Hotýlek
Alena Mornštajnová
Některé věci jakoby existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel pana Leopolda, vlastně spíše hodinový hotýlek, založený v dobách první republiky a nabízející potěšení a rozkoš párům za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. Po velmi úspěšném románu Slepá mapa popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen se v nové knize autorka věnuje především postavě jediné: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení podniku v šedesátých letech. Václav je muž bez vlastností, jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě, má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Mornštajnová popisuje a vysvětluje Václavovy skutky tak obratně, že se teprve na konci knihy zděsíme, komu jsme to vlastně po celou dobu drželi palce.... celý text
Přidat komentář
Je to zase dobré a čtivé, i když vlastně docela "obyčejné". (Ještě že Host nám ty české autory pěkně postupně servíruje, zatím žádný nezklamal.)
Hezky napsaný příběh jedné rodiny, jen bohužel mi vadilo to přeskakování. Jeden odstavec popisuje život jednoho člena rodiny, hup a druhý odstavec a jsem úplně jinde a u někoho jiného, jiná situace a někdy i jiné časové období. V jedné kapitole děda Leopold umře a v druhé je živý a zdravý. To mě trochu vadilo. Možná to chtělo alespoň trochu víc štěstí pro někoho z rodiny. Samá smůla.
Osudy jedné rodiny na pozadí našich dějin 20. století. Autorčin styl se mi líbí, ságy mám taky ráda, takže jsem si to užila.
Velmi příjemné čtení, takový stručný průřez minulým stoletím prostřednictvím jedné rozvětvené rodiny. Autorka vypráví velmi milým, laskavým a bohatým jazykem, děj tlačí rychle kupředu, knihu nestaví na tradiční hlavní zápletce, ale na několika rozdílných životních osudech postav. Zkrátka - tak šel život...
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/466811/hodinovy-hotylek-za-kazdeho-rezimu.html
Dobrý český román, kde promyšlený děj se valí dopředu a bere sebou propracované osoby v komunistické době, která na každého působí jinak, protože záleží jaký máme charakter a s jakým svědomím, jsme dokázali ustát tu dobu. Děj se valí s rychlostí blesku a v závěru knihy se dostávám do hromosvodu, který celou knihu pro mě uzemnil v úžasu, jak se vše dobře četlo a jak hezkým způsobem mi byla kniha blízká.
Neřekla bych, že jsem si osoby nějak zvlášť zamilovala. Jen některé se mi líbily charakterem. Ale celkově mě zaujaly a vtáhly do svého života. Děj byl bohatý a já se zvědavostí čekala, jakým směrem se bude vyvíjet.
Pokud máte rádi osudy jakoby obyčejných lidí, určitě si knihu přečtěte.
Pěkné, čtivé, české (v tom nejlepším slova smyslu). I tak se mi ale o trochu víc líbila Slepá mapa.
Krásně popsané postavy a život lidí. Líbil se mi i celý průřez dobou od druhé světové války až po současnost. Kniha sice nemá nějakou velkou zápletku nebo příběh, ale vyprávění o osudech dané rodiny a hlavní postavě je tak krásně popsané a svižné, že stojí za to si knihu přečíst.:-)
Dalo by se říci: A tak šel život .... U nás, v průběhu 20. století. Jenže je kumšt napsat to tak svižně, s jiskrou, bez zbytečných slov, se znalostí lidí. Poutavá četba o obyčejných lidech od velmi nadané autorky.
Štítky knihy
láska smrt česká literatura Československo tajemství komunismus prarodiče rozhlasové zpracování rodinné ságy
Napsané hezky česky a poutavě. Obraz doby, ve které žili moji rodiče. Jsem šťastná, že si o téhle době můžu něco přečíst a nemusela jsem v ní žít. Moc se mi líbilo použití básně jako podtitulků kapitol a obsah se pak stal takovou chytrou třešinkou na dortu.