manželství ji čeká až se třetím mužem Bedřichem, který má již dcery a syna Oldřicha. Oldřich s Václavem byli nejlepší kamarádi, ale osud vše změnil, každý uznává v životě jiné hodnoty..
Václav má ve svém životě taky více žen - Renatu, kterou opustil těsně před svatbou kvuli Lucii - s ní má 2 chlapce. Marcelka, se kterou má nemanzelske dítě a nakonec nevlastní sestra Jindra, která na něj celý život čekala a porodila mu dceru Zdenu.
No postav a nečekaných zvratů je v knize opravdu hodně. Ale čte se nádherně. Ke konci už jsem četla pomalu, šetřila jsem si ji, protože jsem věděla, že končí a bylo mi líto že nebude příběh pokračovat :)
Mornštajnová je skvělá vypravěčka. V knize je popsán osud jedné rodiny na pozadí historických událostí a to, že je v ní neskutečné množství postav rozhodně není na škodu. Všechno do sebe zapadá a vše má svůj smysl. Výborná knížka.
Spisovatelka opět nezklamala i,když se našla místa,která mě moc nebavila.Najednou jsem knihu hltala a četla každou volnou chvilku.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Klasicky dobrý příběh, ale ten konec :) ....