Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg
4
3162
3162
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche. Dosud se knihy prodalo ve světě 40 mililonů kusů……... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
OneHotBook
Originální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
Interpreti: Martha Issová
více info...
Přidat komentář
Poutavě napsaná kniha, která mě zaujala především svým autentickým popisem společnosti a vztahu bílých lidí k černých obyvatel města. Postupně, jak jsem četla jsem nedokázala pochopit logiku nesnášenlivosti bílých Američanů vůči černochům především v tom, že byli schopni o nich říkat a často jim i dělat opravdu špatné věci a přitom je nechávali vychovávat a starat se o jejich děti. Jak říká postava Atikuse v některých ohledech je jejich služka ve výchově dětí lepší než by byla jejich vlastní matka, kdyby byla naživu. Toto mi přišlo opravdu zajímavé. Mám v plánu si přečíst Černobílý svět tak mi snad dokáže odpovědět na mé otázky a víc přiblížit poměry. Hezké na knížce však je, že tento konflikt není hlavním tématem. Můžeme se kouknout na všechno očima bezstarostné malé holky, která vnímá věci a události jinak než dospělí a upřímně občas i mnohem lépe.
... příběh soužití bílých a černých očima osmileté ČIpery. Jestli je černý vinen nebo ne, pravda je to, co říkají bílí. Myslím, že oproti Černobílému světu a Velkých maličkostech je o trochu slabší, ale čtivý je stejně, a zase trochu jiný
Očekávání byla vysoká a proto musím přiznat, že jsem trošku zklamaná. Prokousávala jsem se tím dlouho, rychleji mi stránky ubíhaly pod rukama až ve druhé polovině, kdy jsem si k četbě pustila do sluchátek audio anglického originálu.
Čekala jsem, že mě příběh osloví a opravdu zaujme, jenže se tak nestalo, přestože k tomu měl potenciál. Snad jen Bubu Radley mě zajímal od začátku do konce. Ani Čipera mi jako hlavní hrdinka nesedla a mé sympatie si nezískala, naštěstí kolem ní bylo pár zajímavějších postav (ať už Aticus, teta Alexandra či jiní).
Váhám mezi 2* a 3*. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale... čekala jsem prostě víc.
Podle mě není diskriminace černochů hlavním tématem knihy. Je to jenom jedna z epizodek, které se mihnou v životě party dětí. V knize sledujeme tuto skupinku dětí a to, jak tráví svůj volný čas na vesnici. Vše je popsáno z jejich bezstarostného pohledu. Kniha je taková pěkná oddechovka, a to i přesto, že se tam mihne několik neveselých a závažnějších témat (vzteklina, požár, soud, rvačka). Dětské vnímání to přece jenom nebere tak vážně. Doporučuji.
"Předně si pamatuj, Čipero, že s nejrůznějšími lidmi mnohem lépe vyjdeš, když si osvojíš jednoduchý trik. Jakživa nikoho opravdu nepochopíš, dokud neuvážíš věc z jeho úhlu pohledu – dokud si nevlezeš do jeho kůže a neprojdeš se v ní."
"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi."
Pěkná, čtivá a poučná knížka, která má něco do sebe a moc mě bavila. Zbytek už napsali ostatní...
Konečně jsem si i já přečetla knihu mnohokrát zmiňovanou v jiných dílech a zjistila důvod, proč tomu tak je. Příběh vyprávěný malou Čiperou ukazuje svět na americkém venkově začátkem minulého století. Dětské vnímání výborně vykresluje atmosféru městečka i jeho obyvatel a hlavně soudní proces, kde jako obhájce vystupuje její otec Atikus. Poselství knihy je jasné, za spravedlnost stojí bojovat.
Čtivý příběh z malého okresu v Alabamě z 30 let 20 století, kdy Amerikou otřásla hospodářská krize a rasová problematika, vyprávěný 8 letou dívkou Scout (v českém překladu Čipera - což jsem nepochopila). Ta dětská naivita a bezprostřednost dodává příběhu velmi milou atmosféru. Postavy jsou sympatické a dobře se v nich orientuje, každá má své kouzlo. Příběhy samotné ať už o Tomu Robinsonovi nebo Bubu Radleym jsou velmi silné a odráží se v nich realita tehdejší doby. Kniha je v základě velmi jednoduše psaná a věřím, že se někomu může zdát nezáživná. Je to klasika no a mě se líbila :-)
První část knížky mě nebavila vůbec. Druhá půlka byla o hodně lepší. Nejvíc mě bavil soudní proces. A konec byl docela překvapivý.
Uznávám, že v knížce je asi hodně velkých myšlenek, je to silné téma, i když již mnohokrát zpracované. Mě bohužel tento styl zrovna nesedl. Vyprávění z pohledu malé holčičky mi přišlo nevěrohodné. Prostě pro mě tato knížka nebyla to pravé.
První polovinou jsem se musela prokousat. Nebylo tam nic moc záživného,ale od okamžiku,kdy začal soud,jsem se opravdu nenudila. Konec jsem přečetla jedním dechem. Závěr byl opravdu překvapující,ale dost se mi líbil.
Hlavním tématem této knihy je justiční vražda neprávem odsouzeného černocha ve 30. letech 20. století v Americe. Příběh vypráví dvě děti, jejichž otec odsouzeného obhajuje. Díky tomu, ze je vyprávěn dětmi, je příběh rozevlátý a plný různých, z našeho pohledu někdy zbytečných odboček. Samozřejmě nejdůležitější je tam však pohled má soud, který je obyvateli malého městečka vnímán různě. Děsivé ale je, ze ještě v minulém století bylo o otázkách života a smrti rozhodováno ne podle pravdy, ale podle barvy pleti.
Asi zde budu momentálně černou ovcí, knihu hodnotím mírným podprůměrem. Četla jsem v poslední době několik knih s tématikou amerického jihu a otroctví, nu a mysl je na nějakou dobu přesycena. Asi jsem tuto knihu měla číst jako první. Teď mě již ničím nepřekvapila a nic na tom nemění ani Čipera a Jem.
Pohádka o americkém jihu první poloviny 20. století s prvky syrovosti jakoby inspirované bratry Grimmovými. Černobílé (doslova) vykreslení postav ubírá příběhu na síle a tak nikdo neprochází žádným vývojem, čímž se tato kniha stává roztomilou a v mnoha hrdinech idealizovanou kronikou autorčina dětství.
Přesto dávám plný počet a to zejména s ohledem na příjemnou čtivost i nápad vyprávění „dospělých“ témat osmiletou holčičkou. Zároveň velmi oceňuji i pasáž školní výuky o Hitlerovi a její zasazení do kontextu celého děje. To je pojato originálně, nadčasově a především stále aktuálně.
Celkově tedy nadstandardní klasika, kterou si může přečíst opravdu každý.
Kniha o morálce, která nemoralizuje. Kniha o (ne)vině a trestu. Kniha o tom, že co zaseješ, tak taky sklidíš.
Příběh bezpráví sledujeme očima malé Čipery a jejího staršího bratra Jema, kteří se dostanou do centra pozornosti díky svému otci Atticovi, který obhajuje nevinného černocha. Nespravedlnost, jíž se mu u soudu nakonec dostane a která vyústí v tragédii, je obyvateli městečka vnímána odlišně. Většina lidí si nedovede představit, že by slovo černocha mohlo zvítězit nad slovem bělocha i když se jedná o tzv. "bílou chátru". Existuje však pár lidí, pro které nejsou demokracie a rovnost jenom slova... Může ve skutečném světě zvítězit dobro nad zlem?
Pro mě je nepředstavitelné, že kniha se neodehrává v daleké minulosti, ale v době poměrně nedávné, kdy se v Evropě dostal k moci Hitler.
školní radou regionu Peel v kanadské provincii Ontario doporučena k odstranění ze školních knihoven. Prý je "rasistická a násilnická". Koukám, že v radě nesedí jenom ultralevicoví cenzoři, ale navíc ještě naprostí ignoranti...
Moc pěkná knížka o morálce, spravedlnosti, o nás, o davu, o většině, o svědomí. Knížka nutí přemýšlet a přitom vůbec nepůsobí mravokárně, nebo školometsky. Je to určitě díky vyprávění z pohledu malé dívky, ale i díky skvělému zpracování. Když se někde děje nějaká nespravedlnost, máme všichni ohromnou schopnost ji poznat. Děti mají tento cit navíc ještě neotupělý a nebojí se nespravedlnost pojmenovat jménem. Zatímco většina nás ostatních, máme „důvody“ ji nevidět, omlouvat ji, zdůvodňovat ji, nebo se k ní přidat. Ať už jsou naše důvody jakékoli, je dobré, že na to někdo umí upozornit. Po přečtení takovéto knihy, budete mít chuť být lepší, budete mít chuť být jako Atikus, Přeji nám všem, ať se nám to daří naplnit, Ať umíme bojovat za spravedlnost, ať umíme nemlčet, ať umíme nepřidávat se k většině.
První polovina knihy je totální nuda (něco jako Bylo nás pět, v mnohem horším podání, s tím, že děti jsou jen tři). Druhá polovina je lepší, soudní proces je dobrý, ale celkově to není žádný zázrak. Když si knihu přečtete od půlky, o nic nepřijdete.
Libila se mi... jde o klasiku a notoricky znamou... ale bylo to skvele cteni. Urcite keste zopakuji
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Skrýt reklamy
Rasová otázka očima dítěte. Moc v rukou davu, závisti a nenávisti. A o tom, jak sovy nejsou, čím se zdají být.