Jak jsem se zbláznila

Jak jsem se zbláznila
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483737/bmid_jak-jsem-se-zblaznila-xDx-483737.jpg 4 346 346

Ani v blázinci není o humorné situace nouze Alespoň v knize Ivanky Deváté, která se nakonec v této instituci ocitla. A vy se dozvíte, jaká dlouhá cesta ji přivedla a co tam zažila. Tento mladík žil tak, aby nezůstal nepovšimnut. Jestliže procházel bytem, zdálo se, že tudy prchá zpanikařené stádo. Jestliže pokládal nějaký předmět, člověk se maně podíval na hodiny, aby mohl svědčit, v kolik hodin slyšel výstřel… Pokud telefonoval, hulákal, jako by doufal, že dokřikne až do Výmaru. Odcházel-li z bytu, dveře práskly a dům se zachvěl jako dům Usherů před zkázou. Jeho sestup ze schodů, toť vlna tsunami. Myslím, že kdyby tento hoch kajícně rozjímal, drnčela by okna. Žila jsem v neustálém děsu. Reakce mého organismu vypovídaly o jeho dopadu. Při oslovení jsem sebou trhla, div jsem si nezlomila vaz. Při zazvonění telefonu jsem vyskočila metr dvacet bez rozběhu. Stres si začal vybírat svou daň.... celý text

Přidat komentář

k.evelin
21.04.2014 4 z 5

Ivanka Devátá prostě nikdy nezklame. Mám ráda její smysl pro humor.

Lenka4
28.03.2014 3 z 5

Život přináší často hodně krušné okamžiky. Pozitivní je, když se z děsivých denních můr postupně stanou veselé historky, jejichž vyprávěním postižený nejen pobaví své okolí, ale sám tak sobě pomůže překonávat neblahé psychické důsledky přetrpěného příkoří. Možná by knížce prospělo nechat téma ještě chvilku uležet a více propracovat, ale to od paní Deváté evidentně nelze očekávat. Ono vlastně i to překotné a trochu neuspořádané povídání má také své osobité kouzlo.


amysa
25.03.2014 3 z 5

Já jsem se na knížku tak moc těšila, ale tentokrát to nějak "dřelo"... Četla se dobře, to jo, ale asi jsem očekávala nějak víc... Jako že bych se řehtala smíchy, tak to tedy ne, ale zase na druhou stranu udělat si srandu z toho, že někdo skončí v blázinci, to jen tak někdo nezvládne. Ale to je prostě celá Ivanka, ta to zkrátka umí, mám jí ráda a to nejen proto, že z jejích knížek cítím autobiografický nádech. Knížku četla i moje maminka a té se líbila, možná je to i tím, že k sobě mají věkově přeci jen blíž a trápí je stejné neduhy stáří, jako třeba nespavost... Zkusím jí ještě někdy příště, s odstupem a bez očekávání a těším se, že mě něčím ještě překvapí:-)

Ankavi
13.02.2014 4 z 5

Tato kniha je mojí první od této autorky - a musím konstatovat, že jsem si nemohla vybrat lépe. Její humor a nadhled, takříkajíc navzdory všem okolnostem, které vždy nejsou příznivé, je mi blízký. Při čtení jsem se opravdu bavila a uvědomila si, že určitě platí - jednou jsi dole, jednou nahoře. A lépe je na tom ten, kdo nezahořkne a nepoddává se momentální nepřízni osudu - a že si té nepřízně Ivanka Devátá užila až až. Určitě si ráda přečtu i její další knížky. P.S. A když mě někdo naštve, vzpomenu si, jak odolala nutkání koupit si sprej a vyrobit nápis na Vaněčkových dveřích "Vaněček, Vaněček, nadržený kaneček" - a hned je mi líp :-)

allebra
09.02.2014 5 z 5

Nelehké životní období, se kterým se autorka opět vypořádala s nadhledem a humorem! Přečetla jsem všechny knížky Ivanky Deváté a ani tato nezklamala! Určitě doporučuji!

dubakm
06.02.2014 4 z 5

Hořkosladká knížka , která nás humorně provází nehumorní fází života, aneb všude kolem Vaněček.Knížka splnila svůj účel, pobavila, i když doufám, že tuhle zkušenost p. Deváté nikdy nebudu muset prožít.

andream
01.02.2014 5 z 5

Perfektní knížka, nadhled, humor, krásná čeština. Doporučuji.

Siraelxy
28.01.2014 5 z 5

Paní Devátá mě opět nezklamala. Její humor je mi tak blízký......vím, že nám toutu knihou chtěla naznačit, že ani její život není peříčko, ale to s jakým nadhledem ty strastiplné zážitky píše, je geniální.
Doporučuji přečíst těm, koho něco trápí- aby věděli, že v tom nejsou sami, těm, které nic netrápí- aby věděli jak jsou šťastní..... Takže vlastně přečtěte si ji všichni:-)
Paní Ivanko, jste třída ( já vím, že to asi nebude číst, ale co kdyby?:-))

AndreaP.
10.01.2014 5 z 5

Jedním slovem wooow. Je to moje první přečtená knížka od této autorky, a už teď vím, že si musím přečíst i její další, dřívěji vydané knihy. Psáno krásným, pohodovým stylem, s vtipným nadhledem a moudrostí. Jsem nadšená.

RADOST
20.12.2013 3 z 5

S humorným nadhledem vylíčená životní zkušenost. Ani odlehčený styl knize neubírá na poselství, že stres, přepracování a zanedbávání varovných signálů těla může vést ke zhroucení a depresi. Nejen u škarohlídů, ale i u věčných životních optimistů.

katina
26.09.2013 4 z 5

Dum spiro - spero. Dokud dycham - doufam. Netreba dalsich komentaru...