Husitské století
Pavel Soukup , Pavlína Cermanová , Robert Novotný , Petr Čornej , Martin Čechura , Milena Bartlová , Martin Musílek , Blanka Zilynská , Martin Nodl , Lenka Bobková , Martin Čapský , Jan Hrdina , Tomáš Borovský , Jan Biederman , Jaroslav Svátek , Ota Halama
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221548/bmid_husitske-stoleti-wUr-221548.jpg
4
7
7
Editory knihy jsou Pavel Soukup, Robert Novotný a Pavlína Cermanová. Pohled na husitství se často měnil. Po dlouhá desetiletí bylo jednostranně vyzdvihováno, po roce 1989 naopak v širším povědomí převážilo pojetí zdůrazňující kulturní škody a náboženský fanatismus. Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění. Odborné bádání přitom právě v posledních pětadvaceti letech přineslo nové poznatky a interpretace ukazující provázanost českých dějin 15. století s vývojem v soudobé Evropě, ale také unikátní impulzy, kterými se husitství vymyká své době. Kniha Husitské století shrnuje výsledky tohoto výzkumu a podává ve čtyřech oddílech vyvážený obraz této epochy, nezávislý na ideologických předsudcích. Mezi historický nástin revoluční doby a pokompaktátního období jsou vklíněny oddíly věnované sociálním dějinám a mocenské konstelaci v zemích České koruny i kulturnímu a duchovnímu vývoji. Kniha vychází ve spolupráci s Centrem medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR.... celý text
Přidat komentář
Z těch velkých monografií od LN, je tato asi nejslabší, působilo to na mne poněkud neuspořádaně a neuceleně. Byly tam samozřejmě nadprůměrné příspěvky, jako ty od P. Čorneje, ale celkově mi tam chybělo dost zásadních fakt z daného období.
Podobně jako u monografie Přemyslovci od NLN musí čtenář akceptovat, že se jedná spíše o sborník příspěvků než o knihu s kontinuálním vyprávěním děje. Pokud čtenář tuto strukturu knihy akceptuje, může se pak soustředit na vstřebání přehršle zajímavých informací. Zajímavé jsou např. popisy dějů, které byly založeny na rozporech mezi národy (hlavně Češi vs. Němci) a to způsobem dost připomínajícím 19. a první polovinu 20. století. Je ukázáno, jak je dost často uváděné klišé o tom, že ve středověku o národy a národní cítění nešlo, "na hony" vzdálené skutečnosti. Velkým plusem je také bohatý obrazový materiál v barvě.