Hranice a zdi
Jan Těsnohlídek ml.
Kniha Hranice a zdi je již pátou sbírkou autora, jehož tvorba vzbudila nebývalý ohlas. Těsnohlídek se vrací k delším útvarům, které charakterizovaly především jeho debut Násilí bez předsudků (Cena Jiřího Ortena), avšak nadále je hlavním rysem stručnost, důležitou roli hraje ticho. Tematicky se kniha Hranice a zdi rozkládá mezi bezútěšnou sociální kritikou a osobní výpovědí. Kniha obsahuje ilustrace od ceněného malíře Josefa Bolfa, které jsou ve výborném dialogu s Těsnohlídkovými básněmi. Tak jako v básních tak i na ilustracích jsou postavy, které jsou samy. Samy na své problémy, i na ty společenské.... celý text
Přidat komentář
včera
jsem si na tebe vzpomněl –
v baru
na dveře záchodu
někdo
fixou
napsal
tvoje jméno
Těsnohlídka mám fakt ráda (pravděpodobně v tom hraje roli i ta generační spřízněnost). Hranice a zdi už na mě ale byly moc: moc depresivní, moc deklarativní, moc „angažovaný“, a přitom vlastně prázdný. Ale jeho příští sbírku si stejně koupím, takže ve výsledku je to jedno, žejo :-)
typickej
–
–
–
těsno
hlídek
chtělo by
se
říct
říct
říct.
Nejvíce mě zaujala hned úvodní, jak doufám, báseň (za tu tak vysoké hodnocení). Vzhledem k jejím výjimečným kvalitám si ji dovolím ocitovat v plném rozsahu: „Kniha vychází ve spolupráci s Městskou knihovnou Polička, za finanční podpory Brož Brož Vala advokátní kanceláře s. r. o. a Boine architekti.“
úžasný
nebo
ne?
Těsnohlídek je moje srdcovka a na jeho novou básnickou sbírku jsem se strašně těšila. Možná i kvůli tomu přehnanému těšení pro mě byla zklamáním.
Témata se opakují, což by se i dalo odpustit. Jako by ale jeho básně byly prázdné, nic neříkající. Ve srovnání se sbírkou Násilí bez předsudků nebo Ještě je co ztratit je tohle prostě slabý. Předchozí sbírky jsem hltala a 99 % básní v nich ve mně něco probouzelo. Silný pocity, který způsobily, že si většinu zmiňovaných básní pamatuju dodnes a co víc, uměla bych některé i citovat. Tady se ale bohužel nic takového nedělo.
Tahle sbírka ve mně jednoduše nic nevyvolala, bohužel. Nebylo to špatné, jako by to ale byly již dříve napsané básně, ale osekané o nějakou hloubku. Za mě bohužel zklamání.
Autorovy další knížky
2009 | Násilí bez předsudků |
2012 | ADA |
2011 | Rakovina |
2013 | Ještě je co ztratit |
2016 | Hlavně zachraň sebe |
první kniha od těsnohlídka, kterého mi nějaký čas zpátky doporučil kamarád. všechny básně jsem přečetla hned, jak jsem knihu koupila, v autobuse na cestě domů. básně jsou poměrně krátké s jednoduchými verši, takže se nad nimi člověk ani moc nepozastaví. místy mi těsnohlídkovo psaní spíše připomínalo příspěvky na tumblru; holt občas ta prostota působila lehce kýčovitě. kousek něčeho dobrýho, jedna z básní, se mi moc líbila, jinak průměrnější dílo