Jak jsem potkal ryby
Ota Pavel
Autobiografické životní osudy od dětství přes léta dospívání až ke dnům zralosti, v pozadí s dobou válečného strachu i mírového vydechnutí, k hodinám a dnům životní síly i těžké choroby, k útěkům na milovanou řeku a k rybám, mlčenlivým přátelům.
Přidat komentář
Ke knížce jsem se dostala díky seznamu četby k maturitě. Moc se mi líbí, jak autor píše a knížku jsem přečetla během jednoho odpoledne. Rozhodně doporučuji :)
Četl jsem ji dvakrát, ale do třetice to asi nepůjde. I tak se ale dobře četla a na konci to bylo i trochu emotivní :)
Poetické a lehce zádumčivé příběhy, stejně jako je poetická a lehce zádumčivá i Berounka....
Krásné a poetické vyprávění, stejně jako je malebná Berounka, která tvoří neoddělitelnou součást příběhu.
Skvělá a hluboce lidská kniha, jako ostatně všechny Pavlovy knížky. Při jejím čtení člověk dostane chuť toulat se kolem Berounky a jen tak se kochat...Dík, pane Pavle :-)
2x čtenou kvůli povinné četbě. Poprvé peklo, podruhé o pár let později vcelku příjemná četba
Ota Pavel prostě uměl psát neskutečně lidsky, číst tohle dílko nebo Smrt krásných srnců, znamená nechat se pohladit na duši. Naprosto se ponoříte do jeho mládí a nevím jak vy, ale já mám pak po přečtení vždycky děsnou chuť jít rybařit
Tato otázka patří všem co tuto knihu četli. Pro jaké věkové kategorie je tato kniha??? Prosím odpověd hned.
Otu Pavla sem si bezhlavě zamilovala. Ikdyž o chytání ryb nic nevím a nebaví mě to tak tahle knížka mě podobně jako Smrt krásných srnců dostala.
Myslím, že tohle je ta esenciální kniha, pokud se chcete dozvědět něco o tom, jaké to je jít na ryby. Ota Pavel prostě vzal hodně koncentrovaný roztok všeho krásného, co se dá u ryb potkat, přidal k němu pořádnou dávku melancholie z touhy, aby všechno bylo jako dřív. A vytvořil z toho ne román, ale jak je u něj zvykem spíše soubor sem tam navazujících povídek. Sám nejsem fanda rybaření, ale myslím, že každý kdo kroutí hlavou nad tím, co rybáři vlastně vidí v tom nudném posedávání v dešti, pokud si přečte tuhle knihu může dost změnit názor. Jinak na motivy téhle knihy natočil Karel Kachyňa film http://www.csfd.cz/film/4989-zlati-uhori/, který se rozhodně vyplatí vidět, i když jste knihu už četli.
Knihy z řad povinné četby mě překvapují stále více a více. Buďto jsou všechny skvělé, nebo jsem prozatím vybírala tak dobře, že všechny hrůzy tohoto seznamu jsou prozatím skryté. Tuším spíš to druhé. Nicméně nepředbíhejme, kniha ´Jak jsem potkal ryby´ patří mezi ty lepší, hodně se mi líbila.
Byla psaná docela jednoduše, rozuměla jsem každému slovu a skoro všem rybím větám. A to i přesto, že k rybaření nemám pražádný vztah. To byla snad jediná věc, která mě iritovala. Ryby mi jsou blízké asi jako ICQ mojí mámě, občas jsem trochu kolabovala, když jsem si představovala to hodinové sezení a nic nedělání.
Hodně se mi líbilo, jak byla popsaná Křivoklátská kravina. Tu mám taky hodně ráda, kolem Berounky je nádherně, i když tam jezdím jen na kole. Vždy jsem měla hroznou radost, když jsem našla název nějaké vesnice nebo hradu, které znám.
Měla jsem z toho všeho pocit, že kniha byla psaná pro lidi. To se jen tak nevidí, myslím že hodně knížek píší autoři kvůli tomu, aby jednou nezapadlo do hlubin nicoty nebo pro slávu, snad pro peníze. Tohle vyšlo na světlo boží, aby si o sobě mohla přečíst každá hospodská, co kdy u Křivoklátu točila pivo. Hodně se mi to líbilo.
Ota Pavel uměl psát takové ty věty, které člověka chytí za srdce a je z nich potom celý melancholický a bez odmlouvání poslouchá rodiče, protože najednou je všechno vzácné a čas plyne hrozně rychle. Kolikrát jsem se málem rozplakala. Kniha se mi opravdu dost líbila.
Pokud máte chuť na něco jemného, citlivého, úchvatně a s láskou podaného... tak si přečtěte Otu Pavla a jednu ze dvou nejúspěšnějších povídkových knih.
Moc krasne povidky :) nebyt maturity asi bych se k Otu Pavlovi nikdy nedostala takhle vim že to neni ma posledni kniha od tohoto skvěleho autora !:)
Povídky jsem četl ve vydání v roce 1981 společně s povídkami Smrt krásných srnců,hodnotím celkově 4 hvězdičky,některé výborné něco průměr.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) psychologie rodina mezilidské vztahy sportovní rybolov rybolov, rybářství, rybaření české povídky Národní knihovna ČR Berounsko Ota Pavel, 1930-1973 klasická literaturaČást díla
Bílé hřiby
1974
Boty Made in Italy
1974
Černá štika
1974
Dlouhá míle
1974
Dlouhý Honza
1974
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Prostě krásné.