I Shall Awaken
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487454/bmid_i-shall-awaken-Kqk-487454.jpg
4
677
677
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Já jsem opravdu zklamaná… Do posledních padesáti stránek, to u mně vypadalo na čtyři hvězdičky, ale ten konec… Neskutečně rychlý, odbytý, a za mě naprosto nesmyslný, co se rozuzlení týká…Rychlost konce je taky velký kontrast k tomu, jak pomalý začátek ta kniha měla. Se začátkem bych se dokázala smířit, protože měl skvělou ponurou atmosféru, ta se ale postupně naprosto vytratila. Co mi taky vadilo bylo matoucí prostředí… Tak zarytě věříte v pohanské bohy, uctíváte dlouho zapomenuté svátky, a nebo máte izolepu a jezdí k vám sanitka? Nevím… Chápu, že je to fiktivní svět, kdy je toto asi spojené, ale nebylo to uděláno dobře.
Líbily se mi postavy a jejich soukromé myšlenkové pochody (dialogy už byly horší) a to, jak autorka popsala atmosféru nočních můr. Kniha byla taky napsaná velmi čtivým způsobem a stránky ubíhaly opravdu rychle.
Příběh s nádechem tajemna a kouzel, který nám ukazuje, že ne všechny báje a pověry z dávných časů jsou jen pohádky pro děti a zvyky se musí dodržovat, protože mají své opodstatnění. Kniha mě bavila a překvapovala a to dokonce i v tom, že mi autorka připomněla dětství - kouzla ze seriálu Čarodějky (Charmed).
Síla přátelství - pověry - zvyky - noční můry
Čtenářská výzva 13 - Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici
Kniha se cetla úplně sama, ale musím s politovanim přiznat, ze mi přišla o trochu slabší, než Zmizení Sary Lindertove...
Určitě ale velmi výjimečný příběh, dobře promyšlený, jen sem tam nedoresene záležitosti...
Oceňuji především propojení se slovanskou mytologií! Velké plus za krásnou obálku. Za mě však slabší než Sára Lindertová. Spousta věcí nevysvětlena, nedořešena. Kniha se ale dobře a lehce četla.
Kateřina Šardická mi znovu ukázala, že opravdu umí psát! Od začátku děj plynul v ponuré atmosféře a napětí, které v něm panovalo, bylo téměř hmatatelné. Snažila jsem se být při čtení statečná, ale párkrát se mi stalo, že jsem v noci knihu musela odložit, protože to nebyl příběh na dobrou noc, a já, která je velký strašpytel, měla co dělat, aby klidně usnula.Nemůžu úplně říct, která z hlavních postav mi byla nejsympatičtější, protože každá měla svoje plusy a mínusy. Upřímně, jsem takový konec nečekala, stejně jako jsem ho nečekala u Zmizení Sáry Lindertové. Nevím, jak to Katka dělá, ale nějaká magická síla mě nutí, abych si obě knihy přečetla znovu a znovu se usilovně nad jejich koncem zamyslela, protože mi to prostě nedá spát!
Svého vydání byla knížka úplně všude a já slyšel jen samou chválu, proto jsem se rozhodl, že závěr letošního podzimu je ideální čas, si ji konečně přečíst. Bohužel jsem těžce zklamaný.
Prvně se chci vyjádřit k samotnému světu. Za mě totiž nedával logiku. Jedná se celkem o moderní svět, protože jedna z postav hned na začátku přijede do velmi vzdálené a malé vesničky vlakem a například i benzín je ve světě běžné slovo. Obyvatelé však fanaticky věří ve staré bohy a démony, děti hned po narození dostávají ochranné tetování, pravidelně se provádí náboženské rituály a celou vesnici řídí rada starších. Tohle všechno se strašně pralo. Vesničani se jednu chvíli chovali normálně a za chvilku jak z období před Kristem.
Autorka se rozhodla dát do příběhu nářečím, což jsem původně uvítal, protože to je skvělý způsob, jak text oživit. To by ho ale autorka musel promyslet. Nářečí totiž v jejím případě vypadalo tak, že postava pronese na jedné straně 5 vět, ve kterých se dohromady vyskytlo jedno maximálně 2 slova z nářečí, a to bylo ještě dobrý. Takhle to nefunguje, postavy buď musí mluvit nářečím neustále, nebo vůbec, a ne že pronesou jeden výraz za 3 strany, když si autorka zrovna vzpomene. Asi od 50. strany jsem si všechny výraze schválně označoval a moc jsem toho nakonec nenapočítal.
Atmosféra nebyla špatná. Tíživé prostředí se k podzimu hodí, ale nic závratného to taky nebylo. Hodně lidí tvrdilo, že se u čtení báli. Já bohužel nenašel jediný náznak strachu, který by mi příběh předal.
Postavy byly bez charakteru a nedokázal jsem si s nimi vytvořit sebemenší vztah. Bylo mi celou dobu tak nějak jedno, jak to s nimi dopadne.
Konec pro mě byl nudný, naprosto uměle vystupňovaný a logika tam taky chyběla. Působil, jako by autorka splácala dohromady pár věcí, co ji zrovna napadly a doufala, že to vyjde.
Čekal jsem hodně, ale toto je za mě jedno z největších zklamání za tento rok. Ten nápad má velký potenciál a kdyby si autorka s příběhem dala víc práce, mohlo to být úplně o něčem jiném, takhle ale bohužel nemůžu doporučit.
Tak dobře to znělo a tak špatně to nakonec dopadlo. Třepala jsem se na tu chvíli, kdy za okny nastane ten pravý podzim a já se pustím do knížky, která si o to v takovou chvíli přímo říká. A ta chvíle byla hodně dlouhá.
Dýchne na vás atmosféra zapadlé vesnice, to určitě. Ale za mě to bylo tak asi všechno. Nebála jsem se, nevyvolalo to ve mně ani žádný stísněný pocit...prostě jsem tak plula a říkala si, že mě to vlastně vůbec nebaví. Spousta úvah a myšlenek na úkor krátkých, plochých a málo uvěřitelných dialogů. Postavit příběh na slovanské mytologii je samo o sobě úžasné, protože toho u nás moc není, ale nakonec z toho vylezlo něco takového...nijakého. Až u rožanice jsem trochu zpozorněla, ale pak to zase spadlo do takové té unylosti. U konce jsem se vyloženě vztekla, protože se tak dlouho pachtím myšlenkovými pochody všech postav, abych jen nakoukla do nějaké mlhy, v rychlosti pokecala, zatímco čas kolem plyne jinak, pak se mám setkat s tím nejhorším démonem, což se taky nehorázně odbyde, aby to skončilo naprosto otřesně. já nemám nic proti otevřeným koncům, když jsou správně uchopeny, ale tohle byl celé jeden velký sešup, na jehož konci jsem si chvíli říkala, jestli se jim v tiskárně neztratilo několik dalších stránek.
Mělo to velký potenciál, opravdu hodně velký, ale to zpracování mě tedy zklamalo. A to jsem nebyla nijak zmlsaná, protože Sáru Lindertovou jsem pořád ještě nečetla. Tak nevím no. Jsem z toho dost mrzutá.
Musím říct, že jsem nadšená. Téma folkloru a obživlích mýtů se mi hrozně líbila. Autorčin styl je ohromně čtivý. Myslím, že se mi kniha líbila ještě víc než Zmizení Sary Lindertové.
Tahle autorka se začíná stávat mou oblíbenou. Kniha mě až na pár detailů pohltila a u pár kapitol jsem si musela dávat pauzy na rozležení děsivých momentů. Vřele doporučuji.
Hezké, zajímavé a nakonec napínavé počtení. Autorka rozhodně nemá nouzi o originální fantazii. Postavy nejsou nijak významně hluboké, stejně tak rozhovory. Co ale rozhodně stojí za velkou pochvalu je temná atmosféra komunity a popis nočních běsů. Velmi autentické a věrohodné.
Tahle kniha se hodně povedla, nemám slova kterýmy bych posal tenhle mrazící příběh, těžko říct jestli zmizení Sáry Lindertové bylo lepší ale můžu říct že tahle spisovatelka má vážně talent a to co píše je dech beroucí. Klobouk dolů. Těším se na další knihy která tahle spisovatelka vydá...
Strašně se mi líbilo prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Zapadlá vesnice, ve které žijí lidé, kteří stále dodržují staré tradice a věří v bohy. Provádějí různé rituály k ochraně před temnými silami (např. rituál tetování u malých dětí symboly, které je mají chránit).Celá ta vesnice má takovou tajemnou a ponurou atmosféru. Podle toho co někteří psali jsem čekala, že to bude hodně strašidelné, některé části byli děsivější, ale naštěstí to nebylo nic hororového (jsem hrozný strašpytel :D) nebo jsem se jen ponaučila od Sáry Lindertové a nečetla ji večer :D Každopádně je knížka čtivá a ani chvíli jsem se u ní nenudila. Toho kdo mohl za zmizení dětí jsem podezřívala od začátku a nakonec jsem měla pravdu, ale byli tam i chvíle kdy mě několikrát něco překvapilo. Obálka a ilustrace uvnitř knížky jsou nádherné. Trochu mě zklamal hodně uspěchaný konec. Přišlo mi, jak kdyby tam pár stránek chybělo.. Slušelo by ji ještě pár stran navíc :) ale jinak hodně povedená knížka :)
4,5/5 *
Kniha se mi moc líbila až na rychlý konec. Mrzelo mě, že tam nebylo vysvětlení a celkové zakončení příběhu.
Z knížky mám docela rozporuplné pocity. Líbilo se mi vykreslení ponuré vesnice i s jejími obyvateli. Příběh nepostrádal napětí, i když jsem občas měla pocit, že přešlapuje na místě, jenomže konec byl moc rychlý a popravdě jsem se nedočkala žádného vysvětlení. Jako jasně, je to mysteriózní román, když bude autorka chtít, bude tam mít kočky, co štěkají a žijí ve vodě a ona nemusí nic zdůvodňovat. Tady jsem buď špatně četla nebo prostě nedostala to, co jsem na konci potřebovala.
Nebylo to nic co bych běžně četla, ale líbilo se mi to. Příběh plynul rychle a bylo to v celku příjemné čtení.
Za mě ANO, líbila se mi. Po přečtení musím ocenit i skvěle zpracovanou obálku i obrázek postavy na konci knihy.
Kateřina Šardická opět nezklamala a její další kniha Noci běsů byla stejně skvělá jako Zmizení Sáry Lidnertové. Skvělá zápletka, dopodrobna propracovaný originální svět, super postavy a hlavně se mi na tom líbila celá ta atmosféra, kterou kniha měla. Nemůžu úplně říct, že bych se u čtení bála, ale občas mi přeběhl mráz po zádech a asi bych to úplně nedoporučovala číst v noci před spaním. Příběh byl napínavý, čtivý a měla jsem ho přečtený opravdu za chvilku. Hrozně moc mě bavilo sledovat propojení staré slovanské mytologie a tradičních zvyků s takovou tou typickou českou vesnicí. Nářečí, které se protínalo se spisovnou češtinou, bylo taktéž příjemným oživením knihy. Kniha se z velké části zabývala tématem snů, které mě osobně docela dost zajímá, takže to hodnotím jako jedno velké plus. A ta obálka a ilustrace vevnitř? Čím dál jsem v knize byla, tím víc mi ta obálka začala dávat smysl a Noci běsů si prostě musíte přečíst už jenom kvůli ní.
Co bych však vytkla, je to, že mi ze začátku vadilo, jak rychle se střídaly pohledy postav a podle mě by pomohlo, kdyby se třeba části kapitol jmenovaly podle jmen těch postav, abychom se mohli lépe zorientovat. Taky mi přišlo, že byl děj občas až příliš uspěchaný a nebylo zde moc popisu, ale na druhou stranu to bylo zase lepší, než kdyby se to táhlo. Co mě však docela dost naštvalo, byl ten konec, který byl na mě ukončený až příliš rychle a vůbec by mi nevadilo, kdyby autorka přidala ještě třeba takových 50 stránek, protože prostě potřebuju vědět, jak to bylo dál.
4,5⭐/5⭐ Pokud máte rádi mysteriózní knihy, tak Noci běsů určitě zkuste a pokud ne, tak jim zkuste dát šanci i tak, protože podle mě nebudete litovat.
Za knihu děkuji Albatros Media
Trochu hororový příběh, který vychází z lidových strašidelných tradic z našich krajů. Vzpomněla jsem si, jak jsem jako dítě milovala knihu, nevím už jak se jmenovala, kde byl přehled všech "strašidelných" bytostí včetně tradovaných pověstí o setkání s nimi nebo o jejich působení.
Ne všechny věci mi do sebe zapadly, ale to není podstatné. Atmosféra byla tak akorát, příběh, ač spíše pro mladší čtenáře, jsem si užila. Koupila jsem s cílem přečíst a darovat dceři (pro splnění tématu do výzvy), ale teď nevím, jestli to na ni nebude strašidelné až moc :)
Edit: Tak jsem pohledala, a myslím, že to byla kniha Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel od Radovana Krátkého. Pokud je to ona, vřele doporučuju!!
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
Úžasné české fantasy inspirované slovanskou mytologií!
Kateřina Šardická pro mě byla zprvu velkou neznámou a až loni/letos jsem objevila její druhou knihu, tedy Noci běsů a jsem naprosto nadšená!
Příběh Astrid, Dorky a Toma se četl rychle a já jej hltala jedním dechem.
Za mě není moc co dodat, 4,5*, naprosto doporučuji a pokud si chcete přečíst skvělé české fantasy tak nemůžete šlápnout vedle! :-)