Veža bláznov
Andrzej Sapkowski
Husitská trilogie / Husitská trilógia série
1. díl >
Koniec sveta v Roku Pána 1420 nenastal. Nenastali Dni Trestu a Pomsty, čo majú predchádzať príchodu Božieho Kráľovstva. I keď uplynulo tisíc rokov, nebol zo svojho väzenia prepustený satan, nevyšiel von, aby zmámil národy zo štyroch kútov Zeme. Nezahynuli všetci hriešnici sveta a protivníci Boha – ani ohňom, ani mečom, nezničil ich hlad ani krupobitie, tesáky šeliem, jed škorpiónov ani hadí jed. Svet nezahynul a nezhorel. Prinajmenšom nie celý. Ale veselo bolo aj tak. Najmä Reinmarovi z Bielawy. Aspoň do chvíle, kým nevylomia dvere do komnaty lásky, v ktorej si Reinmar užíva, bratia podvádzaného manžela. Na úteku pred pomstychtivými príbuznými strháva na seba pozornosť Inkvizície i zločincov, tajomných síl i krásnych žien; pomáha mu ich náklonnosť aj priazeň priateľov, prenasleduje ho zákernosť svetskej i cirkevnej moci. Plasticky zachytená dobová atmosféra, vriaci kotol husitských búrok a križiackych trestných výprav, krajina osvetľovaná inkvizičnými ohňami, temnota s prvými zábleskami osvietených myslí, viera, heréza i mágia – to všetko tvorí rámec príbehu, ktorý mnohými alúziami presahuje do žeravej súčasnosti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2003 , Slovart (SK)Originální název:
Narrenturm, 2002
více info...
Přidat komentář
Andrzej Sapkowski je s přehledem nejlepší vyprávěč, jehož jsem měl zatím tu čest číst a ve své Husitské trilogii toto své umění vypiloval téměř dokonalosti. Kniha obsahuje vše, co Sapkowskiho tvorbu doposud zdobilo a to ve znásobeném množství. Dočkáme se poutavého příběhu, množství dějových zvratů, množství postav, brilantních dialogů, filosofických zamyšlení, humorných situací i nějaké té romance a erotiky.
Děj se poněkud netradičně odehrává ve skutečném evropském středověku, konkrétně v období husitských válek a to především v Čechách a ve Slezsku. Sapkowskim popisované středověké reálie jsou skutečně detailní a bohaté (šlechtické rody, erby, církevní tradice, společnost…) a dle mého skromného soudu i velice přesné.
Odhadem se dá asi tak 90 % textu považovat za ryzí historický román a zbývajících 10 % za fantasy. A to je jediná věc, která mi na knize vadila. Místo toho, aby ona 10 % fantasy byla jen atmosférickým kořením, jsou zde fantasy prvky prezentovány dosti násilnou formou - přechody mezi fantasy a historickým románem jsou příliš tvrdé. Ale i přes tuto mou malou (osobní) výtku knihu vřele doporučuji. Budete se skvěle bavit!
Ze začátku kniha působí jako čistý historický román. Spousta jmen, spousta míst, spousta latinských názvů, přísloví, úsloví, vět. (Nutno říci, že na konci jsou sice poznámky, ale zdaleka ne vše vysvětlující a jak autor přiznává ve druhém díle, nerad by ochudil čtenáře o hledání v kronikách a slovnících). Později se ale přidají i fantasy prvky. No, fantasy. Ono vlastně nejde o klasické fantasy, autor spíše využívá a vyhrává si s česko-polskou mytologií jako jsou čarodějnice, polymorfové, bylinkářství a různé rituály. A funguje to perfektně.
Co mi ale trochu nesedělo, byla hlavní postava. Přiznám se, že mám pocit, že se Sapkowski vysloveně vyžívá v idiocismu svých hrdinů. Jisté znaky vykazoval již Geralt, ale Reynevan je idiot korunovanej. Ale i přes (naštěstí pouze v prvním díle) nesympatického hrdinu se kniha čte skvěle, protože jsou zde i jiné postavy, které naopak nelze nemilovat.
Geraltova sága sice u mě stále vítězí, nicméně doporučuji i tuto knihu, potažmo celou trilogii.
EDIT: A taky se přidávám k tomu, kdo si tady stěžoval na všeprozrazující názvy kapitol. Na začátku každé kapitoly je její krátké shrnutí, které bohužel většinou vyzrazuje často až příliš a ochuzuje čtenáře o překvapení ze zvratu situace.
První díl trilogie by se dal klidně přezvat na "Reinmarovu Slezskou Odyseu". K opravdové fantasy má kniha hodně daleko, spíše jde o historický román s notnou příměsí Česko-Polsko-Německé mytologie. Dějová linie, nebo spíše hierarchie dějových linií není pevně dána, příběh může díky bezpočtu čekaných i nečekaných zvratů působit dost chaoticky a někdy mi připadá, že Reynevan vybruslil ze smrtelného nebezpečí až moc okatě a jeho tucty odkudsi se zjevujících přátel a známých působí chvílemi malinko nepřirozeně. Musím říct, že jsem po celou dobu nějak nepochopil, co je Reynevaův cíl, děj první knihy se skládá z malých epizod a momentálních cílů, které bez ladu a skladu přicházejí a zase odcházejí bez ohledu na to, jestli jich hrdina dosáhl. Tak jako v životě. Přehršel jmen a historických osobností své doby může připadat neznalému čtenáři dost úmorný, jejich idealizace, či stylizace do příslušných rolí příběhu zase mnohým historie znalým jedincům přihlouplá. Stejně tak skutečnost, že se s těmito lidmi Reinmar setkal a že jej všichni přijali tak, jak jej přijali. Skutečně, v první knize mi Reinmar připadá spíše jako průvodce po Slezsku ve dvacátých letech patnáctého století, než jako hlavní hrdina příběhu. Jakékoliv jeho problémy a strasti jako by byly jen pozadím pro historické události a ne naopak. Jako by Reynevan byl pouhým bílým koněm pro Spakowskiho komentování doby minulé i současné. A ještě jedna výtka - ta největší: V názvu kapitoly se člověk dozvídá většinu toho, co se stane. Ztratí se tak veškeré překvapení, všechny zvraty jsou očekávané, Spakowski nedává prostor strachu čtenáře o hlavního hrdinu. Tohle mě mrzí.
Najlepšie fantasy súčasnosti, ale iba prvý diel, druhý už je viac o histórii, autor sa odklonil od fantasy... Ale ten prvý diel stojí za to!
První dílo, ve kterém jsem se setkal s Panem Sapkowskim. Nejdříve jsem měl v úmyslu začít Zaklínačem, ale ten si mi dlouho nedostal pod ruku a tak volba padla na trilogii z husitské doby. A musím toto dílo náležitě pochválit. Ze začátku musí mít čtenář opravdu pocit, že čte pouze historický román. Jednoduchý děj na úkor sáhodlouhému vyjmenování postav doby, kterých je opravdu přehršel. Taktéž jsem měl zpočátku dojem, že autor nakládá s hlavním hrdinou dosti naivním způsobem. Reinmar si způsobí potíže a hle, najednou přispěchá někdo jiný, ba i zcela neznámý a je s to, Reinmarovi bez okolků pomoci. Nicméně po čase se dané pomoci osvětlují, charakteristika doby vyvěrá napovrch (ať už je tak historickou pravdou nebo autorovým vlastním zkrášlením) a děj čtenáře vtahuje víc a víc. Nevím, jak je nakládáno s Geraltem, ale Reinmar lítá z průšvihu do průšvihu a tolik dějových zvratů už jsem dlouho neviděl (jestli vůbec). Mimo jiné mě zaujalo, jak autor nakládá s fantasy prvky, které jsou pojaty jako historický výsledek lidových pověr.
Už se tedy těším na druhý díl a zvláště (jelikož se mi konečně dostal do rukou) na Geralta z Rivie.
Pokud někdo četl Sapkowského Ságu tolikrát a tak rád jako já, muselo ho stejně jako mě doslova šokovat toto nové dílo. Je to fantasy? Je to historický román? Až na kolikáté straně se nám konečně dostane alespoň náznaku, že zde přeci jenom něco nadpřirozeného bude? Andrzej Sapkowski přešel obřím skokem z čisté fantasy na historický román s prvky fantasy. Místy čtenář opravdu neví, jestli se nečte jen kroniku historický událostí. Stoh jmen, míst, rodů, latinských i českých, kterými nás autor doslova zasype ne každému sedne...ale přece, je v tom něco čtivého, něco co upoutá. Hlavní hrdina je permanentně, a to myslím doslova, v průšvihu. Autor s ním nechává vláčet, trmácet, mučit, hladovět téměř neustále...
Skládám Sapkowskému obrovský hold za takové dílo, mít tak víc času a moci si to přečíst dvakrát třikrát, víckrát...určitě v tom je zase schovaná i nějaká krásná filozofie života...
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Děsně rozvláčněné a zbytečně složité. Zlaté povídky o zaklínači.