Jak se tvoří emoce: Lidský mozek pracuje jinak, než jsme mysleli přehled

30.04.2024

(SPOILER) Kniha byla parádní, z hlediska neurovědy shrnuje aktuální poznání, které vysvětluje, jak se tvoří emoce, co to vlastně emoce jsou a jak člověk konstruuje realitu. Nedávám však plný počet hvězdiček, protože závěrečné kapitoly o soudním systému nebo zvířatech mi už přišly lehce zdlouhavé a nepříliš zajímavé. Odložím si sem i některé poznámky pro sebe (pokud jste knihu nečetli, tak dál nečtěte).

—
Lidská mysl funguje v “konceptech - člověk se už jako dítě učí popisovat svět koncepty na základě vnější a účelové podobnosti jevů okolo sebe a na základě dosavadních zkušeností.

Neexistují “dermatoglyfy - stejný otisk aktivity v mozku při prožívání konkrétní emoce nebo stejný otisk emocí ve fyziologickém těle. Emoce je vytvářena v neuronální síti a mnoha různými okruhy na základě jiných podnětů.

Rozlišujeme emoce vs. emoční nastavení - emoční nastavení závisí valenci (pozitivní / negativní) a v aktivaci (vysoká / nízká aktivace) - tzv. “bazál.

Emoce jsou také konstruovány lidským mozkem v “konceptech, které dávají dohromady informace o vnějším světě i interocepci (vnitřním světě v těle).
Koncepty jsou v podstatě predikce, které se akorát dějí v neuronální síti naopak - a následně okruh, který ověřuje, že se predikce shledala s realitou a případně ji opravuje. Predikce začínají multisenzorickým shrnutím směrem k větším detailům, koncepty směrem od detailů na opak. Při hodnocení reality se spouští vždy více predikcí naráz, na základě pravděpodobnosti se vybere ta vítězná. U tvorby konceptů zároveň pracuje “kontrolní síť - kontroluje koncept stovkami různých predikcí, jestli se tahle interpretace světa osvědčuje. Podobné je to u emocí. Emoce jsou v podstatě významy vysvětlující svět kolem a uvnitř nás. Stanovují, jak si máme dále počínat a pomáhají i regulovat tělesné hospodaření (s energií, živinami,…).

K tvoření konceptů je nutné dorozumívání se řečí - pojmenovávání konceptů. Stejně tak slova dokážou v druhém aktivovat samotné koncepty. Neví se ale, jestli vznikly evolučně první slova nebo koncepty.

Emoce tedy nejsou reakcemi na svět, ale jsou našimi konstrukcemi světa - logickým vysvětlením toho, co vnímáme zvenku i zevnitř. Pro různé koncepty pak máme různá slova (a některé jazyky umí popisovat a rozeznávat více emocí - záleží to i na kultuře, co v ní popisujeme), koncepty lze také různě kombinovat. Někteří lidé také umí ty koncepty popsat slovy lépe (popsat více různých emocí).

Pokud lidé nemají dobře rozvinutý konceptuální systém pro emoce, neumí takovou paletu emocí ani vnímat - emoce se projeví jinak - popisují spíše změny “emočního nastavení než emoce samotné a fyzické příznaky. Tito lidé mají také problém s vnímáním emocí ostatních.

Mozek je zapojený tak, jak to předurčují geny, ale prostředí může některé geny zapínat a vypínat, což mozku dovoluje, aby svoje zapojení změnil na základě prožívání. Mozek je formován reálnými situacemi světa, ve kterém se nacházíme, včetně světa sociálního, vycházejícího z dohody mezi lidmi. Mysl je tedy dějištěm velkolepé společenské spolupráce. Díky konstruování vnímáme svět prizmatem svých vlastních potřeb, cílů a předchozích prožitků.

Emoční inteligence = osvojení mnoha emočních konceptů a jejich vypilování.

14.03.2023

Úžasná kniha plná revolučních myšlenek a faktů. Skvěle vysvětlená, napínavá, zajímavosti z různých oblastí. Autorka rekapitulovala důležité informace, takže se dobře pamatovala a chápala. Na druhou stranu musím říci, že chvílemi se obtížně soustředilo, ale bylo to dáno slíše složitostí tématu nežli špatným popisem.
Někdy se autorka zabývala podobným tématem v různých obměnách,.takže jsem měla pocit, že je zbytečné se k tomu vracet. Ale pro zapamatování je to skvělé, jen občas už to bylo takové mepřehledné vracení se stále dokola k tomu, co už jsme pochopili.
Kniha mě však dokázala ještě více nadchnout do tématu neurologie, změnit mé smýšlení o lidech, emocích, paměti, konfliktech, zákoně apod. Obrovsky doporučuji!