• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Pavel Soukup

Jeden den ve středověku

„Velmi zdařilá publikace.“
— Kabuky

---

Jan Hus: Život a smrt kazatele

„(Povinná četba ke státnicím) Nevím, jestli podtitul zvolil autor, nebo nakladatelství, každopádně je zavádějící. Životu Jana Husa se věnuje jediná kapitolka o pěti stranách, smrti pak několik odstavců. Autorův přístup by se spíš než životopisným asi dal nazvat strukturálním: dívá se na upáleného mistra například jako na reformistu, kazatele, obžalovaného, vernakulárního spisovatele nebo na tvůrce „mediální“ kampaně propagující husitství, a to vždy v kontextu podobných aktivit jeho současníků. Osobně si myslím, že taková rozmáchlost pojetí nutně vede k povrchnosti a nežádoucí stručnosti. Ale možná můj pohled zkresluje okolnost, že nám knihu předepsali v magistru — poté, co jsme v bakaláři četli obsáhlejšího, důkladnějšího a prostě neopakovatelného „Jana Husa“ od Františka Šmahela a k tomu tunu pramenů včetně Mladoňovice. To je čirá hloupost naší university, nikoli autorova vina. Kromě toho jsem stále ztrácela pozornost a za celou dobu jsem se nezačetla, což ovšem může být problém subjektivní, ne důsledek stylistiky nebo obsahu. Pavel Soukup jistě monografii věnoval hodně péče a nepochybuji o tom, že pro ty správné čtenáře nebude ztrátou času. Za její největší klad považuji spravedlivost, která přiznává mistru Janovi osobní ctnosti, ale neupírá dobré úmysly ani koncilním otcům nebo českým katolíkům. Jaká úleva, překonat hysterické stranictví XIX. století! Autor si klade zajímavé otázky, jež také na základě samostatné práce s prameny zodpovídá. Jeho ústřední otázka zní, co vlastně dovedlo Jana Husa na hranici, ale zabývá se například i tím, jakou pozici by kazatel zaujal v konfliktu mezi pražany a tábority. A pár zajímavých jednotlivostí se tu rozhodně najde. Třebas obrat mistra Štěpána Pálče „argumentovat jako ponocný“ hodlám zužitkovat. :D Nejdojemnější jsou pak asi citované doklady Janova smyslu pro humor; stále vtipného, trochu jadrného a svědčícího o tom, že jsme v něm ztratili člověka, který si, lidsky vzato, naprosto nezasloužil zemřít. (Mimochodem Šmahelova knížka je v závěru krutě smutná, kdežto u téhle se — kvůli jistému odosobnění perspektivy — i ten nejjemnocitnější člověk obejde bez kapesníků.)“... celý text
— JulianaH.

---

Husitské století

„Podobně jako u monografie Přemyslovci od NLN musí čtenář akceptovat, že se jedná spíše o sborník příspěvků než o knihu s kontinuálním vyprávěním děje. Pokud čtenář tuto strukturu knihy akceptuje, může se pak soustředit na vstřebání přehršle zajímavých informací. Zajímavé jsou např. popisy dějů, které byly založeny na rozporech mezi národy (hlavně Češi vs. Němci) a to způsobem dost připomínajícím 19. a první polovinu 20. století. Je ukázáno, jak je dost často uváděné klišé o tom, že ve středověku o národy a národní cítění nešlo, "na hony" vzdálené skutečnosti. Velkým plusem je také bohatý obrazový materiál v barvě.“... celý text
— sarkafarka1900

---

---

Jeden den ve středověku

„Podle mne se pan editor Nodl chtěl svézt na vlně jeho předchozího počinu Člověk českého středověku (Argo, 2002), ale nepřijde mi tentokrát moc šťastně vybrané téma a zaměření. V „Člověku“ je popsán zhruba každodenní život různých profesí (některé se tam kryjí, jako farář vs. řeholník), tady je to soustředěné na jeden jediný den lidí rovněž různých profesí. Resp. snaží se to být soustředěné na ten jediný den, ale často není. Navíc jsem čekal, že tam bude i něco o spodině společnosti, obyčejných lidech, ne jenom měšťanech, lidech ode dvora či řeholnících. V „Člověku“ jsou obyčejným lidem věnovány alespoň poslední dvě kapitoly. Vlastně jsem si obě knihy přečetl proto, že jsem chtěl vědět informace typu co jedli, kam chodili na záchod, jak často si myli ruce, jak se bavili (krátili si čas), jak často cestovali apod. Na podobné odpovědi si ale budu muset najít jinou knížku, ani jedna z těchto dvou se podobným tématům nevěnuje, a když, tak jen okrajově. Navíc zadání zde ani nebylo splněno. Jen Josef Žemlička se pokusil o povídku (a u něho jsem se dozvěděl třeba, že věnec na hospodském štítu znamenal ubytování - tyhle drobnosti bych chtěl vědět a znát, žel tohle byla jediná a poslední vlaštovka), Václav Žůrek pojal den Václava IV. rovněž čtivě a zajímavě, částečně mne ještě zaujal příspěvek Roberta Novotného a kompilace Pavlíny Cermanové. Jinak jde jen o suché, odborné popisy, spíše vědecké práce, než alespoň pokus o popularizační vědu, se souhrny a někdy nekonečnými soupisy dat, názvů, jmen, letopočtů apod. A nakonec ani ten den není dodržen - hodně autorů popisuje události před tímto dnem, někteří i do „budoucna“, čímž je celý koncept utopen. A na Nakladatelství Lidových novin bych čekal nadprůměrné korektury a redakci - takových pravopisných chyb (zvláště strany 125 - 126) by podobné dílo podobného formátu obsahovat nemělo.“... celý text
— honajz

---

Jan Hus: Život a smrt kazatele

„Skvělá monografie zaměřená na život a smrt kazatele Jana Husa. Autor se detailně zaměřuje i na samostatnou osobnost Jana Husa a jeho charakterové vlastnosti. Přitom však nepomíjí i samotná důležitá historická fakta.“... celý text
— Kuža007