Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5260
5260
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Všechny knihy od této autorky jsou velmi čtivé a všechny musím hodnotit 5*. Krásné ač mnohdy smutné příběhy.
Moje prvni kniha od teto spisovatelky a urcite ne posledni.Moc krasne se cetla a nejvice se mi libilo,ze je napsana tak jaky zivot opravdu je.
Bezvadné čtení. Krásně napsaný a propracovaný příběh. Život nám někdy zcela změní na pohled maličkosti, o kterých nemáme tušení.
Hotýlek byl druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla. První byla Hana. V Haně byl alespoň příslib dobrých časů, ale tato knížka byla snad ještě smutnější. Během četby jsem si vytvořila pouto s celou rodinou-nerodinou, což jsem ocenila až v závěru knihy. Ale osudy zde byly tak strašně prošpikované negativismem, že jsem se ke čtení nutila (povinně každý den pět kapitol). Tento pocit z knížek nemám ráda. Možná je to i tím tématem, které je na pozadí příběhu (totéž nevyhledávám ani u českých filmů). Trochu mi dělá problém, jak autorka rychle mění postavy, o kterých se zmíní jen tak mimochodem (přitom tím popíše celý život dotyčného, který končí, jak jinak, tragickou smrtí). Za mne jsem rozpačitá.
Krásná kniha, velice dobře se četla, děj tak rychle a mile plyne, vřele doporučuji. Paní Mornštajnová se opravdu právem zařadila mezi mé nejoblíbenější paní spisovatelky.
Spojení „… Václav i rozšlápnutý slimák - byli na místě mrtví…“ mě dostalo a od té doby už mě kniha (nebo autorka?) měla v hrsti. A jelikož se toto stane hned na první straně, tak jsem si knihu vlastně užívala od začátku až do konce.
Když teď nad knihou zpětně přemýšlím a zkoumám co se mi na ní (resp. na knihách Aleny Mornštajnové) líbí, tak je to asi určitá hravost autorky. Ať už jsou to v této knize například názvy kapitol, které se v závěru (obsahu) spojí v báseň, nebo to, jak si dokáže pohrát s osudy všech lidí.
Je neuvěřitelné (ale v zásadě uvěřitelné) jak bylo naloženo s osudy všemožných postav v této knize, ať už je to Václav nebo Oldřich nebo Marcelka nebo Lucie… Jak se dostanou do vleku dějinných událostí, aniž by tušili nebo s tím mohli v zásadě něco udělat a zároveň jak mohou jejich rozhodnutí naopak ovlivnit osudy jiných. V tomto má autorka myslím prim.
Žádná z postav není černobílá. Každá má své světlé i stinné stránky, každý má nějaké to tajemství, nebo něco o čem raději pomlčí. A to často bývá ta největší chyba.
Jen s Jindrou tedy soucítím a pevně věřím, že jeden dopis leží zapadlý někde za skříňkou, kam nedopatřením musel určitě spadnout.
Jej knihy sú asi najlepšie :) zase dej prešpikovaný zápletkami, udalosťami všeho druhu, len posledné kapitoly mi prišli až moc rýchle, chápem bolo treba dokončiť dej, všetko uzavrieť ale bolo to na mňa v porovnaní s celou knihou menej citlivé. Inak zase super :)
Knihy paní Mornštajnové mám fakt rád. Zase jsem nebyl zklamán, je tam všechno. Historie, napětí a překvapení a velmi obdivuju jak autorka umí "vyvolat" dojem, že čtenář sleduje osudy všech účastníků příběhu (nejen hlavních postav). O všech zmíněných postavách víte, nic nezůstává otevřené a nedovyprávěné. Po Slepé mapě a Haně zase výborné čtení
Tak v první řadě jsem překvapená, že knihu napsala česká spisovatelka a hlavně je fakt dobrá. Příběh vypráví o životě a osudech obyvatelů malého hodinového hotýlku pana Leopolda. Nejvíce se dozvídáme o životě Václava, kterého vychovávala jeden čas maminka sama a měla několik "strýčků", kteří se u ní prostřídali. Pak se maminka několikrát usadila až nakonec snad našla své štěstí v několikačlenné domácnosti. Když je Václav dospělý chce se usadit a oženit se svou láskou, ale osud všechno tak nějak zamíchá a vše je nakonec jinak. Dozvídáme se spoustu a spoustu nových informací o všech přítomných osobách a bohužel karma je "svině". Vše špatné se proti nám obrátí, až když to nejméně čekáme. Nejhorší osud asi potkal Oldřicha. Toho mi bylo moc moc líto.
Příběh, který vám v hlavě zůstane, až jsem po dočtení nemohla spát. Silná knížka, zvláštní pocit po ní. Takové smutno, skoro jako u Hany.
Další hezká kniha, kterou jsem si od spisovatelky přečetla.. Opět doporučuji, velmi dobře se kniha čte a zatáhne do příběhu :-)
Hezká kniha, pohodové čtení,ale Hana a Slepá mapa vedou????,teď jdu na Tiché roky.
Pěkné, jen u posledních kapitol se mi zdálo, že už chce autorka rychle skončit, tak to brala pěkně fofrem.
Další skvělá kniha od této autorky. Příběh se mi líbil víc než Slepá mapa, Hana u mě stále vede. Každopádně moc doporučuju k přečtení. Určitě se k Hotýlku ještě někdy vrátím. 5/5.
Mám autorku celkem ráda, moc pěkně píše, Hotýlek byl pro mě třetí knihou. Musím se tedy přiznat, že tady mě spíš bavily jednotlivé pasáže než kniha jako celek. Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst a občas jsem se ztrácela ve jménech, kterých je zde poměrně dost. Kniha neurazi, ale asi ani nenadchne.
Druhá knížka od této autorky, a opět se mi velice líbila a dobře četla. Mám ráda příběhy a osudy lidí i celých rodin, jak se měnily s tím, jak se měnily dějiny. Tady je to nejen o rodině, a složitých rodinných vztazích, ale i o jejich známých, o zaměstnancích i hostečh hotýlku. Václav mi přišel vcelku sympatický, i přesto, že byl tak trochu "kam vítr, tam plášť" a ohýbal páteř před režimem, ale zase to dělal hlavně kvůli rodině a aby hotel zůstal v rodinném "držení" (tedy spíš ve správcování). Každopádně už se těším, až si přečtu další autorčiny knihy.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Kdo četl jako první Hanu nasadí na Alenu Mornštajnovou vysokou laťku. Mě se tato kniha líbila, dala bych jí š hvězdičky, ale obdivuji jak krásně srozumitelně dokáže autorka popsat určitou dobu. Zde je socialistické Československo. Umí skvěle popisovat charaktery a celkově příběh je krásně propracovaný a ještě se něco dozvíme o naší zemi. Já bych její knihy rozhodně dala do povinné četby.