Hotýlek
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235353/bmid_hotylek-blc-235353.jpg
4
5250
5250
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Je to krásná kniha, ale po Haně je prostě slabší. Nicméně se mi líbí styl jakým autorka píše a už se moc těším na další knihy.
Tato kniha mě moc mile překvapila. Četla se dobře. Příběh se mi moc líbil,i styl psaní. Doporučuji
Moje druhá kniha a opět velká spokojenost - přečtena za dva velikonoční dny.
Jiný žánr než Hana, proto nelze srovnávat.
Už mám objednanou Slepou mapu a zároveň se těším na novou knihu (vyjde snad už brzy).
Vřele doporučuji :-)))
V pořadí třetí kniha od autorky i pro mě nejslabší , ale to neznamená , že by byla špatná - jen prostě Hana a Slepá mapa je ještě o špetičku lepší.
Pro mě zatím nejslabší kniha od paní Mornštajnové. Přesto se četla dobře a rychle plynula. Jen tři hvězdičky proto, že se neubráním srovnání s excelentní Hanou a výbornou Slepou mapou. Příběh se mi ale líbil. Myšlenka podobná Čapkovému Obyčejnému životu. Kolik skutků děláme proto, že jsme dobří lidé a kolik proto, že jsme vypočítáví?
Krásný, přesto smutný příběh.
Kniha je napsaná neuvěřitelně! Jemně, čtivě, dobře. Do spisovatelčina stylu psaní jsem se úplně zamilovala.
Postavy byly skvěle vykreslené, sympatické, lidské,...
Bavilo mě to od začátku až do konce, přestože jsem od knihy očekávala něco jiného.
Občas mi bylo do pláče. Stojí za přečtení!
Příjemné oddychové čtení, kdy je na děj pohlíženo z několika pohledů dle postav. Kronika rodiny Mánesových mi život lidí během socialismu mi autorka velmi přiblížila. Nad některými pasážemi jsem neskutečně žasla a říkala si, ,,To se opravdu dělo?" Ještě, že tato doba, kdy člověk musí mít dobré známosti, aby přežil je pryč. Patolízalství není nic pro mne a jsem ráda, že dnes jsou konexe prostě jen výhodou a né nástrojem pro obyčejný prostý život.
Je mi nesmírně sympatické vyprávění autorky. Mohu jen doporučit :)
Přečetla jsem třetí knihu od Aleny Mornstajnove a opět jedním dechem. Moc se těším na konec dubna az vyjde její další kniha.
Také jsem občas nevěděla, kdo je kdo a příběh mi na konci přišel takový pořád na stejné vlně. Od autorky jsem četla všechny její knihy a těším se na další. Ale zjistila jsem, že ačkoli se mi knihy v tu chvíli líbí a opravdu mě baví, za pár dní už si ani nevzpomenu, o čem to bylo a jací lidé v ní vystupovali. Ovšem kromě Hany, ta je jedinečná.
Chvílemi jsem sr ztrácela, kdo je kdo... ale jinak pěkné, bohužel smutné počteníčko.
Hotýlek jsem četla jako první ze tří děl paní Mornštajnové a jednoduše způsobil, že už mám za sebou Slepou mapu a teď zrovna hltám Hanu. Naštěstí se blíží vydání Tichých roků, tak si to potěšení z četby ještě o chvíli prodloužím, ale pak mi to bude asi zatraceně chybět.
Nejprve jsem myslela, že knihu nedočtu. Vůbec jsem se nemohla do příběhu vžít, ale pak to začlo a nemohla jsem se odtrhnout!
Další povedená kniha od autorky. Přečetla jsem tuto jako třetí v pořadí. A opět mohu doporučit.
Opět čtivě napsaná kniha,napínavá,plná lidských osudů. Autorčino vyprávění mě moc baví až fascinuje, náhody,které děj hodì jiným směrem.Ke knize jsem byla připoutaná a zvědavě hltala každou stránku.Jsem přeci jen mladší ročník,který těžké časy naší historie neodžil a tak i z tohoto důvodu mám autorčiny knihy ráda.
Nebylo to tak silné, jako třeba autorčina kniha "Hana", ale i tak jsem byla ke knize přímo připoutaná a pořád jsem chtěla vědět, jak to bude dál. Autorčin vyprávěcí styl je mi velmi sympatický, její knihy se čtou úplně samy. Hotýlek je skvělou sondou do rozvětvené rodiny, kde pozorujeme, jak má každý různé sny a představy od života, ale jak se všechno dokáže snadno změnit, aniž by člověk chtěl. Skvělé, tohle mne bavilo. :-)
Kniha Hotýlek je opět průlet našimi dějinami, na které by se nemělo zapomínat...tentokrát spíše z poválečného období a zaměřením na komunistický režim a celkově o životě v tomto nelehkém období.... Opět moc krásná kniha od paní Mornštajnové..opakuji se znovu, ale paní Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka. Její styl psaní je neskutečně poutavý a ikdyž jsou témata knih většinou těžká a smutná...kniha se čte s lehkostí a s napětím, jak to nakonci vlastně všechno dopadne :-). Pořád je u mě na první místě kniha Hana, to je kniha, která mi zůstane v paměti asi navždy...ale Hotýlek a Slepá mapa byly obě také moc krásné knihy, je těžké určit pořadí, zkrátka jsou všechny úžasné a zaslouží si svá místa v knihovně :-) !!!
Zpočátku jsem se nemohla pořádně začíst a chvílemi mě kniha nudila. Přišlo mi, že čtu pořád jedno a to samé dokola. Každopádně po dočtení jsem zjistila, že mě to nakonec i bavilo. Václav mi byl moc sympatický.
Paní Mornštajnová umí! Poklona za to, jak dokáže napsat tak obsáhlý a rozvinutý příběh. Osudy několika lidí. V době několik desítek let. A to všechno jen na 313 stránkách.
Slepou mapu jsem ještě nečetla a s Hanou nelze porovnávat. Hana je top. Tak uvidíme koncem dubna, zda se naše oblíbená autorka dokázala ještě víc zlepšit... těším se!
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Zajimavy pribeh, jakoby pomalu plyne, ale ctenar je napnuty a uz uz chce vedet jak se zapletka rozplete.
Spolu se Slepou mapou ve me knizky probouzeji zajem o blizsi info o novodobou historii statu. Ve skole jsme probirali ceske krale a pozdeji nam ucitelka poustela videa o 2. sv. valce. Ale dejiny, ktery se osobne dotykaji nas a nasich rodin, jsme nebrali.