Hry

Hry
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78985/bmid_hry-Rrj-78985.jpg 5 14 14
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Čtyři čtenářsky a myšlenkově náročné divadelní hry francouzsky píšícího a ve Francii zakotveného Rumuna (nar. 1912), který z malých „avantgardních“ pařížských divadel pronikl na světová jeviště. Zájem i rozruch vyvolal svým osobitým viděním světa, společnosti a člověka a řešením morálně společenských problémů. Svazek obsahuje hry: Plešatá zpěvačka (1950) — Improvizace Almy neboli Pastýřův chameleon (1956) — Nenajatý vrah (1959) — Král umírá (1962).... celý text

Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: , Orbis
Originální název:

La Cantatrice chauve / L'Impromptu de l'Alma / Tueur sans gages / Le roi se meurt


více info...

Komentáře 2

Recenze 0

Hvězdičky 14

Tempo & emoce

Přidat komentář
Jackjelly
16.11.2016 5 z 5
Jackjelly

Jedna z "knih", po jejímž přečtení a následném shlédnutí představení "Plešatá zpěvačka" v podání už nevím (každopádně ještě někdy v 80-tých letech), jsem usoudil, že nemám rád "kamenná" divadla. Obzvlášť v případě tzv absurdního divadla. Lepší je režie ve vlastní hlavě. Po 30 letech jsem si ji koupil v antikvariátu a už se těším, jak se vypořádám s umírajícím králem a nenajatým vrahem. Plešatá zpěvačka mě bohužel tak nějak provází celý život. Ať už je to mimoběžná komunikace a nebo "rocker" Janda.

Paulhunterspet
19.04.2013 4 z 5
Paulhunterspet

Plešatá zpěvačka pro mě byla již starou známou, ale novinky Almy, Vraha a Krále velmi uspokojivě naplnily očekávání. Tento výběr děl doporučím každému, kdo si chce udělat obrázek o nevšedním autorovi, kterým Ionesco bezpochyby je, a pevně věřím, že to bude jedna z nejlepších knih, co budete držet v rukou (alespoň co se divadla týče). Drobná Improvizace Almy (jak už jsem samostatně ohodnotila) je velmi příjemná a svižná věc, nicméně Nenajatý vrah a Král umírá ji na hony předčí. Král oproti většině Ioneskových dramat přináší především těžký a poněkud pochmurný pohled na lidskou existenci jako takovou, takže nyní chápu, proč se autorovi název "absurdní" lehce příčil (sám se považoval spíše za existencialistu).