Imaginární přítelkyně
John Irving
Spisovatel proslulý složitostí – a také délkou – svých románů napsal vlastní životopis, pozoruhodně jednoduchý, a také krátký. Vzpomínky jsou věnovány památce dvou zápasnických trenérů a dvou přátel – spisovatelů. Imaginární přítelkyně je portrétem spisovatelů a zápasníků, kteří hráli klíčovou roli v kariéře Johna Irvinga jako spisovatele, zápasníka a zápasnického trenéra. A také je tento upřimný životopis obrazem autorova obětavého vztahu k jeho dvěma synům: Irving jako trenér dovedl oba své syny Colina a Bernarda k titulům šampionů Nové Anglie – k titulu, který sám jako zápasník nikdy nezískal.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , MustangOriginální název:
Imaginary Girlfriend, 1995
více info...
Přidat komentář
Konečně teploty klesly pod čtyřicet a tak jsme se do toho začetl a četl až do půlnoci, dokud nedočetl. A přestože o zápase nemám ani šajnu, nedalo se to odložit. Stručně životopisné vyprávění o zápasení a psaní, o přátelích sportovních i spisovatelských. Tak trochu pozitivní pohled, jak nepromarnit svůj život.
Nenazval bych to zrovna autobiografií. Spíš takovým výsekem spisovatelova života, který je však psán svižným jazykem. Místy je to docela vtipné a ukazuje nám to, jak Irving skloubil život zápasnický s tím spisovatelským.
Nezbývá mi než souhlasit s popisem knihy - "překvapivě stručný". U Irvinga je to přece jen více než nezvyklé. Životopisnou literaturu nevyhledávám. Spíš s ní mám obecně tak trochu problém, nedokáže mne tolik strhnout, jako klasické romány. A bohužel ani mému oblíbenci se to nepodařilo. Možná na druhý pokus...
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Životopisy čtu rád proto,abych zjistil,v jaké životní fázi svá díla autor napsal. A když se navíc jedná o autobiografii,jako v případě Irvinga,nemohl jsem knihu nepřečíst. Vlastně mi i vyhovovala "tloušťka" knihy,autobiografii ve stylu Garpa bych asi nepřežil. Jakoby Irving nechtěl čtenáře zatěžovat sebou samým,ale představil se prostřednictvím čtenáři důvěrně známého a pro Irvinga tolik typického vyprávění o psaní,zápasení,ženách... Něco mi říká,že se jedná o první díl volně na sebe navazujícího životopisu,protože podle všeho Irving ještě zdaleka s psaním neskončil...