• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Osiřelo dítě - Kateřina Šardická

Antologie tajemných i mrazivých povídek z prostředí venkova a odlehlých samot. Jedenáct českých spisovatelů si dalo záležet, aby o napětí nebyla nouze – ať už v... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Kateřina Šardická

Zmizení Sáry Lindertové

„Nechápu, že mi trvalo tak dlouho se k Sáře dostat. Kdybych si ji nevytáhla ve své tbr challenge tak bůh ví kdy bych si ji konečně přečetla. Jsem hrozně ráda že mi tohle čtení vyšlo na konec října, četla jsem to skoro na den přesně tak, jak se to odehrává v knize a bylo to skvělý. Nejen to, celé to bylo úplně mega úžasný, nechtělo se mi tomu věřit. Já teda věděla že má knížka pozitivní ohlasy, ale nečekala jsem že z ní budu až tak nadšená. Od začátku mě to extrémně chytlo, vtáhlo a já se od toho nedokázala odtrhnout, ani jsem nechtěla. Stránky mi mizely pod rukama, bylo to hrozně moc čtivé a těšila jsem se vždycky až se ke knížce vrátím. Autorka skvěle pracuje s tou atmosférou, měla jsem z toho takový strašidelně lezavý a nepříjemný pocit, ale ohromně mě to bavilo. Při čtení jsem se ohlížela zda jsem fakt sama a i když jsem děsný strašpytel, tady mě to bavilo, protože to té knížce jen přidávalo. Ten podzim, to samotné zmizení, vyšetřování, to, že víte že tam spousta postav něco skrývá, to bylo boží. I když mi Klaudie nebyla úplně sympatická tak jsem si stejně celý příběh užila. Ohromně spokojená jsem byla i s tím rozuzlením a samotným koncem. Bavilo mě pídit se po tom, jak to tedy bylo, co se stalo, zda to spolu všechno nějak souvisí a docela jsem se bála jak to autorka ukončí. Chtěla jsem, aby to dávalo smysl a tohle za mě bylo super. Byla jsem spokojená, dostala jsem vysvětlení, ale zároveň jsem nad tím mohla sama přemýšlet, perfektně vyvážené. Zároveň se mi líbila i jedna mini linka s jednou ženskou postavou o které jsme se toho hodně dozvěděli na konci. Vůbec mě to v průběhu knihy nenapadlo, ale když jsem si to přečetla úplně to do sebe zapadlo. Možná by knížka mohla být o malilinko tenčí a s trochou méně chyb, to ale nic nemění na tom, že je to pořád úžasný a rozhodně to stojí za vaši pozornost.“... celý text
— Akléda_

---

Osiřelo dítě

„Povídkové sbírky jsem si za poslední dobu fakt oblíbila a tahle byla všude propagovaná jako super atmosférické čtení na podzim. Čekala jsem tedy že to ve mně probudí strach, budu se trochu bát a bude to super na podzimní večery. No, úplně nebylo. Naprosto chápu že vám nikdy nebudou sedět všechny povídky, ale tady byl poměr toho kolik se mi jich líbilo k těm průměrným a podprůměrným fakt velký. Nadšená jsem byla tak ze dvou, konkrétně to byly Kousáček a Šest neděl, zbytek byl prostě průměr nebo jsem z něj přímo byla zklamaná či naštvaná. Těšila jsem se že když už nic tak dostanu aspoň tu povedenou atmosféru, ale ani to mi přišlo že se u většiny těch povídek nepovedlo. Já jsem tedy ve výsledku fakt zklamaná, toto bude dost pravděpodobně jedna z nejslabších povídkových sbírek, které jsem kdy četla. A nevím jestli jsem byla jen zmanipulovaná marketingem, nebo něco opravdu všem těm povídkám chybělo. Jsem člověk, co se nerad bojí, tady jsem se na to těšila a ve výsledku jsem stejně smutná protože jsem to nedostala. Doporučit bohužel kromě jmenovaných povídek úplně nemůžu no. Snad příští rok na podzim najdu nějakou povedenější děsivou sbírku.“... celý text
— Akléda_

---

Osiřelo dítě

„Některé z povídek jsem moc nepochopil, některé se mi líbili. Když koukám na hodnocení jednotlivých povídek, tak jdu trochu proti davu. Zaujal mne Zelený Jura, ačkoli konec jsem odhadl poměrně záhy. Svou brutálností mne zaujal i Paskřivec. A jako mnozí ostatní oceňuji Sirotka.“... celý text
— Maraiser

---

---

Osiřelo dítě

„u mě velké zklamání, kladu si otázku, proč Vavrečka cíleně pořádá antologii povídek z prostředí venkova, když onen "venkov" je pak buď marginální kulisou, anebo mají autorky o venkovu/vesnici evidentně pojem jen ze zhlédnutí seriálu o Boženě Němcové? (kromě obsese vynášet Moranu je to třeba zmínka o kompostu, na který se prý leje zkyslé mléko a vyhazují slupky od brambor - hm, tak to dělají jen Pražáci, my máme jednak hnůj/hnojník, ne kompost, a zmíněné mlíko i slupky dáváme prasatům nebo slepicím) nejlepší pro mne úvodní Kučera a závěrečný Krejčík - originální nápad, dobře napsané a drží se zadání Sýkora a Goffa variujou svou rutinu Vavrečka opisuje ze staroanglických duchařin a Surmanová kombinuje českou lidovku s "melancholických kuřetem" věřím, že čtenářský úspěch může mít Mičanová, Smolíková i Moravcová, u mne ale ne Říhová do české vesnice řadí papuchalka, krabí klepeto či bambus Šardická je úplně mimo - reálie i literaturu, tenhle traumaticko-feministický canc vyčtených kýčů a klišé se vůbec neměl v antologii objevit (nakupovat ve vesnickém konzumu v neděli? to jako vážně? a po porodu sedět nečistá v koutě za plentou a zaříkávat duchy?)“... celý text
— los

---

Osiřelo dítě

„Mám ráda povídky a antologie. Osiřelo dítě je hodně povedená sbírka. Nejvíc se mi líbil Kousáček a hodně mě bavilo Malézmrtvýchvstání. Zaujala mě i povídka Karmen, kletba Doroty Kaprálové, Sirotek a bavil mě i Zelený Jura. Jen Paskřivec mi moc nesedl, námět je asi dobrý, jen zvláštně napsaný. Celkově sbírku hodnotím kladně a doporučuji.“... celý text
— LuckaLO