Izba s vyhliadkou
Edward Morgan Forster
Taliansko okolo roku 1900. Lucy Honeychurchová, mladá Angličanka, navštívi po prvý raz v živote Florenciu. Tu stretne mladého excentrického mladíka Georgea Emersona. Po návrate do Anglicka sa musí Lucy rozhodnúť, buď sa vydá za svojho snúbenca Cecila alebo bude nasledovať svoje srdce a zvíťazí George.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
A Room with a View, 1908
více info...
Přidat komentář
Za svůj život napsal Forster pouze pět románů, nejznámější z nich je bezesporu Cesta do Indie, ale známé je také Rodinné sídlo (Howard´s End) a Pokoj s vyhlídkou, který do češtiny nikdy přeložen nebyl. Zatímco jiné členy Bloomsbury Group jako V. Woolfovou a Jamese Joyce všichni znají, na E.M. Forstera se někdy zapomíná, jakoby i sama kritika objevila tohoto moderního spisovatele až se značným zpožděním.
.
Zdá se, že E.M. Forster vychází z klasického anglického románu, ale myšlenky které si v něm dovolí říkat a témata, která v něm rozvíjí už patří skutečně do moderní éry 20. století. V pokoji s vyhlídkou je námětem omezenost povýšených středních vrstev anglických turistů, kteří s uchvácením objevují krásy renesanční Itálie, avšak zároveň pohrdají jižním národem. V dalším plánu je pak probuzení a osvobození mladé dívky Lucy Honeychurchové z klamu nepsaných pravidel anglické společnosti, která v ženě vidí jen poslušnou a zbožnou manželku bez vlastního názoru a vášně. Je to vlastně příběh o lásce, ale také o lidské omezenosti vyvěrající z obsedantního nutkání nezproneveřit se společenské vrstě. Z toho také pramení bolestné jindy úsměvné odmítání pravých a jemných krás života, které tady ztělesňuje otec a syn Emersonovi (kterými ostatní samozřejmě náležitě opovrhují).
.
Je to velmi anglický román a nebudu říkat, že toho taktu a jinotajnosti i na mě nebylo chvilkami moc. Přesto vám vřele mohu doporučit film od Jamese Ivorho, kde je každý záběr jako umělecké dílo a hlavně zachycení první části románu ve Florencii je zkrátka úchvatné.
Otevřené okenice nahlížejí do světnice. Tam, kam se slétly dvě hrdličky, rozezněly se nevinné lásky zvonečky. Dvořit se lásce je tak poetické, klamat své city je neetické. Vypusť ze srdce zmatek i konvence. Dostát něžnostem je pohlazením, štěstím od srdce. Ten nejkrásnější cit mezi nebem a zemí prozářil pokoj s vyhlídkou vybranou malebnou anglickou smetánkou. Ten čistý cit, který nepoleví, nechť slib polibků se vyplní. Romantické duše rozzáří otevřenost italské přírody, historická zákoutí, energie vábivé Florencie. Rozšněrují tu slušnou, vzornou a konzervativní dámu - starou dobrou Anglii, ten poctivý, tradiční, venkovský "čaj o páté."
Půvabné dílko připomínající zaměřením díla Jane Austenové. Mladá dívka objevuje své vlastní zásady a názory, zatímco se musí rozhodovat mezi tím, co je rozum a co cit :) Kniha je psaná velmi lehce, často i vtipně, snad se jen hýbe kupředu poněkud hlemýždím tempem.
Štyri hviezdy Forsterovi za Izbu s vyhliadkou. Nie za ten trpkosladký milostný príbeh, to vôbec nie. Ale za jeho podanie! Tak ako ma kniha spočiatku nudila (zdĺhavé, nemálo povrchné salónne rozhovory a konanie plné predsudkov konvenciami spútanej britskej smotánky z prelomu 19. a 20. storočia), tak ma začala baviť neskôr, keď sa určité postavy začali profilovať, meniť svoj úsudok, ovplyvnený duchom doby v ktorej boli vychovávaní, v prospech slobodnej vôle a niektoré postavy sa naopak nezmenili vôbec, pričom ich zaslepenosť poskytovala množstvo humorných momentov. Príbeh má určitú atmosféru, ale žiada si trpezlivého čitateľa, aby sa ním "prehrýzol" až na záver a neodložil knihu už po pár stranách. Každopádne, pravdepodobný hlavný zámer - poukázať na prežitky "starých dobrých čias" v správaní anglickej vyššej triedy na počiatku 20. storočia - sa Forsterovi podaril.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno 20. století anglická literatura Florencie Itálie romantika společenské rományAutorovy další knížky
2006 | Cesta do Indie |
2005 | Maurice |
1982 | Rodinné sídlo |
2005 | Izba s vyhliadkou |
1987 | Kam se bojí vkročit andělé |
To jsou tak vzlétne, lehce napsané a ničím nerušivé věty. To je tak vzdušné a plné jiskry, plyne to jako zpočátku řeka Arno, hazí to do ní stejné stíny a stejně milé vzezření. Je to obraz kde scény a dialogy jsou pěkně posazené a kopírují lehkou ruku autora a s níž jí kopíruje i překlad.
Čteno v polském překladu jako Pokój s widokiem, ale ráda bych si přečetla i českou verzi už jen oro tu lehkost slova a přemíru citu pro něj, nen ji nemohu sehnat.
Knihu ovšem mohu doporučit. Je to velice příjemné čtení.