Rudá Sibiř
Sam Eastland (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244056/bmid_ruda-sibir-244056.jpg
4
77
77
Inspektor Pekkala série
< 3. díl >
Vraždy podle Stalina. I přes běsnění války v Polsku je Stalin stále posedlý hledáním zlata posledního ruského cara Mikuláše II. a jeho rodiny. Jeden z informátorů ho dovede na stopu muže, který měl za úkol carské zlato ukrýt. Tenhle pro Stalina tolik důležitý muž je ale v gulagu náhle zavražděn. Stalin proto povolá inspektora Pekkalu, známého jako Smaragdové oko. Kdysi nejslavnější detektiv celé Rusi a spřízněná duše cara skončil jako miliony dalších v gulagu a v sovětském Rusku po něm zůstala jen legenda. Stalin ho ale po letech dočasně omilostní. Teď se inspektor Pekkala musí na Stalinův příkaz vrátit do jednoho z nejtvrdších gulagů, kde byl sám mnoho let vězněn. Vydává se za vězně a snaží se vypátrat vraha. Unikne Pekkala nástrahám přítomnosti a stínům minulosti? Třetí díl Eastlandovy „rudé“ série je mrazivý nejen zasazením na ledovou Sibiř, ale i atmosférou a všudypřítomným napětím. Najít vraha totiž není nakonec to nejdůležitější... Sam Eastland dovedně líčí nehostinné prostředí a dobu plnou rozporů, odhaluje zločiny minulosti a nabízí nový pohled na roli československých legionářů v první světové válce... celý text
Literatura světová Thrillery Historie
Vydáno:
2015
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Siberian Red, 2012
více info...
Přidat komentář
Oproti předešlým dvěma dílům mne to bavilo více. Sibiř je Sibiř!!
No a budu si muset něco přečíst o československých legiích.
Trochu zidealizovaný život v ruském gulagu , ale jinak dobrodružný příběh ze zasněžené Sibiře se zajímavými detaily o Československých legionářích.
Román se čte velmi dobře, avšak jeho děj je silně přitažen za vlasy. Trochu mi to připomnělo (dva) romány od Dominika Dána, které jsem zatím přečetl. Nicméně ve srovnání s nimi je román Rudá Sibiř kvalitnější. Celkem jsem inspektorovi přál, aby zmizel ze zvráceného Stalinova SSSR, ale dalo se čekat, že tak román neskončí. Román je značně okořeněn tím, že se v něm zmiňují čs. legie (našich legionářů ale nebylo v Rusku okolo 35 tisíc, ale značně přes 60 tisíc, čili dvakrát více, než napsal Eastland). Trochu mě udivuje nepřesnost autora (Američana) ohledně masakru Siouxů u Wounded Knee. K této události došlo na konci roku 1890 (nikoliv 1899) a americká armáda nestřílela do indiánů z kulometů Gatling, nýbrž z opakovacích pušek (tím je neomlouvám, avšak autor tuto událost líčí drastičtěji, než jakou ve skutečnosti byla).
Je to taký dobrodružný sibírsky príbeh pre mládež, ani som od neho nečakal nejaký silnejší beletristický zážitok. Doslov o Českoslovenkých légiách bol akoby príbeh sám o sebe a to tomu dodalo. Takže 4.
Moje první setkání s Pekallou a věřím, že nebylo poslední.
Autor se krásně odkazoval na naše legie, souhlasím s komentářem JulieX níže.
Čte se skvěle. Sice v jednu chvíli jsem si říkala, jak můžu Pekallovi fandit, když vyšetřuje pro Stalina. Můžu mu přát úspěch? Později jsem si říkala, tak už na něj kašle a uteče do Číny. A s napětím jsem očekávala zvrat, proč se tam nedostane, jelikož jsem věděla, že existují další díly.
No a vše dopadlo dobře. Stalin nedostal to, co chtěl. Hlavní "padouch" taky skončil a Pekalla může vyšetřovat další příběhy.
P. S. : doslov na univerzitě se sochou byl skvělý.
Moje první setkání s inspektorem Pekkalou a čekal jsem malinko jinou jízdu od smaragdového oka. Vykreslení gulagu, pro mě symbolu neskutečného utrpení bylo vykresleno velmi ploše, navíc místní domorodci sem jaksi vůbec nezapadli. I to jak našel vraha, bylo velmi snadné a čitelné.
Tak snad jenom nikomu nedůvěřující Stalin, byl tím, kdo nehne ani brvou, když dá pokyn k umlčení svého blízkého spolupracovníka. Prostě tyran se vším všudy. I zmínka o Katyni je jen tak jako by neělo o vyvraždění tisiců vojáků. Zkusím dát Pekkalovi ještě jednu šanci.
Zdařilé pokračování s inspektorem Pekkalou... Už těším se na Rudou můru ;-)
Poměrně velmi brzy mi došlo, kdo je vrah, v tomto ohledu žádné překvapení. Škoda, že podmínky gulagu nebyli líčeny více "surově" (viz část knihy Metro 2035 a pasáž Arťoma v nacistickém pracovním táboře...). Nicméně, to jsou negativa, které se dají (možná překvapivě) přehlédnout a celkově se mi kniha velice líbila. Třetí díl a dle mě třetí posun dál a správným směrem. Těším se na Můru!!!
Počáteční nadšení z prvního dílu úplně vyprchalo. Třetí díl je slaboučký, prostě takový dětinský. Autor některé věty z prvních dílů neustále opakuje a navodit tajemno se mu nepovedlo. Příběhu o carském zlatu chybí dramatičnost a ti ruští indiáni tomu dali "korunu".
V tomto díle se Pekkala vrací na Sibiř a je konfrontován nejenom se svým strachem, ale i svojí minulostí a hodnotami, za které trpěl. Byl car skutečně o tolik lepší než Stalin, je otázka, která ho trápí. Třetí díl opět vrací do hry morální nejednoznačnost a pochyby, které mě doslova přikovaly k prvnímu dílu. Samotný děj dobře odsýpá, exkurze do sibiřských lágrů je mrazivá, česká stopa velmi silná. Tento díl je více o akci a náhodě než o pátrání. Mírný úsměv vzbudí objasnění legendy o Pekkalovi i děj, který zadělá na její další zveličení. Zbývá jen se těšit na další díl.
První detektivní román z prostředí gulagu a Stalinové éry co sem čet . Děj se drží historie před a po revoluční doby v Rusku . Jenom některé části hodně nadsazené ale čte se to dobře .
Kromě toho, že je to nádherně napsaná kniha se silnými příběhy, vyvolala ve mě i hrdost nad tim, že jsem Češka a že patřím k národu, ze kterého vzešli legionáři. Mam uplně knedlik v krku, jak mě dojal doslov.
Knihu jsem si koupila okamžitě jak vyšla. Moc jsem se na to těšila a skoro jsem přestala i věřit, že ji vydají. Vůbec mě nepřekvapuje, že se Pekkala opět nachází na Sibiři. Začíná z toho být takový jeho zvyk. :-)
Tentokrát jsem ale už tak nějak od začátku měla tušení, kdo je oním tajemným vrahem poslední skupiny carských vojáků, převážející zlaté rezervy cara Mikuláše.
Byla jsem ráda, že autor nakonec knihy zařadil doložku ohledně působení českoslovenkých legií v Rusku. Pomohlo mi to lépe pochopit celou situaci.
Parádní byla také pomsta Stalinova tajemníka Poskrebyševa. Jakožto "šikanovaný" úředník měl jedinou možnost, jak se alespoň částečně pomstít.
"Genialita Poskrebyševovy pomsty spočívala v tom, že předměty přesunul z původní pozice jen o pouhé milimetry. Nikdo, kdo se na ně podívá, si neuvědomí, že něco není v pořádku. Na podvědomé úrovni však bude výsledný efekt zničující."
Živě jsem si Stalina dokázala představit, jak nervózně postává před oknem v Kremlu, přechází a přemýšlí, že něco není v pořádku. Moc jsem se nasmála, když se pak Pekkala zeptal Poskrebyševa "Jaké je počasí v Archangelsku".
Až na některé trošku rozvláčnější pasáže se mi kniha moc líbila. Doporučuji všem, kteří četli první 2 díly, ale i těm, kteří by si chtěli přečít dobrý thriller.
Doufám, že vyjdou i zbylé 2 díly.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rudá Sibiř |
| 2011 |  Oko rudého cara |
| 2016 | Rudá můra |
| 2017 | Bestie v Rudém lese |
| 2012 | Rudá rakev |
Moja prvá kniha od autora, vôbec som nevedela, čo od toho čakať. Bolo z toho príjemné letné čítanie.