InTyMně
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421379/bmid_intymne-2fp-421379.jpg
4
751
751
Od sametové revoluce přes Nagano až k dospělosti Všechno, co neuložíte, se jednou ztratí. A ztratit vzpomínky na dětství a dospívání v devadesátkách a na přelomu tisíciletí, to by byla škoda. V této knize nejsou ty vaše, ale spousta z nich vám bude povědomá. Jsou dětsky naivní, pubertálně vzdorné a taky dospělácky bolestné. Budete se u nich smát, pokyvovat hlavou a pocítíte úlevu, že v tom všem zmatku, co se v životě děje, rozhodně nejste sami.... celý text
Přidat komentář
Předem jsem nevěděla že se jedná o biografii a proto mě první část moc nezaujala. Bylo hezké vzpomenout si na všechny věci z dětství, ale na druhou stranu mi přišlo, že už toho bylo až moc, a že se autorka snažila udělat z každé kapitoly docela násilnou devadesátkovou senzaci. Potom najednou jakoby se něco změnilo a kniha dostala naprosto jiný ráz. Druhá část knihy o dospělosti se mi asi líbila více nicméně i tak musím hodnotit nízkým hodnocením.
Moje druha prectena kniha od Markety Lukaskove a opet velke nadseni. Jeji styl psani mi proste sedi. Skoda, ze doma nemam jeji prvotinu Losos v kaluži, hned bych se do ni po teto knizce, kde byla zminovana, pustila...
Nejste přece ten typ, který kouká na nekonečné seriály, tak si jako správný intelektuál večer otevřete knihu. Jenže po pár stránkách zjistíte, že jste v jakémsi seriálovém ději o ničem, který svým způsobem prožívá (prožíval) každý, k tomu trocha té řachandy (posraný spolužák, zvracení do polobotek atd). A ty motivační bláboly na konec, kde autorka ujišťuje sama sebe, že její život je nej…je na krabičku antidepresiv nejen pro ni, ale i pro čtenáře.
Tak první polovina knihy se téměř shoduje s mým životem, neuvěřitelné! Kniha byla moc pěkná a myslím, že to pro autorku nebylo jednoduché jít s kůží na trh, to si zasluhuje můj obdiv!
Osobní zpověď autorky, jejíž knížky jsem předtím nečetla. Spousta historek byla z mého dětství, což ve mě vyvolala vzpomínky na to období. Kniha byla svižná, vtipná, ale pak najednou úplně odlišný konec....
Autorku znám díky Lososovi a ten mě bavil více, ale to jen proto, že mám prostě knihy s jasnou dějovou linií raději. Tohle mě obrovsky překvapilo, četla jsem na to smíšené reakce hodnotící knihu jako průměrnou, asi i proto to má očekávání předčilo v mnoha ohledech. U této knihy jsem se jak smála, tak zamyslela. Konec se mě opravdu dotkl a myslím, že kniha zobrazuje cestu od dítěte k dospělé velice nenásilně a přístupně. Sice je to stále oddechové čtení, ale má to i něco do sebe a já si to moc užila. Na další autorčiny knihy se moc těším.
Markéto, pokud si čtete toto hodnocení, moc mě mrzí, že nehodnotím úplně optimisticky. Kniha mi bohužel nesedla, i když jsem po ní sáhla, jako po oddychovce a nic víc jsem od knihy nečekala. Vzpomínání na dětství, které ještě není tak dávno, bylo místy úsměvné, ale celkový dojem z knihy mám bohužel nijaký.
Upřímně... po skvělých Baletkách je tohle jako rána pěstí. Styl psaní mi připomíná slohovku průměrné žákyně základní školy a humor si asi taky představuju jinak. A ani to pro mě nebylo milé vzpomínání na devadesátá léta, byť jsem zhruba ve věku autorky. Asi jsem žila jinde (jinak?), protože mě většina věcí minula. Tolik k záporům. Naopak se mi líbilo posledních cca 50 stran, ty stojí za přečtení. :))
Pokud jste vyrůstali v době autorky( plus mínus do roku 2000), tak se kniha stane krásným (a místy i úsměvným) zážitkem, jenž Vás přepraví zpět do Vašeho dětství. Líbilo se mi, že děj je částečně situovaný v Praze(není s ohledem na vysokou míru subjektivity bráno v potaz u hodnocení hvězdičkami), dále oceňuji autorku za odvahu a otevřenost při psaní knihy, jež má zcela nepochybně autobiografické prvky (min. s Pandou á la čtyřnohým domácím mazlíčkem, o němž autorka píše i na svých sociálních sítích a antidepresivech, o nichž se autorka rovněž zmiňuje na sociálních sítích) a kapitoly vztahující se k získávání pracovních zkušeností, což možná i bude tím, že jsem studentkou posledního ročníku VŠ( ťuk ťuk). Jediná “nepříjemná” pasáž knihy u mně nastala u popisu obsahu kazety “Voda 96”, leč se to může líbit většině čtenářů knihy, tak ani toto není předmětem konečného hodnocení.
Jediná věc k vytknutí je skákání v textu (např. str.46-na počátku stránky se v rámci kapitoly o chatě autorka zmiňuje, že jezdili na onu chatu i s kamarády rodičů a jejich dětí, pak střih-najednou se dozvídáme o druhé babičce žijící ve městě, přičemž autorka u ní vstávala hodně brzy, neb nemohla spát kvůli tatínkova chrápání, následuje odstavec, v němž se autorka zmiňuje, že s babičkou v odstavci dvě občas jezdily na houby a celé to završí poslední odstavec na stránce, kde se autorka zmiňuje o tom, jak na chatě stavěly jako děti vždy bunkr; je to tak na více místech v knize), za což “strhávám” půl hvězdičky.
Zdravím Budějce (nenarodila jsem se zde, ani nikdy nebydlela, ale velká část knihy se v Budějcích odehrává) a chutné pikadory (i nadále) přeji!
Díky za vzpomínky,a oživit si všechny ty blázniviny, byl v tomhle období skutečně dobrý nápad. Devadesátky vždy budou a jsou legendární, zejména pro ty, kdo v nich vyrůstal. Posledních pár kapitol mi vyrazilo dech. Skutečně se Pandí královna dokáže dotknout i citlivých míst. A těch "Ahá" momentů mám díky této autorce víc, nejen spojením s knihou InTyMně.
Hvězdička dolů, protože na mě kniha celkově působila dost chaoticky, ale takové možná je každé dospívání...každé vyprávění toho, co sami žijeme. :) Kdo ví.
Smála jsem a brečela. Nic víc jsem od knihy nikdy nechtěla. Autorku sleduji již dlouhou dobu na ig, a proto musím doporučit. Sympatická kniha a ještě sympatičtejší autorka
Nejdříve jsem poznala autorku,která je neuvěřitelně vtipná a to stejné jsem očekávala i od knížky. Tato knížka je spíše příjemné vyprávění o autorčině životě. Oddechovka,pokud někdo chce zavzpomínat,jaké to bylo vyrůstat kolem 90.let.
Přečetla jsem obě předchozí knihy a byla z nich nadšená. Moje chyba byla, že jsem se na tuto až příliš těšila, a proto bylo zklamání až příliš veliké.
Vyprávění je chaotické, autorka přeskakuje z jednoho období do druhého a celkově na mě kniha působí jako autorčina terapie. Jestli jí napsání této knihy pomohlo s jejími vnitřními démony, pak si tu jednu hvězdu zaslouží. Jinak si myslím, že podobné psaní si měla nechat v deníčku a pro terapeuta.
Je mi autorky líto, s čím se ve své hlavě musela potýkat. Věřím, že to lehké nebylo a oceňuji, že o tom mluví. Ale... po celou dobu čtení - 2 dny - jsem čekala nějakou pointu. A vyšla z toho snůška rádoby motivačních blábolů a sebeujišťování o vlastní labilnosti a štěstí, kterému jsem neuvěřila. Nezlobte se, ale poslední desítky stránek jsem protrpěla a odstavce dokonce přeskakovala.
Je mi to líto, ale kniha mi nic nedala a určitě už ji nikdy neotevřu. Přesto se na další knihu těším. Věřím a doufám, že to bude zase ta skvělá Lukášková, jakou znám z Pandy a Lososa.
Při čtení této knihy se mi automaticky vybavovaly vlastní vzpomínky na dětství a dospívání. :) Také oceňuji autorčin humor. 3,5*
naprosto skvělá!! vzhledem k tomu, že jsem stejný ročník jako autorka, mě to vrátilo do dětství.. nostalgie jako blázen a autorky humor už je jen třešnička. doporučuji všemi deseti!:)
Může obsahovat spoiler:
Hvězdičku dolů dávám za ty hejty na Brno - pro mě je to prostě srdcovka a nesouhlasím s autorkou, že v Brně je nuda :D Stejně jako autorka jsem studoval na FSS a rovněž absolvoval Statistickou analýzu dat a zpětně vidím, že to byl ten nejužitečnější předmět :)
Druhou hvězdičku strhuji za poněkud chaotický styl vyprávění, kdy se občas přeskakuje z jedné myšlenky na druhou s nezájmem nějaké chronologie, tak jak autorku zrovna napadne.
Jinak kniha se četla dobře - nejvíce mě bavil autorčin popis práce v médiích, jelikož sám v nich pracuji, a někdy je to fakt na terapeuta :D Také oceňuji zmiňování dobového kulturního kontextu - populárních skupin, seriálů atd. To jako nostalgie vždy zabere.
Dospívání v devadesátkách s Helenou a jejími chlapci, Lenkou Lanczovou, nemocemi všeho druhu, hodinami u VHS a dalšími hodinami na ICQ...ve výčtu bych mohla pokračovat a citovat celou knížku :) Chvílemi jsem si říkala, že mě to neba a taky že mi vadí ta nespisovná čeština, někdy se mi to prostě ani číst nechtělo...ale těch posledních 40 stran, ty za to stály, ty mi to všechno vynahradily.
Kniha me moc bavila, precetla jsem ji za 2 dny. Tema bylo fajn, zajimavy zivot o neco malo starsi holky, nez jsem ja. V necem jsem videla sebe.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Kniha se hezky četla, líbil se mi autorčin styl psaní. Navzdory generačnímu rozdílu jsem dost věcí z knihy také prožila, ať už osobně nebo prostřednictvím svých dětí, takže mi kniha byla blízká. Je to moje první setkání s autorkou a těším se na její další knížky.