Hotýlek
Alena Mornštajnová
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš pánům za protektorátu a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. (Dotisk v roce 2017)... celý text
Přidat komentář
Tři a půl hvězdy si kniha zaslouží. Další sága autorky, ale oproti Haně spíše vlažná, hezky čtená, o tom žádná, ale rozhodně to není něco co by vám bránilo usnout. Zejména v druhé části knihy po smrti Leopolda jsem četla už jen aby se neřeklo. A čím dál jsem v knize byla, tím více mi vadila postava Václava. Je to milé, ale žádné wow se zde nekoná a počítám že za pár dní nebudu ani pořádně vědět o co tam šlo.
Popisný příběh ubíhá mílovými kroky a po postavách jen klouže. A snad každá postava je něčím tragická. Rozpačitý pocit jsem měla z vět ve stylu formálního sdělení. Přesto věřím, že mezi knihami paní Morštajnové najdu znovu takovou perlu, jakou je Hana.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Děkuji paní Aleně Mornštajnové za tak skvělou a od prvních vět velmi chytlavou knihu a perfektní hru s češtinou a jdu hned na Slepou mapu, Hanu, i Strašidýlko Strášu.
Nemůžu jinak, než plný počet. Vykreslené osudy lidí protkané mezi sebou v dobách nelehkých mě od Aleny Mornštajnové neskutečně baví. Neřestný Hotýlek si vás podmaní. :))
Byla jsem až sama překvapená, jak dobře se kniha četla. Moc krásně napsané a skvěle popsané postavy i jejich příběhy. Rozhodně budu dál doporučovat :)
Hotýlek mě bavil mnohem víc, než Hana. Četl se sám a o hrdinech jsem ještě dlouho po přečtení přemýšlela. Skvělá kniha.
Mně se Hotýlek moc dobře četl. Paní Mornštajnová píše takovým příjemným lehce humorným vypravěčským stylem, že opravdu máte pocit, jako když vám vypráví babička. Velmi pěkně umí navodit dobovou atmosféru, vykreslit všechny postavy a přisoudit jim lecjaké osudy, které do sebe pěkně zapadají. Opět moc povedené.
Hotýlek mne nebavil tolik jako Slepá mapa. Na mne zde již bylo příliš mnoho postav, které dělaly neuvážená rozhodnutí :) Občas jsem musela listovat a připomínat si kdo je kdo a o zažil.
Pro mě o ždibet slabší než Hana, přesto čtivé. Paní Mornštajnová bravurně zvládá chrakteristiky postav - každý je jiný, svým způsobem svůj a jak už to v životě bývá, dohromady se tato různorodost vždycky zajímavě prolíná, na čemž staví své příběhy. Opravdu pěkně vás se všemi seznámí, z jejího vyprávění mám vždy ucelenou představu o lidech a nikdy se v nich neztrácím - to je velké plus. Oddechové čtení, které krásně plyne..
Kniha na mě působila, jako by ji vyprávěla babička...a to myslím v tom nejlepším slova smyslu! Dalo by se říct, že tak přirozeně, jak plynul život a osudy postav v knize, probíhalo i její čtení. Příjemná, vzdušná, malinko předvídatelná, přímočará, zkrátka taková, jaký je samotný život. Ovšem na druhou stranu ničím speciální ani výjimečná...snad jen tím, že začátek je vlastně konec, což ale není můj oblíbený koncept. :)
Až když jsem přečetla třetí knihu od autorky, jsem si uvědomila, že na jejich příbězích je nejlepší, že vykládá životy hrdinů od začátku až do konce. A tím jsou uvěřitelné. I tady jsem si představovala, jak hotýlek vypadá a jednotlivé osoby.
Poslechla jsem na Českém rozhlasu namluvenou - a zřejmě zkrácenou - verzi. Alena Mornštajnová mě opět nezklamala a její příběh mě bude pronásledovat v hlavě ještě několik dnů. Krásný náhled do doby mé babičky a dědy a možná - zejména interpersonálně - ještě větší drama než v Haně.
Kniha je vynikající. Přečetl jsem za pár dní a je mi opravdu líto, že od této autorky mi schází pouze Slepá mapa.
Líbilo se mi dobové zasazení a osudy celé rodiny Mánesových. Jedna z nejlepších knih co jsem přečetl.
Já mám prostě ráda, jak autorka popisuje ty malý osobní příběhy a postupně se to všechno skládá dohromady a začíná dávat smysl...Hotýlek byl nádhernej, perfektně reflektoval tu danou dobu a myslím, že každý v jednotlivých postavách najde někoho, koho zná (a nebo možná i sám sebe...).
Moc doporučuju!
Takový blábol! Proboha, paní Mordštajnová, copak takhle se vyšetřovala vražda? A obžalovaný se odstíhá na základě pouhého svědectví druhého podezřelého, který ho asi viděl poblíže místa činu, avšak na takovou dálku, že nebyl schopen rozeznat, je-li to jeho vlastní nevlastní bratr??? Tohle jim prokurátor vzal a nehodil to rovnou kriminálce na hlavu, ať si to řádně došetří, protože mu tohle obhájce rozcupuje hned první den líčení (a ne že bud přemlouvat mandanta, aby se přiznal)??? Máte vůbec ponětí o práci kriminalistů? Viděla jste aspoň nějaký film či díl seriálu na základě skutečných případů? Prostě - od okamžiku té vraždy je váš román naprosto nevěrohodná fraška!
Rodinná sága, v níž jsou osudy hrdinů vážné a přitom se točí trochu lehkovážně kolem "podnikání" v hodinovém hotýlku. Narozdíl od mnoha hrdinů hotýlek přežil válku, komunistický režim i dobu polistopadovou. Byl místem, kde se zapomínalo na politické funkce, manželské stavy i postavení ve společnosti. A byl veden ve vší vážnosti a v rámci možností i počestnosti dědou Leopoldem, jeho vnukem i jeho potomky. Hotýlek mě opravdu bavil. Byl tak trochu netradičním pohledem na dějiny a osudy lidí, jichž se dotýkaly.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus radost smutek prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságyAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Čtivé, smutné, trefné, ze života, bez přikrášlování a líbivých slovíček. Kniha má spád, posloupnost, nemohla jsem se odtrhnout. Opravdu stojí za přečtení.