Jak se tvoří emoce: Lidský mozek pracuje jinak, než jsme mysleli
Lisa Feldman Barrett
Přední americká psycholožka a neurovědkyně Lisa Feldman Barrett přináší v této knize novou teorii emocí, umožňující hlouběji pochopit činnost mozku a ve světle nových poznatků ozřejmit, co znamená být člověkem. Kniha zpracovává výsledky nejnovějších výzkumů a zabývá se i jejich praktickými aplikacemi. Připadá nám, že emoce vznikají samočinně, a tak odborníci dlouho předpokládali, že emoce jsou pevně zakódovány v určitých oblastech mozku. Dnes však věda o emocích prochází revolučním zlomem srovnatelným s objevem teorie relativity ve fyzice nebo přírodního výběru v biologii: emoce jsou vytvářeny v celém mozku základními systémy, které jsou v neustálé interakci. Toto poznání má dalekosáhlé důsledky nejen uvnitř oboru psychologie, ale také pro obecnou medicínskou léčbu, právní uvažování a výchovu dětí, ovlivňuje dokonce i způsob zajišťování bezpečnosti na letištích nebo provádění meditací. Lze emoce ovládnout racionálním myšlením? Jak emoce ovlivňují nemoci? Jak můžeme zvýšit emoční inteligenci našich dětí? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky odhalují nejnovější výzkumy, s jejichž výsledky nás tato kniha seznamuje.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Věda
Vydáno: 2022 , LedaOriginální název:
How Emotions Are Made: The Secret Life of the Brain
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha plná revolučních myšlenek a faktů. Skvěle vysvětlená, napínavá, zajímavosti z různých oblastí. Autorka rekapitulovala důležité informace, takže se dobře pamatovala a chápala. Na druhou stranu musím říci, že chvílemi se obtížně soustředilo, ale bylo to dáno slíše složitostí tématu nežli špatným popisem.
Někdy se autorka zabývala podobným tématem v různých obměnách,.takže jsem měla pocit, že je zbytečné se k tomu vracet. Ale pro zapamatování je to skvělé, jen občas už to bylo takové mepřehledné vracení se stále dokola k tomu, co už jsme pochopili.
Kniha mě však dokázala ještě více nadchnout do tématu neurologie, změnit mé smýšlení o lidech, emocích, paměti, konfliktech, zákoně apod. Obrovsky doporučuji!
(SPOILER)
Upřímně jsem v rozpacích a nevím moc, jak knihu hodnotit.
Je plná informací, které jsou místy na sebe nacucanější a je náročnější je vstřebat.
Jiné kapitoly mě zas vyloženě nebavily, protože číst neustále o tom, jak si tvoříme koncepty ohledně emocí (upřímně, po téhle knize začínám být na slovo "koncepty" alergická) a opakovaně přicházet do styku s x příklady o konstruování emocí - je na mou pozornost zkrátka příliš.
Další části mě zase bavily, jako zajímavé mi přišly úvodní stránky knihy a pak třeba informace o tom, jak emoce ovlivňují naše zdraví, jak je jejich projevování pod vlivem kultury v níž vyrůstáme nebo proč je soudnictví v USA genderově zaujaté ("žena by neměla cítit vztek vůči pachateli násilí") nebo jak se americké soudnictví plytce dívá na problematiku emocí v prokazování viny nebo schopnosti se "ovládnout".
Troufám si říct, že velká část stránek přišla nazmar právě kvůli tomu nekonečnému vysvětlování toho, jak tvoříme koncepty emocí (upřímně, to by stačilo vysvětlit opravdu na pár stránek) - místy mi to přišlo takové tlachání do prázdna.
Ve zkratce: to, jak vznikají emoce, závisí dost na našem vnímání reality nebo na našem tělesném stavu. Když zčervenáte a buší vám srdce, můžete to v závislosti na situaci, ve které se nacházíte, vnímat jako projevy nervozity, vzteku, nebo pocit že jste něco špatného snědli. Stejně tak ani projevy emocí nejsou úplně univerzální a přichází i s odlišnými výsledky ohledně studie univerzálnosti emocí. Náš mozek neustále předvídá, tvoří si vlastní realitu a interpretace událostí, ale i našich tělesných stavů.
Na konci knihy jsou i některé přílohy, ta nejobsáhlejší o tom, jak funguje lidský mozek, z čeho je složen apod.
Přišlo mi škoda, že se místo toho nekonečného uvažování o konceptech emocí autorka nezaměřila na exaktnější stránku věci, třeba na čistá fakta. Mohla třeba zmínit více zdravotních rizik spojených s potlačovanými emocemi - oblast emocí je zajímavostí plná. Zkrátka se na problematiku emocí mohla podívat více doširoka.
Nesouhlasím se všemi autorčiny názory ohledně emocí a některé argumenty ohledně emocí mi nepřijdou příliš silné - ale je to nový přístup k emocím, moderní a má něco do sebe.
Velmi chválím paní překladatelku! Odvedla skvělou práci a věřím, že překládat tuto knihu nebyl žádný med. Oceňuji i poznámky pod čarou, které místy vysvětlují nebo doplňují pasáže z knihy. Třeba že zmínila špatnou definici lítosti, kterou autorka uvedla.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2022 | Jak se tvoří emoce: Lidský mozek pracuje jinak, než jsme mysleli |
2021 | Sedm a půl kapitoly o mozku |
(SPOILER) Kniha byla parádní, z hlediska neurovědy shrnuje aktuální poznání, které vysvětluje, jak se tvoří emoce, co to vlastně emoce jsou a jak člověk konstruuje realitu. Nedávám však plný počet hvězdiček, protože závěrečné kapitoly o soudním systému nebo zvířatech mi už přišly lehce zdlouhavé a nepříliš zajímavé. Odložím si sem i některé poznámky pro sebe (pokud jste knihu nečetli, tak dál nečtěte).
—
Lidská mysl funguje v “konceptech - člověk se už jako dítě učí popisovat svět koncepty na základě vnější a účelové podobnosti jevů okolo sebe a na základě dosavadních zkušeností.
Neexistují “dermatoglyfy - stejný otisk aktivity v mozku při prožívání konkrétní emoce nebo stejný otisk emocí ve fyziologickém těle. Emoce je vytvářena v neuronální síti a mnoha různými okruhy na základě jiných podnětů.
Rozlišujeme emoce vs. emoční nastavení - emoční nastavení závisí valenci (pozitivní / negativní) a v aktivaci (vysoká / nízká aktivace) - tzv. “bazál.
Emoce jsou také konstruovány lidským mozkem v “konceptech, které dávají dohromady informace o vnějším světě i interocepci (vnitřním světě v těle).
Koncepty jsou v podstatě predikce, které se akorát dějí v neuronální síti naopak - a následně okruh, který ověřuje, že se predikce shledala s realitou a případně ji opravuje. Predikce začínají multisenzorickým shrnutím směrem k větším detailům, koncepty směrem od detailů na opak. Při hodnocení reality se spouští vždy více predikcí naráz, na základě pravděpodobnosti se vybere ta vítězná. U tvorby konceptů zároveň pracuje “kontrolní síť - kontroluje koncept stovkami různých predikcí, jestli se tahle interpretace světa osvědčuje. Podobné je to u emocí. Emoce jsou v podstatě významy vysvětlující svět kolem a uvnitř nás. Stanovují, jak si máme dále počínat a pomáhají i regulovat tělesné hospodaření (s energií, živinami,…).
K tvoření konceptů je nutné dorozumívání se řečí - pojmenovávání konceptů. Stejně tak slova dokážou v druhém aktivovat samotné koncepty. Neví se ale, jestli vznikly evolučně první slova nebo koncepty.
Emoce tedy nejsou reakcemi na svět, ale jsou našimi konstrukcemi světa - logickým vysvětlením toho, co vnímáme zvenku i zevnitř. Pro různé koncepty pak máme různá slova (a některé jazyky umí popisovat a rozeznávat více emocí - záleží to i na kultuře, co v ní popisujeme), koncepty lze také různě kombinovat. Někteří lidé také umí ty koncepty popsat slovy lépe (popsat více různých emocí).
Pokud lidé nemají dobře rozvinutý konceptuální systém pro emoce, neumí takovou paletu emocí ani vnímat - emoce se projeví jinak - popisují spíše změny “emočního nastavení než emoce samotné a fyzické příznaky. Tito lidé mají také problém s vnímáním emocí ostatních.
Mozek je zapojený tak, jak to předurčují geny, ale prostředí může některé geny zapínat a vypínat, což mozku dovoluje, aby svoje zapojení změnil na základě prožívání. Mozek je formován reálnými situacemi světa, ve kterém se nacházíme, včetně světa sociálního, vycházejícího z dohody mezi lidmi. Mysl je tedy dějištěm velkolepé společenské spolupráce. Díky konstruování vnímáme svět prizmatem svých vlastních potřeb, cílů a předchozích prožitků.
Emoční inteligence = osvojení mnoha emočních konceptů a jejich vypilování.