Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Stejně jako Houbařka i já jako malá vyrážela s otcem brzy ráno na houby, v ruce košíček a rybičku, šlapali jsme dlouhé kilometry lesem až "za koleje", měli svá osvědčená houbová místečka a oblíbený kus lesa, který nás nikdy nezklamal a kterému jsme říkali "náš les".
Kromě nostalgických vzpomínek na čas strávený s otcem ve mně kniha vyvolala vlnu smutku a rozčarování nad pohnutým osudem mladé Sáry, která neměla v rodině žádné zastání.. a nezbývalo jí, než se uchýlit do milosrdné náruče šumavských lesů. Silný čtenářský zážitek, nejen pro milovníky hub.
Silné téma, které se čtenáři postupně odkrývá. Tíživá atmosféra osamělého bloumání lesem i životem. Do toho krásný košatý jazyk. Trochu mě mrzí otevřený konec, ale aspoň si můžu představit, že to se Sisi dopadlo tak, jak bych jí přála.
Parádní tečka za rokem 2021.
Opravdu dokonalé, jedna z nejlepších a nejsilnějších knih, které jsem kdy četla, a že jich není málo :)
Krásně napsaná kniha o velmi vážném problému. Vidím zákoutí v lesích, nechtěla bych popsanou trasu chodit. (velké výškové převýšení několikrát a ne vždy schůdný terén.) Hlavní je ale skrývané tajemství rodiny, které vede k rozkladu, přetvářce, alkoholismu a duševnímu onemocnění. Dítě, které zradí ti, kteří ho mají chránit. První kniha od autorky, budu v knihovně hledat další. Doporučuji.
"Ježíšek nezklamal"
Kniha se mi moc líbila nejen příběhem, ale i slovomalbou. Těším se, až si od autorky přečtu další knihy, protože píše moc dobře.
Rozhodl jsem se přečíst něco, co "četli už všichni". A rozumím, proč to všichni četli. Houbařka je kniha, kterou nelze jen tak opustit, odložit, přestat číst. Já v něm nacházel především neuvěřitelně dokonalý jazyk a styl, jenž jsem dlouho už neviděl. Taková prozaická poetika. A přestože příběh života houbařsky na lesní samotě není ve své podstatě primárním dějovým prvkem, pro mne to bylo to nejlepší. Je to kniha o temných stránkách života, které se ne vždy dají napravit, o spravedlnosti, která je "slepá", o nemožnosti vše odpustit a napravit... Doporučuji...
O tom, jak je tezke rozloucit se s necim, co mate radi a i kdyz to radi nemate, jste na to zvykli. Nema to moc dej, ale je to skvele napsane.
Co všechno se dá najít v lese?
Tahle kniha je především o smíření, odpuštění a nových začátcích.
I přesto, že nás tíseň a zoufalství provází po celou dobu čtení, oceňuji jakým způsobem bylo téma zpracované. Bez příkras, zároveň citlivě a místy i s humorem, jak to Viktorie umí. Díky tomu se stala jednou z mých nejoblíbenějších autorek.
Bavily mě pasáže vykreslující krásné šumavské lesy a popisy hub.
Skvěle napsané! Ještě lepší než Anežka, i když některá témata jsou podobná (dysfunkční rodina, traumatizované dítě). Nad chováním postav jsem sice často kroutila hlavou, ale všechno to bylo velice realistické a uvěřitelné. Třeba Sářina matka... Jak mohla být tak bezohledná vůči vlastnímu dítěti? Ale v kontextu její submisivní povahy a nerovného vztahu s velice dominantním (vzdělaným, uznávaným, bohatým...) mužem to dávalo smysl. Taky se mi moc líbilo, jak autorka pracovala s metaforou podhoubí. A pasáže o houbaření jsem si užívala, i když žádná vášnivá houbařka nejsem.
Tahle kniha se do mě fakt šíleně zaryla. Fakt jsem nečekala , že to bude takový brutus. Těžké čtení, ale rozhodně minimálně za 5 hvězdiček.
Na první pohled celkem jednoduché čtení. Opak je ovšem pravdou. Tohle vůbec není milá oddechovka na podzimní sychravé odpoledne. Je to drsná, syrová a zvláštní kniha. Jsem ráda, že jsem ji četla v létě, když bylo krásně a svítilo slunce.
I přesto je to však skvělá kniha, kterou za sebe velmi doporučuji. Ale samozřejmě to není četba pro každého. Sářiny vzpomínky na dětství jsou drsné, neměla to snadné. Doteď mám z knihy smíšené pocity. Hodně se mě tato kniha dotkla, neboť i v mé blízkosti byl donedávna někdo psychicky nemocný. A nebylo to snadné.
Ale abych nebyla jen depresivní, autorka v knize krásně popisuje šumavskou přírodu a houby. A jelikož celá Šumava je moje srdcovka a houby mám taky moc ráda, tohle mě naopak při čtení těšilo.
Tato knizka bola pre mna silne kafe.. ale vyborne napisane! Myslim ze nad nou budem premyslat este nejaku dobu.
Při čtení jsem měla pro Sáru pochopení a rozuměla jsem, proč se rozhodla žít, tak jak žije... Jen mě mrzelo, že jí utíká život a ona spíš utíká před tou svou bolestí a traumatem, nebojuje s tím a žije jako poustevník duševně, ale i fyzicky... Měla jsem chuť jí říct: Ale co dál? Celý život máš před sebou... Depresivní, ale velmi čtivý příběh, zůstává mi v paměti i po čase.
Silný příběh. Kniha, která mě naprosto pohltila. Styl psaní autorky je mi velmi blízký. Konec příběhu je zajímavý, i když hodně otevřený. Rozhodně stojí za přečtení!
Další zvláštní kniha Viktorie Hanišové!
Viktorie je bezpochyby jednou z našich nejlepších současných autorek. Kniha je napsána velice citlivě a houbařská linka je naprosto skvělá. Věřím, že se toho i spoustu přiučíte. Zároveň oceňuji náznakově vykreslený životní příběh hlavní hrdinky a konec, který ve Vás zůstane ještě dlouho. Jde opět o originální počin. Těším se na její další knihy. Autorka je sázka na jistotu.
Houbařka je kniha, která mluví o běžných denních činnostech dívky, za nimiž se skrývá silný příběh.
Po dočtení jsem si přála pokračování, ale s odstupem času hodnotím, že v knize je přesně to, co má být a pokračování by bylo nadbytečné.
(SPOILER) Smutný příběh, neřešená traumata. Proč??? Jak se může vlastní otec takto zachovat? Matka? Jak mohla být tak sobecká? Kniha ve mně vyvolává plno otázek a konec na ně neodpoví... Nemám ráda otevřené konce příběhů, ale tento jsem si domyslela pozitivně :).
Achjo Hanisova, co mi to delate? Zase zajimavy konec, posledni myslenka je jako facka. Kdyz to dopadne takhle, o cem jsem to cetla celou tu dobu? Netusila jsem o cem kniha bude a prekvapilo me, kudy se dej vyvijel. Behem cteni jsem soucitela s hlavni postavou, ale zaroven jsem k ni nejak nedokazala prilnout.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Tragický popis tragického osudu...? Sběr hub v mlžném mlází a tichu hlubokých lesů dokáže zahalit nejedno lidské trápení. Hanišová zvolila zajímavý způsob živobytí pro svou protagonistku, který dává smysl jak v důsledku rozehraného osobního traumatu, tak v kontextu rodinných zvyklostí. Závěr knihy pak ve světle uvedeného pokládám za dokonalý. Útěk končí. Hanišová také dobře pracuje s časem, přesněji jde proti času. Takže zpočátku spíše jen podivínské chování traumatizované, mladičké houbařky Sáry postupně nabývá na ostřejších konturách a vzrůstá čtenářovo pochopení, ale i nevíra. Má ta holka ale smůlu. Kde jinému rodina stojí oporou, pro ni se stala takřka záhubou. Nejde ale o psychologický román a pohnutky chování všech účastníků, vyjma samotné Sisi, tak zůstávají nevyřčené a neobjasněné. O to palčivější otázky a úvahy román vzbuzuje a zanechává v jeho duši hlubokou stopu. Mimochodem skvělá obálka. Taky jsem ocenila pár užitečných a zajímavých houbařských rad.