Úplně jiný příběh
Håkan Nesser
Inspektor Gunnar Barbarotti série
< 2. díl >
Během dovolené ve Finistere i Bretani se setká šest Švédů: dva manželské páry a dva muži. Koupou se, podnikají výlety a také trochu flirtují. Z tohoto pobytu pak zůstanou fotografie rozptýlené po albech, patrně také obraz na malovaný akvarelovými barvami, a především cosi jako deník, který podrobně líčí, co se během pobytu odehrálo. Uplyne pět let a někdo začne tyto lidi postupně zabíjet. Před první vraždou dostane inspektor Barbarotti dopis, v němž ho na ni pachatel upozorňuje. Netuší, proč se vrah obrací právě na něho. A nezůstane pouze u jednoho dopisu. Policejní tým se snaží zastavit vraha dřív, než vykoná to, čím ve svých dopisech vyhrožuje. Případ se komplikuje a mění se v sérii brutálních vražd a nevysvětlitelných záhad, na hru kočky s myší.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
En helt annan historia, 2007
více info...
Přidat komentář
Výtečná detektivka! Hakan Nesser je můj oblíbený autor a ani tentokrát nezklamal. Naopak! Do poslední chvíle jsem netušila, o co jde. Inteligentní, čtivý, poutavý a hlavně krásně propletený příběh s trochou laskavého humoru. Navíc inspektor Barbarotti je úplně obyčejný člověk, který kromě případu řeší i svoje životní problémy. Ale jeho promluvy s Bohem jsou nezapomenutelné.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ó Pane, osviť můj zmatený policajtský mozek jasným a čistým paprskem. Co je myšleno těmi hlubokými vodami a radou? Dávám ti na vyřešení dvacet čtyři hodin. Když ale nebudu osvícen do zítřejšího večera, ztrácíš bod. Když mi pomůžeš, dostaneš hned tři. Slyšíš mě? Tohle je důležité. Tři body!
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já dávám těch bodů hned pět. K přečtení určitě doporučuji!
Vynikající, napínavé a poutavé čtení. Mělo to spád od začátku do konce, nebyla žádná hluchá místa. Hlavní vyšetřovatel mě bavil, líbily se mi i dvě dějové linky. Velmi doporučuji k přečtení.
Nessera čtu pravidelně, ale tahle jeho detektivka byla ze slabšího soudku. Hlavní hrdina i jeho kolegové neustále přemýšlejí o případu a přemýšlejí a pořád dokola... a vůbec nic je nenapadne. Nakonec případ rozlouskne do té doby bezvýznamná epizodní postava. No nevím. Navíc ty dialogy mi připadaly dost špatně napsané, jako by je psalo dítě školou povinné...
Super detektivka! Libil se mi hlavne samotny dej pred odhalenim vraha (tj. asi se mi prave libilo presne to, co ostatni kritizuji: jeho soukromy zivot, laska, deti...) - hlavni hrdina byl sympatak. Rozuzleni uz bylo takove normalni, i kdyz necekane (poslednich asi 30 stran jsem cetla 2x, jestli mi neco neuteklo - neuteklo). Suma sumarum: Bezva cteni. V ramci detektivek bych dala dokonce plny pocet hvezd, jen si plny pocet setrim na jiny typ knizek..
Čtivé, sympatické postavy, jen vyšetřování pomálu. Na konci celkem nepochopitelně vyřešený případ, kdy nadřízený hlavního "hrdiny" na vše "kápne" a to ještě pomocí nejmenovaného detailu v materiálu, který si všichni vyšetřovatelé také přečetli (čtenář nikoliv). Vysvětleno, jak na to přišel, v knížce není.
No, asi se autorovi už nechtělo nic vymýšlet. U mě mu to tedy neprošlo a už se těším na nějakou jinou knížku, kde bude mít vyšetřování nějakou logiku a posloupnost.
Hlavní zápletka je dobrá a neokoukaná, ale stránek je tak nějak moc. Kdyby se jich vypustilo tak 200, tak by mi to určitě stačilo a všechny podnětné myšlenky by se sem určitě také vešly. Po vypuštění podle mne balastu, bych se sice nemusel dozvědět vše o hloubce vztahu hlavního hrdiny k Bohu, ani třeba všechny zákruty jeho lásky k Marianne, ani řeči jeho minulých manželek nebo o čem v noci sní, ale vím jistě, že bych to přežil. Možná bych byl dokonce i nadšen, což teď, bohužel, nemohu tvrdit.
Úplně jiná detektivka, než na jakou jste zvyklí. Detektivem je obyčejný člověk, který řeší obyčejné existenční problémy, nemá nadpřirozené či jiné schopnosti, dokonce není alkoholik a až na pár výjimek v noci dobře spí. Sympatický, obyčejný chlap, který má tak trochu blízko Bohu. Děj plyne, vraha nepoznáte většinu knihy. Pěkně vykreslené postavy, i když mě mrzí, že nevím, co se stalo v Anglii Sáře a kde nakonec bude početná rodina bydlet. Jsou zde krásně zmíněny zásadní životní otázky nenásilnou formou. Autor Vám nic nevnucuje, zároveň Vás nutí přemýšlet, ukazuje Vám i jiný úhel pohledu. Pěkné.
.....vezmu dvě bichle .....jedná má 700 stran /z toho 500 zbytečných - Smrtící bílá/ ....tato má 500 a klidně by mohla mít o 200 víc...a pořád by se dalo co číst.... už jsem několikrát zdůraznil, že hodně severské krimi je vychvalováno zbytečně - pokud je člověk nepřečte, nic moc se nestane.... ale Hakan Nesser je jiná špička.... tohle sice není inspektor Van Veeteren ..... ale další ze zajímavých kriminalistů ....jedničku jsem nečetl ...ale tenhle Úplně jiný příběh byl fakt jinej příběh
...bohatě 100%
Håkan Nesser je můj nejlepší psychoterapeut. Mému mozku dělá ohromně dobře, a to platí o všech jeho dvanácti knížkách. Právě on mi do hlavy nasadil myšlenku, že se detektivní zápletky dají nenásilně skloubit s humorem, protože k životu sice patří záhady a napětí, ale humor především.
Při zúčtování s druhým Gunnarem Barbarottim (a slibuji dát Bohu tři body, nebude-li konečné!) vidím ve sloupci "Má dáti" to, co čekám od standardní detektivky: dobrou a uvěřitelnou zápletku, vraha s jasným motivem, spolupracující vyšetřovatele, překvapivé, ale pochopitelné rozuzlení. Ve sloupci "Dal" je tohle všechno splněno - a navíc vidím bonusy: dialogy, ve kterých si spoluhráči (nejen vyšetřovatelé) nahrávají, Gunnarovy duševní pochody včetně jeho smlouvání s Bohem, popis jeho (Gunnarova, ne božího) milostného života a komunikace s exmanželkou a dětmi, filozofování – a ve všem VTIP A NADHLED, s očividným důsledkem pro mé tělo (zvýšenou hladinou endorfinů).
I já připojuji ukázku:
"Dobrý Bože, udělej něco, ať se věci trochu pohnou, ať nemusím přecházet v téhle třípokojové kleci sem a tam jako nervózní lední medvědice. Dva body, co ty na to?"
Náš Pán si povzdechl a vyslal na kuchyňské okno poryv větru provázený několika kapkami deště. Nevadilo mu, jak chabou obraznou řečí k němu prosebník hovoří, během staletí už vyslechl leccos. Jak bylo řečeno, Barbarotti chodil do školy v sedmdesátých letech, a podle toho vypadá jeho vyjadřování.
Úplně jiný příběh než předchozí (a o sto stran delší): je to tentokrát hodně o soukromí inspektora Barbarottiho, méně o samotném zvláštním příběhu sociopata, který všem na očích páchá jakousi soukromou odplatu. Právě ta zásadní soukromá inspektorova linka mne zejména v počátcích hodně otravovala (kniha tak nabyla zbytečně na objemu, spíš než na vtipu a bravurních vyšetřovacích metodách), ale autor budoval napětí postupně a od poloviny už se to parádně rozjelo, a to ani nedošlo na žádný typicky severský akční konec. Spíš na typický Nesserův filozofující závěr. (Nezanedbatelným bonusem byl pěkný malý výlet do Bretaně).
Vtipné to bylo zejména tehdy, kdy Gunnar smlouvá s Bohem a podle jeho reakce mu přiděluje plusové či mínusové body na škále existuje-neexistuje.
A jeho samorostlý přítel ze školy, akademik, je také číslo:
"Mám dojem, že ty máš s psychiatry taky nějaké zkušenosti. (dí B.) - V životě jsem jich potkal hodně. Bohužel byli všichni nevyléčitelní. Stanovoval jsem jim jednu komplexní diagnózu za druhou, ale k čemu to bylo? Nedostal jsem za to od nich ani korunu."
A jedna pěkná metafora: Bulvár = "fabrika na výrobu skandálů".
"Velké myšlenky bývají lépe vystiženy malými slovy. (Ve většině lidského konání mají eufemismy daleko silnější účinek než hyperboly. Pamatujte si to! Malá semínka!)" - i učitelka švédštiny byla vhodně připomenuta...
Pachatel, kterého potkáváme z jeho zápisků hned na první straně, krom toho, že "je vyvolený", má také trefné postřehy: "Zákon nejmenšího odporu má velkou sílu."
Ovšem: "Nikdy nevěř spisovatelům." Ale to je právě úplně jiný příběh ;-)
Pozn.: Ku konci mne napadalo, kolik že pravidel pátera Knoxe Nesser asi porušil, ale nakonec zřejmě žádné, jen se o ně hodně otřel. Zato se jeho inspektor B. blíží mému nejoblíbenějšímu komisaři v.V. stejně rychle, jako v.V. z knih mizí do antikvariátu (tak se mi snad nebudou plést ;-).
Suma sumarum: 90%
Dopátrala jsem se, že série s Barbarottim je sice ukončená (2015), ale nám zbývají ještě tři díly, na které se můžeme těšit!
Autorovy další knížky
2015 | Muž bez psa |
2012 | Síť |
2016 | Dívka, která nikomu nechyběla |
2013 | Hlavolam |
2019 | Úplně jiný příběh |
Modrá barva u většiny autorových knih mě nutně vede k zamyšlení, jak by asi vypadaly vlastní slohové práce zdejších zhnusených kritiků.... zřejmě neskonale lépe, než 500stránkový perfektně vyfabulovaný příběh renomovaného spisovatele vyprávěný ve zdánlivě poklidném modu, aby na závěr vyústil v tak překvapivý "ÚPLNĚ JINÝ" konec, než na který jsme zvyklí.
Samozřejmě plný počet hvězd a doporučení všem, kdo tuhle sérii má rád.