Jak jsem potkal ryby
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216198/mid_jak-jsem-potkal-ryby-216198.jpg
4
832
832
Autobiografické životní osudy od dětství přes léta dospívání až ke dnům zralosti, v pozadí s dobou válečného strachu i mírového vydechnutí, k hodinám a dnům životní síly i těžké choroby, k útěkům na milovanou řeku a k rybám, mlčenlivým přátelům.
Přidat komentář
Při čtení téhle knížky se přesuneš v čase, dýcháš čistý vzduch a vidíš pstruhy v průzračné vodě ...
Upřímně se mi kniha líbila méně než Smrt krásných srnců, protože téma rybaření mi opravdu není příliš blízké a připouštím, že přečíst některé kapitoly až do konce vyžadovalo jisté úsilí, ale rozhodně to stálo za to. Musíme si totiž uvědomit z jakého důvodu Ota knihu vůbec psal. Pobýval na psychiatrii a musel se smířit s faktem, že se prostě zbláznil. Vzpomínání na své dětství pro něj byla jistá forma terapie. Podle mého názoru knihu stojí za to přečíst především kvůli tomu, že nám jistým způsobem ukazuje, jak můžeme zvládnout náročné životní situace. V hlavě se vždy můžeme odpoutat od přítomnosti a vrátit se zpět v čase do dětských let.
Je vůbec třeba něco psát k této knize? Naprostá dokonalost, čistota přírody i ducha. Nevím co víc říct. 100%
Ota Pavel měl opravdový talent vtáhnout čtenáře do děje a zaujmout ho. Na začátku jsem byla dost skeptická, jelikož mě rybaření moc nezajímá, ale po přečtení několika povídek mě kniha bavila každým řádkem víc a víc. Konec knihy je opravdu emotivní a tvoří skvělý závěr této sbírky.
První mnou přečtená knížka od Oty Pavla a takové pohlazení po duši... Ne nadarmo je povinou četbou, já bych řekl povinná četba pro rybáře v zimních měsících. Jednoznačně pět palců nahoru.
Sice jsem to dostal jako povinnou četbu, ale můžu jen doporučit. Krásně se mi četla. Skvělá česká knížka, která nemá chybu...
Ota Pavel se v povídkách vrací ke svému dětství, životu a hlavně milovanému rybolovu. A vypráví o tom tak hezky, mile, nostalgicky a s láskou, že by mu člověk ty chvíle u Berounky snad i záviděl (i když nerybaří).
U mne fuj povinná četba, u syna kupodivu ne :) Až na lehce starší kolena jsem po shlédnutí několika filmů ocenila kouzlo tohoto životem celkem dost zkoušeného muže. Audiokniha mě přenesla do světa mých rodičů, do přírody jak jí sama vnímám a humoru, který je mi tolik blízký :)
Jako první jsem si řekla ,,Fuj, povinná četba"
Ale když jsem přečetla prvních pár stránek , věděla jsem, že jsem se těžce zmýlila.
Tak úžasné čtení už mě dlouho nepohltilo. Velmi milá knížka. Smekám před Otou Pavlem. A jednoduše 5☆
Jak jsem potkal ryby jsem si chtěl přečíst už dávno. Jsem rád, že jsem si to přečetl teď. Je to kniha složená z pěkných povídek. Je to o tom, že i ve stastiplném životě se dají najít hezké a milé chvilky, při nichž se mohou zažít i veselé příhody.
Znám okolí Buštěhradu i Luhu pod Bránovem, kde se většina povídek odehrává. Možná i proto mi byla kniha bližší. Jinak je to příjemné a klidné čtení, takové které člověk ocení když přijde z práce a potřebuje vypnout :-)
To bylo krasne poctenicko, moc hezky napsano.Rada jsem se toulala nadhernou prirodou , uzila si rybareni a skvele jsem se pri tom bavila :-)
Díky čtenářské výzvě jsem přečetla tuhle knížku. Ani jsem netušila,jaké je to krásné čtení. A můžu jen doporučit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) psychologie rodina mezilidské vztahy sportovní rybolov rybolov, rybářství, rybaření české povídky Národní knihovna ČR Berounsko Ota Pavel, 1930-1973 klasická literaturaČást díla
Bílé hřiby
1974
Boty Made in Italy
1974
Černá štika
1974
Dlouhá míle
1974
Dlouhý Honza
1974
Autorovy další knížky
| 2007 | Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Potkal jsem rybáře co tuhle knihu nečetl. Jeho chyba. Je to můj kamarád a tak ji dostane k narozeninám, darebák. Já na ryby nechodím, ale knihu jsem si velice užil a oblíbil. Skvost naši literatury!