61 hodin
Lee Child
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62842/bmid_61-hodin-KHi-62842.jpg
4
361
361
Jack Reacher série
< 14. díl >
Silný mráz je nebezpečný nepřítel… Zima v Jižní Dakotě. Husté sněžení, zledovatělé silnice, unavený řidič. Autobus dostane smyk, sjede do příkopu a zůstane uvězněný v blížící se bouři. Třicet kilometrů daleko leží malé město, kde ve dne v noci střeží ohroženého svědka. O osm kilometrů dál stojí podivná kamenná budova, úplně o samotě v prérii. Z teplého Mexika všechno řídí nemilosrdný skřet. Jack Reacher přesvědčil řidiče, aby ho vzal na zadní sedadlo do autobusu. Život bez zavazadel má mnoho výhod. A spoustu obrovských nevýhod, když člověk uvízne bez kabátu v ledové zimě. Na zbytek svého úkolu je však vybavený. Nechce konat dobro. Nemá však rád lidi, kteří páchají zlo.... celý text
Přidat komentář
61 hodin docela uteklo. I když jsem se mezi 45. až 20. hodinou trochu nudil. Pořád se tam opakovalo stejné téma. Ale konec to víceméně vylepšil. Jak to ale dopadlo... ? Je v následujícím díle volné pokračování? Jak dopadly ostatní postavy? Za mě zvláštní konec... A nebo jsem to přečetl už ve spánkovém režimu. Končil jsem někdy v 23 hodin a to je na mě pozdě. :-)
Výborný díl plný napětí, a musím říct, že skončil tak jak jsem si představoval.
Super čtení na delší večery :)
Můj oblíbený neortodoxní hrdina Jack Reacher se po havárii autobusu dostane do městečka Bolton. Místní policisté jsou v nezáviděníhodné situaci v boji s gangem výrobců drog. Jacka se ujme zástupce velitele Peterson a zakrátko zjistíme, jak moc je situace vážná.
Příběh má pořádného záporáka, který na dálku rozehrává velkou partii. Čekání na to, co se stane po 61 hodinách, je sice dlouhé, zato jsem si při něm užila pořádnou dávku jihodakotské zimy, napětí a tipovala, kdo je zrádce. Reacher se jako obvykle neustále řítil z jedné akce do další.
Child rád prohlašuje, že lidé chtějí číst o tom, jak lumpové dostávají výprask od někoho ještě většího a brutálnějšího než oni sami. To sedí… Za mě paráda. Doporučuji!
Moje první setkání s autorem dopadlo dobře a už se těším na další knihy. Bylo to strhující a napínavé. Doufám, že příští knihu už přečtu ve větším klidu a soustředění, ale zatím to není možné. Situace u nás na klinice je velmi náročná, protože pacientů je stále více, dochází nám síly i personál.
Prosím Vás dodržujte hygienická pravidla opravdu to není žádná legrace. Nechci zde moralizovat, ale opravdu někteří lidé jsou ohrožení na životě nejen senioři a bohužel umírají i zdraví mladší pacienti. Opatrujte se i své blízké.
Vymakaný děj, ale chvilkama mě to moc nebavilo. Nakonec to dostalo spád, ale závěr mohl být víc rozvedený. Např. Co se stalo s dcerou Hollanda? Proč Reacher nezavolal Susan?
Nedočetla jsem... Milovníci podobných thrillerů a tématiky budou jistě nadšení, ale mě téma nezaujalo natolik, abych knihu dočetla do konce.
Příběhy Reachera neznám. 61 Hours se mi dostalo do ruky náhodou a v originále. Zkusila jsem se do toho začíst. Bylo to čtivé, ale rozplétání zápletky ne tak pro mě zajímavé, abych si počkala do konce.
Lehce předvídatelné, laciné a vševědoucí Reacher. Nic proti ničemu, někoho to 100% baví. Možná by bavilo i mě, jen jsem netrefila náladu, proto dávám průměr :)
Přestože jsou knížky s Jackem Reacherem pitomosti, tak to, že píšu recenzi na třetí v pořadí, jasně svědčí o tom, že se jim nedá upřít čtivost. Zvládl jsem první dvě a byl to fajn strávený čas, tohle je v chronologickém pořadí č. 14, a i když je znát, že se mezitím Lincoln Child nic moc nového nenaučil a jede podle zaběhnuté šablony, funguje to a pořád jde o fajn strávený čas. Tentokrát i trochu přiotrávený.
Přiotrávený proto, jelikož od poloviny je jasné, kdo je hlavní záporák. Tedy jasné je to všem, kromě Reachera, kterého na to nechce autor nechat přijít, jelikož mu hlavu jako obvykle zaměstnává nepřetržitým řetězem brilantních myšlenkových úvah. Moc bych si přál být alespoň na den jako on (Reacher, nikoli autor), to bych pak věděl přesně co se stane a co kdo udělá nebo řekne minimálně s půlhodinovým předstihem, a měl bych tak čas vložit do komory zbraně náboje té správné tříštivosti. Podle vzoru Reachera bych pak nejen zastřelil, ale rovněž pro jistotu zlomil už mrtvé oběti jeden obratel po druhém. Je to od něj prozíravé, v mnoha thrillerech se záporáci rádi vracejí i po zastřelení, takhle má Reacher zajištěno, že stejného dvakrát nepotká.
Mám od Lincolna Childa ještě dvě knížky, pak si už slibuji, že toho nechám. Asi. Možná.
Jeden z nejlepších dílů. Reacher zde není jen obyčejná mlátička. Prakticky skoro celou knihu vydrží s 1 malým pošťuchováním. Naopak plně spolupracuje s policií. Od 5* mě odradil až úplný závěr. Tyhle konce nekonce nesnáším.
Úžasný. Tak tentokrát mě velice překvapil zvrat. Měl jsem podezření, kdo je ten střelec. Téměř jsem si byl jistý. A pak najednou bum. Úplně někdo jiný, koho jsem ani v nejmenším nepodezíral. Finální boj byl také skvělý. Prostě paráda.
Kniha splnila přesně to, to jsem od ní očekávala. Nenáročné čtení na dovolenou. Zápletka s ukrytými zásobami je možná trochu divoká, ale k Reacherovi se to tak nějak hodí.
Jack Reacher je mi sympatický, úvod originální, děj se ale rozbíhal zpočátku velmi pomalu a příběh s ukrytými zásobami mi připadal dost nevěrohodný.
Nedávám hvězdičkové hodnocení, protože jsem knihu nedočetla. Sekla jsem se po cca 80 stranách. Bohužel mi úplně neseděl styl psaní. Na to, že se má jednat o thriller, mi přišel ten styl psaní trochu pomalejší a vleklejší, než bych čekala nebo chtěla. Nedokázala jsem se do toho začíst, neměla jsem nějak nutkání číst dál a dál, nelákalo mne to. Asi nejsem úplně pravý čtenář pro tento typ thrillerů.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Jatka |
| 2000 | A přece nezemřeš |
| 2000 | Varovný signál |
| 2001 | Nezvaný host |
| 2005 | Výstřel |
61 hodin je jednou z nejnapínavějších knih série o Jacku Reacherovi, která mě okamžitě vtáhla do děje svým originálním konceptem. Lee Child zde přichází s neobvyklým přístupem – struktura knihy je vystavěna na odpočítávání hodin k zásadnímu momentu. Tento nápad dodává příběhu zcela nový rozměr a čtenáře udržuje v neustálém napětí.