Dívka, která nikomu nechyběla
Håkan Nesser
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282790/mid_divka-ktera-nikomu-nechybela-Jut-282790.jpg
4
179
179
Inspektor Van Veeteren série
< 5. díl >
Nový napínavý příběh od trojnásobného držitele ceny Nejlepší švédský krimiromán Hakena Nessera. Je parné léto a komisař Van Veeteren už se nemůže dočkat dovolené. Dokonce má jisté plány s jistou dámou. Jenže právě v té době se z letního tábora tajemné náboženské sekty ztratí dvě dívky. Komisaři nezbývá než splatit starý dluh a ujmout se podivného případu. Vyšetřování zaměří na vůdce sekty Oscara Jellinka, už dříve podezřelého ze zneužívání mladistvých. Ten však beze stopy zmizí a členové sekty o tomto „svatém muži“ nehodlají kriminalistům nic prozradit. Van Veeterenovi nezbývá než spolehnout se na intuici a provést rafinovaný první tah…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2016
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Kommissarien och tystnaden, 1997
více info...
Přidat komentář
Neuberu ani hvězdu, i druhé čtení mě bavilo, jak případ, tak Van Veeterenovo filozofování a glosování. Zklamaných čtenářů je tentokrát víc, proto cílím na jejich budoucí druhy. Čekejte případ, jenž se jako vždy nikam příliš nepožene, a vyšetřovatele, kteří místo analýz spíš trousí svoje postřehy, někdy možná ani s případem nesouvisející. Velí jim VV, už tady (ani ne v půlce série) se připravující na důchodový pobyt v antikvariátu (no není to náš člověk?!), a tím víc mudrující o světě a životě - prý „Nechá svět i sebe na pokoji.“ Fakt, Nesserovy knížky nenaplňují schéma pravé severské detektivky. Případ je brutální svou podstatou, ale ne popisem; vyšetřovatelé jsou obyčejní lidé, inteligentní, soucitní a vtipní; nenesou si traumata a většina z nich jde večer domů za rodinou, ne za lahví.
Těším se na druhé čtení dalšího dílu.
Třeba vás naláká úryvek, jako ze soudku Murphyho zákonů:
„Reinhart vždycky říkával, že existuje jediná stoprocentně spolehlivá metoda, jak rozhýbat vyšetřování, které uvázlo na mrtvém bodě: vypít půl litru whisky a čtyři piva – a až si pak půjdete lehnout, zaručeně neuběhne ani dvacet minut, než zazvoní telefon a budete mít na krku novou mrtvolu.“
Precetl jsem na jeden zatah. Nakonec to bylo lehke prekvapko. Jenom mi nesedelo to opakujici se All right.
Tohle nebyla detektivka dle mého gusta. Komisař VV mi k srdci nepřirostl, nemohla jsem se začíst....hodně postav, podobná příjmení a vůbec mě autor nenasměřovával na odkrytí vraha. A dle mého hodně "vaty", hodně popisování mimo vyšetřování....
Další případ komisaře Van Veeterena mi nepřipadal tak strhující, a hlavně: jednu hvězdičku odebírám za párátko odhozené za topení! (Aspoň maličkou omluvou může být nevyřešený případ G, který ovšem já už mám za sebou, takže jsem nekompromisní.)
Ale vážně: téma velmi nepříjemné, ovšem sekta, její role v tomto případu i její členové překvapili. Skvělé hlášky se pravidelně střídají s mírnými vulgarismy, takže se vykompenzují. Zajímavé slovníkové heslo: teodiceje.
A pro mě nejsympatičtější postavou byl tentokrát náčelník Kluuge, navíc ta jeho dojemná péče o manželku Deboru!
"Kdy se to stalo?"
"Před pěti lety."
"A proč jste zůstal u policie?"
Suijderbeck se zasmál.
"Padesátník s protézou," řekl. "Už jste někdy slyšel o trhu práce?"
Pro mě trochu kostrbaté čtení líbila se mi jiná kniha autora, tato mě moc nenadchla
Trochu mi vadilo, že nepříliš sympatická postava měla patrně české kořeny :) Detektiv Van Veeteren mi nějak zvláště k srdci nepřirostl.
Parádní kniha, přečteno za jeden den, nedalo se odtrhnout. Zpočátku se příběh táhnul, mísilo se mnoho jmen, ale brzy jsem se zorientovala a příběh měl šťávu, hlavu i patu. Jen škoda konce, že byl tak brzy useknutý. Doporučuji tohoto autora, jeho knihy mě prostě baví.
Skvělý námět, kniha se dobře četla. Co kniha od tohoto autora to něco nového.
Knížky Håkana Nessera se moc dobře čtou a nebylo tomu jinak ani u Dívky, která nikomu nechyběla.
Muž bez psa stejného autora mě tak úžasně naladil, že jsem šla shánět jeho další knihy. Nevypadá to, že by obě knihy psal stejný autor, bylo to průměrné až podprůměrné, bohužel.
„Děti by se neměly ztrácet. A hlavně by neměly umírat. Dokud tuhle chybku Pánbůh nevyřeší, odmítám v něj věřit.“
Přijde mi, že s každým dalším dílem ustupuje Håkan Nesser požadavkům detektivky, aby mohl nechat Van Veeterena víc polemizovat o zkaženosti života a pozurážet kohokoliv na potkání. Což je stejnou měrou sympatické, jako otravné. O to spíš v téhle knize, kde i když je inspektor znechucen zločinem znásilnění a zhanobení třináctileté dívky, se spíš než o jeho vyřešení stará, jak se někam zašít. Ano, jistě, autor to celé sám před sebou hezky obhájí, ale pravdou je, že v mých očích už to maličko zavání tvůrčí leností nějak zkomplikovat zápletku. V okamžiku, kdy víc práce udělá pro lapení vraha náhoda, než detektiv, je něco špatně. Neříkám ovšem, že jsem si plně neužil sarkasticko-cynické poznámky, pro které mám Van Veeterena tak rád. Nic to však nemění na faktu, že ač má Dívka, která nikomu nechyběla bravurní rozjezd i silný ústřední motiv, po stránce žánrové mě příliš neohromila.
Napínavé, zajímavé prostředí a inspektor, který se nechová jako nesmrtelný akční hrdina. Ale vraha jsem tentokrát uhodla dlouho dopředu.
Prumerna vec, cist se to dalo, ale VV mi nebyl moc sympaticky, styl psani mi nesedel a celkove mi tam neco zadrhavalo...nehlede na to, ze kdo je vrah jsem si myslela pri prvnim setkani s nim...Inspektora VV davam k ledu..
Byla jsem hlavně ohromená způsobem, jakým Van Van Vaateren na pachatele přišel. Vlastně šlo o shodu náhod, ale co. Kniha mi přišla lepší než jiné ze série, možná kvůli rychlému vyšetřování, kde se něco dělo. Jen je mi líto, že autor znovu rychle skončil konec.
Tohle bylo prostě úžasné. Skvělý námět, skvělý spisovatel. Parádní detektivka na večer.
Od začátku jsem měla trochu problém se soustředit bylo to zdlouhavé,ale pak to nabralo spád a bylo lépe.
Ale jo, bylo to dobrý. Nikdy jsem se moc k detektivkám nedostávala a toto navíc patří k těm klasických švédským, takže to pro mě byla hodně zajímavá zkušenost.
Autor má chytlavý a odlehčený styl psaní, jen bych trochu umírnila určitá vyjadřování - sprostých slov tam není málo.
Konec překvapí, jedna část ne, ale ta druhá už rozhodně.
Kniha za přečtení stojí, mně osobně se to líbilo.
Průměrná detektivka. Stárnoucímu komisaři napomáhá intuice, ví, že se na ni může spolehnout. No, jo. V tom množství (severských) detektivek není jednoduché přijít s něčím originálním...
Autorovy další knížky
| 2015 |  Muž bez psa |
| 2012 | Síť |
| 2016 | Dívka, která nikomu nechyběla |
| 2013 | Hlavolam |
| 2019 | Úplně jiný příběh |
Hodně postav, chvílemi jsem se v nich ztrácela. Do knihy jsem se nemohla úplně začíst, trochu zdlouhavé.