Inferium
Roman Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403761/bmid_inferium-NgD-403761.jpg
5
376
376
Existuje peklo? Co se v něm s hříšníky vlastně děje a za jak velká či malá provinění se tam dostanete? A odkud se v Inferiu bere ten dobytek, který rodí země a ze kterého démoni podle chuti odkrajují kusy masa, a to znovu dorůstá, dobytek, který jen bučí a bez odpočinku vykonává tvrdou práci? V pekelné říši Inferium zazní proroctví, které tvrdí, že lidé spáchají zlo tak veliké, že to ani nebe neunese. Démoni ho však neberou vážně – navíc ani netuší, že jejich dobytek jsou nějací hříšníci. Co by asi tak mohli spáchat? Když je však protržena nebeská blána a ze zemského povrchu se do Inferia nahrnou lidé jako rozzuření sršni, prastarý pekelný řád se otřásá v základech. Dokáže satanova legie porazit Waffen-SS? Inferium je napínavý akční román o střetu dvou civilizací, z nichž každá má úplně jiný pohled na svět.... celý text
Přidat komentář
Velice originální námět i zpracování :-) povedené, čtivé. Autor využívá podobného principu jako v Propasti času - naprosto rozdílný pohled dvou "civilizací" na průběh stejné události, zde okořeněné principy fungování samotného Pekla a přes ty hrůzy je to místy až vtipné :-)
Oblíbená citace: "Lidstvo dokázalo udělat peklo z ráje, co by potom udělalo s Peklem samotným?".
Tak nevím nápad super ,stale mě to nutilo dočíst ,tak jsem to dočetl.Asi to není špatné ,ale PROPAST ČASU SE MI ZDÁLA LEPŠÍ.Trochu méně krve na můj vkus.
Tak tohle byla opravdu povedená pekelná jízda :-)
Pozor možnost spoileru!!!!
Nemám co vytknout, barvitě vykreslený fantaskní svět pekla, které mi svým vyobrazením trochu připomnělo část slavného triptychu Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší, byl prostě skvělý, stejně jako příběh samotný. Představa absence nebe jako protiváhy mi přišla tedy hodně děsivá, pointa samotná taky lidstvu moc nefandí. Nutno uznat, že se ani není čemu moc divit.
Rozhodně doporučuji a všemi deseti :-)
Velmi dobré! Vlastně přímo vynikající! Kniha je vlastně pokračováním povídky, která se objevila v antalogii Ve stínu Apokalypsy, kde šlo o jednu z nejlepších povídek. Inferium autorův nápad s peklem rozvíjí k dokonalosti. Mohu jedině doporučiti!
Autor báječným způsobem dokázal čtenářům zprostředkovat atmosféru pekla, jak ho neznáme a poznat nechceme. Čtení by mělo být povinné, aby nás přešly choutky páchat zlé skutky. Popis utrpení hříšníků po smrti byl občas opravdu až nechutný, ale na druhou stranu to vyvažovaly skvostné vtípky. Děj, popis pekla, jeho provázání se světem a lidmi, postavy... to všechno bylo do detailů promyšlené a propracované do maximálně čtivého celku. Vnímání světa nebylo černobílé, rozhodně nešlo o klasický souboj dobra a zla, kdy je jasné, na kterou stranu se při čtení přikloníte. Zde šlo o střet kultur, z nichž každá má své zvyky, nad kterými ani nepřemýšlí, a najednou je konfrontována interpretací z jiného úhlu a musí se s tím nějak popasovat. Kniha je chytrá, čtivá a vtipná, nejde o bezmyšlenkový akční nářez prokládaný vtipnými hláškami. Mohu jen doporučit.
Dle mého názoru byl Satan jednou z nejinteligentnějších postav :-)
A Asfalt si přečtu, abych mohla jako ostatní srovnávat.
„Došel k samičce člověka, zaklekl jí krk a odřízl jednu mléčnou žlázu. Člověčice u toho vřeštěla jako pominutá. ‚Zvykneš si,‘ konejšil ji. ‚Však ono ti doroste.‘“
Zapomeňte na pekelný oheň a všudypřítomný zápach síry. Protože tohle peklo rozhodně není další variací na laskavou českou pohádku. Ale místem, které vás skutečně donutí začít si dělat seznam svých hříchů. A stát se vegetariánem. Pro jistotu. V Inferiu totiž lidé dávno nejsou lidmi. Ale bučícím, tupým dobytkem, který se rodí v samotné zemi. Takže zatímco den za dnem bez oddechu vykonávají tu nejtěžší práci, bez jídla, pití a odpočinku, démoni z nich odkrajují kusy masa i celé končetiny.
Burešovo Inferium někteří srovnávají s Kopřivovým Asfaltem, ale nenechte se zmást – obě pekla se od sebe výrazně liší. Tam, kde Kopřivovo peklo působí bizarním, místy až groteskním dojmem, tam je totiž Burešovo Inferium mrazivě syrovou krajinou, o které téměř bolí číst. A která (ať už záměrně, nebo ne) ve čtenáři rozbrnkává i skryté vegetariánské strunky. Protože ruku na srdce: zkuste si dát pečené koleno poté, co jste četli tohle.
Bureš navíc mnohem víc vsází na samotný příběh. S akcí jako takovou přitom šetří, na škodu to ale není – o to větší prostor v Inferiu dostávají postavy a rozvíjení jejich vzájemných vztahů. A dost možná je to jediná knížka, ve které fakt budete chtít fandit náckům.
Kniha mne mile prekvapila. Nekdo srovnava s Asfaltem a za mne ten mne moc nebavil takze dle mych pocitu Infernium urcite lepsi. Na druhou stranu Kulhankovo podani pekla - Vyhlidka na vecnost, mne bavilo vic. Celkove velmi dobre promysleno co se deje s lidmi v pekle po smrti a popis celeho toho jejich sveta byl dobre podany.
Kniha se mi líbila, zajímavé byly úvahy o úloze Démonů i Andělů a jejich vlivu na člověka.
Pro mě nějak nic moc zajímavého a objevného. Zlatý Kopřiva, tam byl aspoň vtip a akce. Zde mi to vše připadalo utahané a o ničem. Dalo by se někde rozvést mnohem lépe a více a někde opět méně. Uvítal bych více napětí a klidně dvě stě stran navíc...2,5*
Poprvé se vize pekla, v němž hříšníci nahrazují zemědělská zvířata, objevila v povídce O lidském dobytku. Originalita nápadu a s tím související čtenářský úspěch inspirovali Romana Bureše rozepsat celou věc na čtyřsetstránkový román. A i když se někdy říká, že méně je více, tentokrát je tomu naopak. Nelze sice ignorovat paralelu s Propastí času, ale samotná podstata vykresleného světa čtenáře podle mě natolik okouzlí, že nad koncepcí osnovy příliš rozumovat nebude.
Přesto mi to nedá, abych si do zápletky nezaryl. Znovu se opakuje vzorec střetu dvou kultur na bitevním poli, kdy zlá německá armáda narazí na víc než rovnocenného soupeře. Rozdíl proti archetypům je pouze v tom, že strany konfliktu jsou si sympaticky rovnocenné - jedna bestie větší než druhá. A ačkoli by to mohlo svádět k bohapusté řezanici, snaží se spisovatel o jakousi nadstavbu ve formě zápletky. Ta ovšem v rámci charakteru vyprávění občas sklouzává k okatému melodramatu. Přesto jsem si tohle Peklo skutečně zamiloval.
Tak jako všechny ostatní mě první napadlo, že to je Asfalt trochu jinak. V něčem lepší a v něčem horší. Asfalt je o něco akčnější, Inferium o něco popisnější. Ale naštěstí to s těmi popisy moc nepřehání a nevznikají tak hluchá místa. Svět je zajímavě vystavěn a uvidíme, zda budou i nějaké další knihy z prostředí Inferia. Čekal jsem, že nakonec bude invaze na Zemi (třeba do současnosti nebo doby studené války - to by bylo zajímavé) a to, že bude třeba další kniha. Stejně tak by nebylo špatné něco dalšího se sympaťákem Rónanem. Na závěr jen malá poznámka jako fandy druhoválečné tématiky, autor dost podhodnotil účinky německých 3,7cm a 10cm kanónů. A škoda, že nebyl slavný 8,8cm Flak. Na jednu stranu najde démon v noze zaražený kuchyňský nůž a na druhou stranu jeho kůži neprostřelí puška? Přitom K98 byla na poměrně výkonný náboj. Stejně jako člověk svojí váhou neodpálí protitankovou minu. Proto to je protitanková mina. Ale to jsou detaily. Celkově se kniha četla velmi dobře a doporučuji.
Úžasný nový svět od Romana Bureše. Inferium mě bavilo víc než Kopřivův Asfalt a možná stejně jako trilogie Propast času. Už teď se těším na další knihu od Romana Bureše. Doporučuji.
Srovnání s Asfaltem se vyloženě nabízí. Četl jsem obě knihy a obě jsou svým způsobem vynikající. Asfalt to je akční jízda ala Kulhánek prokládaná hláškama, Inferium je mrazivější, více dějové a skoro bez akce, přesto je strhující. Bureš vymyslel další naprosto unikátní svět.
Nápad bohužel není originální, protože jedná se o jen malinko jinak pojatý svět z knihy Asfalt Štěpána Kopřivy.
Ale pro přiznivce oddechového čtiva ve stylu autorů Kopřivy, Kotlety či Kulhánka ideální.
Světová jednička ! Jsem přesvědčený, že přesahuje rámec běžné fantasy. Pan Autor je opravdu mimořádný spisovatel, který mi mimořádně sedl. Vřele doporučuji !
Moc zajímavá akční představa, jak by mohlo vypadat peklo. A co teprve když do něj vtrhne oddíl SS a začne to tam obsazovat a likvidovat démony :) Ale Asfalt od Kopřivy mi přišel ještě o kus lepší, drsnější i vtipnější.