Já jsem smrt
Chris Carter
Robert Hunter série
< 7. díl >
Roberta Huntera a jeho parťáka Carlose Garciu čeká vyšetřování případu dvacetileté ženy, jejíž mrvolu údajně našel náhodný kolemjdoucí na trávníku poblíž losangeleského letiště. Oba detektivy z útvaru ultranásilných zločinů přivolali na místo činu nejen proto, že oběť byla před smrtí krutě mučena. Vrah ji také naaranžoval do pozice přípomínající hvězdu – a to napovídá, že může jít o sériového vraha. Hunter s Garciou zjistí, že oznamovatel nemohl mrtvolu vidět z místa, které uvedl – a že tedy nejspíš zavolal sám vrah. Tušení, že jde o pachatele, který bude s policisty hrát morbidní hru, se změní v jistotu, když patoložka objeví v hrdle oběti zasunutý srolovaný papír se třemi slovy napsanými její krví: JÁ JSEM SMRT. Na druhou mrtvolu vrah upozorní hned následující den, jenže tuto ženu trýznil a zabil úplně jiným způsobem. Proč tak spěchá a proč mění modus operandi? Další oběti pachatel oznamuje v dopisech – losangeleskému starostovi, detektivům speciální sekce vražd i Robertu Hunterovi osobně. Ve všech je vyzývá: najděte mě, poznejte, kdo jsem, řešení je ve jméně. Ale jaké jméno má na mysli?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , Bookmedia , AudiotékaOriginální název:
I Am Death, 2015
Interpreti: Jakub Saic
více info...
Přidat komentář
Tato kniha je opět skvělá, konec nečekaný, jen co mi vadilo bylo násilí na dítěti..to mi bylo dost nepříjemné, ale jinak bomba.
Já vím, že Hunter s Garciou vyšetřují speciálně brutální vraždy, ale kde bere autor inspiraci nebo nápady k tak krutým sadistickým činům. Opět skvělé, kruté a čtivé.
Carter ostáva verný knižnej brutalite. Zase jedna skvelá knižka. Bolo to majstrovsky napísané, že, do posledných stránok som nemal ani tušenia o prelínaní dvoch časových línií, čo má samozrejme na konci úplne zmiatlo.
Ale nakoniec som sa "zaradil". Neviem prečo, ale na malú chvíľu som tipoval správneho vraha, ale fakt iba malú chvíľku. Nakoniec ma presvedčil, že to tak nemusí byť a ja som tomu uveril.
No jsem trochu rozpolcen. Na jedné straně už Cartrovká klasicky dokonalá čtivost a děj, který vás nenechá knihu odložit (že bych se dneska vyspal, tak to ani moc ne, ale dočíst se to muselo). Na straně druhé ale trochu kulhající děj. A já už jsem prostě alergickej na ten způsob, kdy se několik kapitol jen tak naznačuje "něco", takže "zvedl telefon a zavolal na dvě čísla a pak odešel", "nevěřícně zíral na to, co našel v počítači" atd atd, chvilku se to snáší, desítky stránek už to dost štve. Nakonec to samozřejmě všechno slavnostně vysvětlí, což třeba detektiv Cormoran neumí ani to, oproti tomu Poirot má stejná fakta jako čtenář a stejně dokáže na konci překvapit.
A že je Carter zvrácený a vyžívá se v opravdu drsných a často nechutných popisech je prostě fakt a nevím, jestli to příběhu přidává nebo ne. Do určité míry je to součást, ale proč mám pocit, že různé vyžívačky kudy který řez nebo třeba rozmotávání a délka střev už prostě byly jaksi nad rámec. A taky už jsem si odvykl u Cartera fandit obětem, že by to třeba mohly přžít, to fakt nemá smysl.
Hodnotím nadprůměrně jako normální Carterovku, žádné wow jako u Zloby se nedostavilo a vše se vrátilo do kolejí, které vyjely knihy před ní.
Ač si dávám mezi knihami od Cartera vždy pauzu, ihned jsem sahla po další. Opět brutalita ( fakt nechápu, jak tohle dokáže vymyslet ),čtivost, zápletka... Co mi vadilo , že bylo ubližováno i dítěti - to fakt těžce překousávám. Ale i tak 5 * ..a teď jdu fakt do něčeho lehčího
Opět knihu nemohu hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček. S každou knihou si říkám, že se pan Carter překonává, co se brutality týče a v tomto díle tomu opět nebylo jinak. Dostala jsem naservírované tak brutální scény, že mi chvílemi bylo dost nevolno. Ale takovým zvráceným způsobem právě to na jeho knihách miluju. Odhalení vraha mi úplně vyrazilo dech. Opravdu výborná série.
Parádní, miluju smyslnost s dokonalostí a zápletkou. Naprosto perfektní příběh. A ten konec? Ups....pecka
Přijde mi, že vs každou další knihou se autor zlepšuje. Nikdy by mě nenapadlo, jak toto dopadne. Kniha byla napínavá, místy nechutná, když si to člověk představí do detailu. Ale tak jako všechny knihy autora měla strhující děj.
...brutalita a krutost v knížkách stále stoupá.Je to dobře nebo špatně?Kam jdeme?Kde jsou hranice?Trochu z toho mrazí ...
Wow, jak to ten Carter jenom dela, ze kazde jeho dílo je uplne jine a pritom tak vyborne ctive. Hned na zacatku me zápletka vtáhla do deje a ja si rikala, jako ze joo, celkem dobry, ale mela jsem nutkání rict, ze Zloba byla lepsi. Nastal ale zlom. A ja zase musela uznat, ze me Carter dostal, zase me ohromil svou nápaditosti a originalitou. Ta minulost, pritomnost proste bomba. Klobouk dolu, opravdu. Jen bych mela malou výtku ohledne informaci o Hunterovi. Je to série, tak se předpokládá, ze se cte postupne od 1.dílu, tak proc porad opakovat informace o skole, titulu Ph.D., povinne četbě jeho doktorandske prace, matce atd? Tohle jedine me ruší a v knize to preskakuji.
Tak tohle bylo co? Já se při čtení do příběhu tak zamotala, že nechápu teď která bije.... Zajímavé
Po Zlobě, která mi úplně nesedla, jsem si dala od Cartera pauzu.
Vrah, po kterém sympatická dvojka Hunter - Garcia pátrají, je tentokrát snad ještě zvrácenější a brutálnější, než v předchozích knihách. A týrání jednotlivých obětí si můžeme vychutnat pěkně dopodrobna. Takže pro silné žaludky. Carter opět nezklamal, pro mě hvězda ve svém žánru.
Pecka!
Bomba!
Časovaná bomba, která vybuchla opět v tom pravém okamžiku!
Celá série s Robertem Huntrem je prostě unikátně morbidní, napínavá a čtenáře jednoduše nenehá vydechnout ani malou chvilinku.
Chris Carter mě nikdy nezkamal. Nevím, jak to dělá, zda je zcela duševně zdráv, zda v sobě nemá jistou dávku ujetosti, když dokáže napsat takové knihy, ale každopádně mu za tuto jistou dávku zvrácenosti děkuji. Díky tomu se mi do ruky dostávají ty nejlepší thrillery.
Mé srdce už dychtí po dalším drsně geniálním vrahovi.
Po Zlobě, která mě skutečně nadchla, musím říct, že jsem byla z Já jsem smrt trochu zklamaná. Bylo to napínavé, ne že ne, líbilo se mi představování obětí, ale tentokrát mi to přišlo celé trochu přitažené za vlasy. Na brutalitu jsem u Cartera zvyklá, ale v této knize mi to po odhalení pachatele přišlo, že jí bylo zbytečně moc a celé to vysvětlení pohnutek pachatele dost nepochopitelné. A souhlasím s několika předchozími komentáři, Roberta mám ráda, ale jeho genialita a solitérství (Carlos vždycky jen sekunduje) by potřebovaly trochu narušit. A nějaká osobní rovina kromě chvilek s jednosladovou mi taky chybí.
Štítky knihy
sérioví vrazi brutalita mučení psychopati vyšetřování
Autorovy další knížky
2013 | Dvojitý kříž |
2016 | Zloba |
2015 | Jeden za druhým |
2013 | Noční lovec |
2016 | Já jsem smrt |
Carter psát umí - a i když jsou jeho příběhy plné surovosti a násilí, závěrečná katarze se téměř vždy dostaví. Díky za to.