Já jsem smrt
Chris Carter
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534225/bmid_ja-jsem-smrt-65f17a081530a.jpg
5
2253
2253
Robert Hunter série
< 7. díl >
Roberta Huntera a jeho parťáka Carlose Garciu čeká vyšetřování případu dvacetileté ženy, jejíž mrvolu údajně našel náhodný kolemjdoucí na trávníku poblíž losangeleského letiště. Oba detektivy z útvaru ultranásilných zločinů přivolali na místo činu nejen proto, že oběť byla před smrtí krutě mučena. Vrah ji také naaranžoval do pozice přípomínající hvězdu – a to napovídá, že může jít o sériového vraha. Hunter s Garciou zjistí, že oznamovatel nemohl mrtvolu vidět z místa, které uvedl – a že tedy nejspíš zavolal sám vrah. Tušení, že jde o pachatele, který bude s policisty hrát morbidní hru, se změní v jistotu, když patoložka objeví v hrdle oběti zasunutý srolovaný papír se třemi slovy napsanými její krví: JÁ JSEM SMRT. Na druhou mrtvolu vrah upozorní hned následující den, jenže tuto ženu trýznil a zabil úplně jiným způsobem. Proč tak spěchá a proč mění modus operandi? Další oběti pachatel oznamuje v dopisech – losangeleskému starostovi, detektivům speciální sekce vražd i Robertu Hunterovi osobně. Ve všech je vyzývá: najděte mě, poznejte, kdo jsem, řešení je ve jméně. Ale jaké jméno má na mysli?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2023
,
Bookmedia
, Audioteka
Originální název:
I Am Death, 2015
Interpreti: Jakub Saic
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Zápletka v tomto díle pro mě byla naprosto nečekaná. Od začátku jsem čekala, co asi bude s Červem, zda bude zachráněn... Bohužel se nepodařilo. Opět bravurní knížka!
Je málo autorů sérií, kteří si i v sedmém pokračování nejen kvalitu udrží, ale dokonce ji pořád stupňují. Carter je důkazem, že to jde. Šestkrát jsem psal superlativy a posedmé to nebude jinak. Kniha je prostě skvělá, odsýpá, a má opět překvapivý a zároveň uvěřitelný závěr. Radost číst a těším se na další díl.
Carter je prostě VYNIKAJÍCÍ! Každá jeho kniha je od první do poslední stránky jedna velká jízda a mě pokaždé neskutečně baví. I když tady je to fakt docela přehlídka nechutností. Zatím jsem ale žádné jeho knize míň než pět stars nedal a určitě se to tak rychle nezmění :))).
Byly zde kapitoly, nad kterými mi srdce krvácelo, ty kapitoly neskutečně bolely, bála jsem se, co bude dál... No, mé obavy byly na místě... A ten konec? V podstatě jsem ho uhodla, bála jsem se, že to tak bude, bohužel jsem měla pravdu, ale vůbec žádnou radost jsem z uhodnutí tentokráte neměla...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
(SPOILER)
Nikdy nebudu mít dost, nikdy nebudu zklamaná, vždy budu překvapená, vždy si čtení moc užiju, nikdy nebudu chtít, aby série skončila.
Boooože, to byla zase jízda. Nechápu, kde pan Carter bere tolik skvělé inspirace, abych byla vždy nadšená a hltala každé jedno písmenko. Absolutně dokonalé až do konce, ostatně jako vždy.
Byla jsem velmi překvapná, jak celá kniha byla propojená s minulostí. Absolutně by mě toho nikdy nenapadlo. MISTROVSKÉ DÍLO.
Jen si kladu otázku, kdy nastane ten díl, kdy moje láska k Robertovi přestane eskalovat a zůstane na místě? Odpověď zní asi jasně, že nikdy, chápu.
Opět geniální Chris Carter. On je jednoduše Bůh. S každým dalším dílem překonává sám sebe, jsem zvědavá, jak to půjde dál :) Sérii Robert Hunter zbožňuju, šetřím si ji a dávkuju pomalu, protože se nechci dočkat dne, kdy ji celou dočtu :( :D
(SPOILER) Uff, opět šílené a brutální a celou dobu čtení si říkám : "fakt můj poslední Carter" nakonec dočtu a......je to jasný, už sháním 8.dil. Konec mě dostal ( nejvíc to nehlasné děkuju) uff
Dávám 5*, ale oproti Zlobě byl tenhle díl trochu slabší. Je to stále stejná šílená Carterovina plná napětí, tojo! Ale proložená dost podrobným popisem krutýho týrání dítěte, který mi prostě vadilo víc než vraždění samotný.
Chris Carter je prostě bůh. Nejlepší série jakou jsem kdy četla, v tomto žánru. Doporučuji!
Tohle byl zatím nejlepší díl. Musím přiznat, že tam byly pasáže u kterých jsem měla tep snad 150. A to se mi teda obvykle nestává.
Smekám Chrisi! Smekám Roberte!
Tento díl jsem omylem vynechala, protože jsem myslela, že už jsem ho přečetla, takže jsem se k němu teď vrátila po přečtení dílu Galerie Mrtvých...
A tohle... Byla pecka. Opět velmi silný díl, z kterého mi bylo fyzicky špatně.
MINISPOILER: Nejvíc mě ale zasáhl způsob smrti u druhé oběti, protože s bruskou pracuji téměř každý den osm hodin a povedlo se mi s ní jednou opravdu lehce zavadit o svou kůži na ruce a bolelo to ještě dalších pár dnů. A to to bylo opravdu velké NIC oproti tomu, co bylo v knize, takže... Fuj...
U poslední oběti jsem doufala do poslední chvíle, že se z toho dostane a stihnou ji ještě zachránit...
SPOILER: A Červ... Celý jeho příběh mě také zasáhl a říkala jsem si, že tohle přece jedenáctileté dítě nemůže přežít v psychické pohodě a že přesně takovou minulost má dost vrahů, také jsem si říkala, co se s ním asi stane, pokud ho najdou, jak jeho život může pokračovat, že se to na něm určitě hodně špatně podepíše.. A pak přišel závěr a rozuzlení a já jen zírala! Prostě... Pecka!
Chris Carter je sázka na jistotu, jen jak už jsem psala u jiného dílu, hrozí noční můry...
Tak tenhle vrah byl sice hodně nečekanej, na druhou stranu je to ale pořád nečekané ve stejném duchu jako v předchozích dílech. Carter pořád využívá svůj mustr - neskutečný sadismus a vrah s osobním vztahem k Robertu Hunterovi. Garcíu opět nechápu - tolikrát mu šlo o kejhák, stejně jako jeho manželce, a on o tom ještě vtipkuje. Ten je pro mě od začátku mimo. Docela mě to ale chytlo, ač je to velmi zvrhlé, jak už jsem psala u minulého dílu.
Popravdě, co napsat k Chrisovi? Nic. Vše již bylo řečeno. Jeho knihy jsou pro někoho dokonalé, pro někoho morbidní, pro jiného nechutné a pro někoho inspirativní.....
Tak toto byla opravdu opět jízda od začátku do konce. Na to, že celou sérii už čtu po druhé, jelikož si to opravdu autor zaslouží, mě vždycky tento díl dostane.
Dokonale napsaný díl, a dle mého (i když se to celkem stydím říct) jeden z jeho nejlepších dílů a nejbrutálnějších, protože musím přiznat, že scéna s bruskou mi udělala vážně zle a opravdu jsem si myslela, že se pozvracim, beze srandy, a to mám opravdu silný žaludek a už jsem četla kde co, ale toto byl fakt extrém.
Dostala mě i dějová linka s "Červem". Opravdu to bylo hodně smutné a dojal mě lehce i jeho konec. Zde jde vidět, že i 1 konverzace s člověkem, Vám může podělat celý život.
Konec byl neuvěřitelný a spadla mi z něho brada, opravdu, vůbec jsem to nečekala, a dokonce jsem zatleskala, jaký wow opět dokázal autor udělat.
Za mě 10/10 a opět se těším i na další díl.
Opět jedna "šílenost" od Carter, ze které mi bylo fyzicky zle, ale nemohla jsem přestat číst. Teď si opět dám pauzu a přečtu si něco lehčího. :)
Carterovy knihy miluju. A pro to možná musím konstatovat, že už napsal o něco lepší díly.
Já jsem smrt je další zběsilá šílenost, jako fanouška mě v podstatě nezklamala, ale oproti minulým knihám mi zde přišlo, že má příběh víc hluchých míst, místy byl zdlouhavý a poprvé mi jako Garciovi přišlo, že Robert už stárne. No, nemohla bych se mu divit, divím se, že si tohle detektivové zvládnou při tom všem zachovat zdravý rozum.
Mimo to, co prožil Červ, je opravdu ohavnost.
Mnohé věci, které mě v knize měly překvapit, mě vlastně příliš nepřekvapily. Tušila jsem je. Kromě tedy vraha.
Dám si teď od Cartera chvíli pauzu, ale pak se zase ráda k jeho dalším knihám vrátím.
(SPOILER) Další Carterovka, další nechutné vraždy. Je to odporné, ale stejně to zase musím dočíst. Šablona všech případů Roberta Huntera se zde opět opakuje. Ale to nevadí. Tentokrát je to okořeněno druhou časovou rovinou, o které jsem velmi dlouho nevěděl, že ve skutečnosti druhou časovou rovinou je. Hezký nápad. Těším se na další dobrodružství milé dvojice detektivů.
Štítky knihy
sérioví vrazi brutalita mučení psychopati, sociopati vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2013 |  Dvojitý kříž |
| 2016 | Zloba |
| 2015 | Jeden za druhým |
| 2013 | Noční lovec |
| 2016 | Já jsem smrt |
(SPOILER) U autora nikdy neváhám a zatím jsem mu méně než plný počet nikdy nedala ;-). Přesto se mi to už stalo podruhé, kdy jsem chtěla jednu hvězdičku ubrat za (podle mého názoru) přehnanou brutalitu. Protože je ale jinak kniha zase výborně napsaná a doslova neodložitelná, nemám na vybranou a musím dát opět hodnocení nejvyšší... (I když musím přiznat, že někdy jsem opravdu na pochybách, zda autor uvažuje stejně normálně jako většina lidstva, když dokáže vymyslet takové zvrácenosti?)
Přesto se mi tentokrát vůbec nelíbilo, že je do případu doslova bestiálních vražd zataženo malé dítě, k tomu ještě ve věku mého mladšího syna... Raději jsem proto tyto scény zkusila víceméně moc nevnímat, i když to nebylo lehké. Jinak případ jako takový je (samozřejmě) zajímavý a setkání s Hunterem a Garciou je příjemné za všech okolností ;-). Ovšem to, že se zabývají řešením ultranásilných zločinů, je v této knize více než zřejmé. Vrah svou krutostí a brutalitou předčí snad všechno, co tady bylo doteď. Oběti zabíjí obzvlášť trýznivými způsoby, je také neskutečně vynalézavý, pokud jde o provedení jednotlivých vražd, a nezná slitování dokonce ani u onoho již zmíněného chlapce, kterého týrá podobně nelidsky. Kromě toho Hunter a Garcia poměrně dlouho netuší, kdo by se za zločiny mohl skrývat, a když už se zdá, že mají podezření správným směrem, všechno je jinak. Pachatel je pochopitelně i přesto odhalen, ale z konce knihy jsem - jak už píší také uživatelé přede mnou - vůbec žádnou radost neměla...