Přidat komentář
17.03.2012
Líticemi jsem rván, já Orfeus,
říkají, že se rozumu mám zříci
a budu létat nebem jako Perseus
a krása ... z šumu vody pramenící
za bledých červánků že ...vytryskne...
a na plameni vynese mne vzhůru...
k Parnasu... kde něco ve tmě zablýskne
a zlatým pancířem oděje bílou kůru
stříbrných oliv... Ó líté ženy,
jste-li v tom lese schované...
osnovu života ukažte mi...
zdali už plátno utkané
z mých bolestí, z mých slz a trápení,
z epileptických skoků mého srdce -
je blízko konce...
3
Autorovy další knížky
1964 | Víno milencov |
2011 | Překlady III – Sedm romantiků |
1960 | Balladyna |
1987 | Já Orfeus |
1955 | S vámi jsem život žil... |
Sbírka cituplných básní s neustálou vzpomínkou na rodnou zem Polsko, kterou jako romantický emigrant nosí po Evropě v srdci.
Citace :"
Hrob Agamemnona
Ať loutna, kterou ve svých rukou mám,
provází věrně myšlenku mou temnou,
vždyť sedím v hrobce, kde je pochován
pod klenbou mocný vladař Agamemnon,
kde kameny jsou krví zbroceny.
Sní ztichlé srdce. Jak je smutno mi!
Jak zdaleka ta zlatá harfa zní,
že ozvěnu jen její stále slýchám!
Tu svatou hrobku tvoří kameny,
kam skulinami chodí vítr vzdychat,
hlas Elektry má, která pod stromy
bělí své plátno. Jak smutno je mi !
...jen pro slunce jsem škvíru rozšířil
a ono vběhlo zlaté rovnou ke mně.
Hned se mi zdálo, že ta nádhera
svitu je strunou z harfy Homéra."
Dotek krásné poezie.