Jáma
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552646/bmid_jama.jpg
4
1579
1579
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Kalibr
Originální název:
The Hiding Place (The Taking of Annie Thorne), 2019
více info...
Přidat komentář
Autorka píše neuvěřitelně čtivou formou a to mě baví. Jáma mě neuchvátila tolik, jako Upálené, ale stejně jsem s chutí dočetla do konce. Trochu mě mrzí, že nebylo více vysvětleno, co se v jámě děje, ale budiž. Rozhodně se chystám přečíst všechna autorčina díla a těším se na to.
Bohužel jsem asi udělal chybu, když jsem sáhl po této knize až po přečtení Kříďáka, Těch druhých a Upálených, které nastavily laťku úplně do jiných rozměrů, kvůli zkompletování knih od C.J. Příběh to nebyl špatný, sympatická hlavní postava a zajímavá zápletka. ALE, je zde vidět, že se jedná o počátky této skvělé spisovatelky, a že zde chybí ty řádné "dotahy", které vídáme u jejich knih novějších.
Velmi čtivě napsaná kniha, ostatně jako všechny autorčiny knihy, které jsem doposud četla. Děj byl skvěle rozjetý, líbilo se mi, jakým způsobem autorka přidává jednotlivé informace i to, jak s nimi postupně manipuluje. Všechno bylo výborné, až na ten konec, ten mi přišel takový nedotažený, nedomyšlený, musím ale uznat, že si tak kniha nechává jisté kouzlo. Kdybych to měla porovnat s Upálenými a Kříďákem, Ty druhé jsem zatím nečetla, tak na ty Jáma trochu ztrácí, ale tu atmosféru a čtivost to mělo, jak říkám, perfektní. Za mě tedy určitě ano, na nějaké to oddechové rozhodně.
První půlka knížky se mi velmi líbila přišla mi napínavá. Sourozenecká láska mě dojala..druhá půlka knížky mi už připomínala hřbitov zvířátek a závěr mě už nebavil..Nelituji , že jsem to přečetla , ale...
Na poslech Jámy jsem se velmi těšila z důvodu skvělého přednesu Vasila Fridricha a taky protože Kříďák byl naprosto dokonalý a totálně mě nadchnul a byla jsem zvědavá, co si pro nás autorka přípraví tentokrát.
Rozhodně musím říct, že autorka nezklamala a čekala mě neuvěřitelná jízda od začátku až do konce. V příběhu celé knihy, vás dej drží tak nějak příjemně v napětí a do posledního momentu nevíte, co máte čekat. Autorka naserviruje otázky, které postupně přibývají a jen na málo z nich dostanete odpověď v průběhu.
I v této knize máme hlavního hrdinu, který má určitou minulost a někteří jeho démoni se po letech znovu objevují. Joe je perfektní lhář, docela dobrý učitel, ale jeho problém s hazardem a pitím překračuje meze a to ještě nesmím zapomenout na to, že svým prořízlým jazykem si dokáže udělat mnoho nepřátel.
Opět sledujeme Joeho v přítomnosti, kdy se vrací do svého rodného městečka a nečeká ho nic dobrého a před 25 lety, kdy byl ještě na střední škole a sám nikdy nic nikomu neudělal špatného, protože většinou jen koukal, i když to je možná mnohem horší...
Joe není žádný slušňák a chlap do kterýho byste se zamilovali, je to gembler a jeho ironie nezná hranic. Ale přesto vás svým způsobem zaujme a zajímavá vás, co vše ho v životě potkalo.
Postupem příběhu rozmotáváme jednotlivé nitky a zjišťujeme, kdo je dobrý (nebo dejme tomu nějaký přítel) a kdo špatný a i když už si myslíte, že máte ve všech jasno, tak vás stejně některé postavy překvapí.
Pro mě plno odhaleních bylo vážně nečekaných a já jsem si celý příběh velmi užila. Trochu mě mrzelo, že nebyla více rozvinutá myšlenka Jámy, protože by mě zajímalo něco víc, ale na druhou stranu si kniha ponechala nějaké své tajemství. Úplný závěr byl za mě dobře udělaný, i když poslední věta poslední kapitoly mi trochu nedávala smysl a neustále o ní musím přemýšlet, stejně tak i o epilogu.
Bohužel se trochu neubraním srovnání s Kříďákem, který ve mě ještě po 2 měsících dost rezonuje a zanechal velký dojem. Momentálně cítím, že tato kniha byla o trochu horší a tak jsem se nakonec rozhodla nedat plný počet hvězd. I tak mohu Jámu jen a jen doporučit!
⭐ 4/5
Moje druhá kniha od autorky a určitě poslední. Míra inspirace králem hororu zde, dle mého názoru, překročila únosnou mez. Postavy ploché, nezáleží vám na žádné z nich a hlavní postava je vyloženě protivná. Atmosféra nikde, závěrečný zvrat laciný, jednání postav přinejmenším zvláštní. Zklamání.
Thrillery jsou mým oblíbeným žánrem a Jáma zněla zajímavě takže jsem si myslela, že to bude sázka na jistotu ale bohužel nebyla.
Nečetlo se to špatně, autorčin styl je poutavý ale jak již bylo v komentářích zmíněno, je to nemastné, neslané, přeplácané a nedotažené. Opravdu jsem měla pocit jako by autorka psala jednu knihu a vzápětí se pustila do další protože se jí nepovedlo udržet myšlenky na jednom místě a plně s nimi pracovat tak aby vytvořili jeden jediný příběh.
Za mě si knížka vysloužila 2* a zkusím od autorky něco jiného.
Kniha mě uchvátila hned od první strany, přečetla jsem jí za den. Nemohla jsem se odtrhnout, určitě doporučuji.
Musím říct, že jsem začínal knihu "číst" s obavami. Poslouchal jsem jako audioknihu. Rovnou říkám, že kdybych měl knihu číst tak ji prostě odložím. Děj mě nebavil. Hlavní hrdina mi nebyl sympatický a vůbec mi na něm nezáleželo. Jedná se o takovou hodně nepovedenou variaci (nebo vykrádačkou) na Kingovo To a Řbitov zvířátek. Bohužel v tomto vydání to postrádá napětí a spád. Děj je utahaný a opravdu se vleče. Hlavní dějová linka, kdy víme, že se něco stalo v minulosti malé sestřičce hlavního hrdiny je bohužel trestuhodně nevyužitá a celé finále vyznívá tak nějak do ztracena.
Po Kriďákovi příjemná změna.Je jasne kým se autorka nechala inspirovat,ale nemohu ji upřít,že byly chvíle kdy jsem musela číst dál.A konec mě také překvapil.Úplná Topka to není,ale čte se dobře a občas vám vnukne i temnou myšlenku....
Čte se to dobře, je to napínavé. Bohužel jsou ty nejzajímavější myšlenky převzaty od Stephena Kinga a po celou dobu jsme se nemohl ubránit silnému pocitu déjà vu. K průměru to ale stahuje především naivní závěr, do kterého se autorka snaží vecpat co nejvíce zvratů to jde. Ona nucená snaha překvapovat z toho nakonec dělá nepůvodní béčko.
Opět nechápu to nízké hodnocení, protože autorčiny knihy jsou naprosto perfektní.
Poutavý styl psaní, napětí, mystičnost... Úplně cítíte jak se struna utahuje a napíná. Kniha se prostě nedá odložit. Díky krátkým kapitolám, se čte doslova sama.
Baví mě i hrdinové jejích knih. Protože to nejsou žádné kladné, úspěšné osobnosti. Naopak. Většina z nich jsou ztroskotanci. Alkoholici, gembléři, notoričtí lháři. Poznamenaní minulostí, nesoucí na bedrech svá prožitá traumata. Démoni minulosti, jim nedovolují prožít šťastnou budoucnost. Ničí ji, a rádi se vrací.... Člověk sleduje jejich vnitřní boj o napravení starých křivd. Nebo alespoň snahu o to, aby se minulost už nikdy neopakovala.
Joe byl svědkem šikany, zrady, smrti... a ještě něčeho horšího, než je smrt. A to "něco" vás bude mrazit až do morku kostí. I když na konci vás odpověď nečeká....
Bez debaty pět hvězdiček.
Všechny předešlé knihy od C.J. Tudor jsem naprosto hltala, za mě ale bohužel tato nejslabší. Napínavý děj a vyvrcholení nic moc, prostě sem čekala víc. Rozhodně nemá na Kříďáka a na Upálené ty jsou o level výše. Ale jinak příjemná kniha jen bohužel jí musím porovnávat.
Byla jsem na knihu zvědavá. A velice mě zklamala. Pořád jsem na něco čekala, na něco, z čeho mi spadne brada, na nějaké překvapení, nestalo se. Příběh o ničem - ztroskotaný učitel se vrací do rodného městečka, proč vlastně? A při tom vzpomíná na své dětství a svoji sestřičku. Ke konci přišlo něco trošičku zajímavého, strašidelného, ale konec zase vše zabil.
Celou dobu jsem byla napjatá a měla jsem velké očekávání. Napsané je to velmi poutavě ale po rozuzlení příběhu jsem byla velmi zklamaná a přišlo mi to jako ztráta času. Přišlo mi, že autorka neví, jak knihu zakončit.
Takový slabší průměr mezi podobnými psychothrillery. Sice jsem se dokázal začíst, ale stále jsem měl pocit, že čekám na něco překvapivého, co zvýší napětí a pořádně rozhýbe děj a ono stále nic nepřicházelo. Poslední část už jsem dočítal s výrazným pocitem zklamání a zařazení téhle knihy do edice Světový bestseller považuji spíše za klamání čtenáře ze strany vydavatele.
Jako nebylo to úplně špatné, ale ani skvělé… takový průměr. Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, pak už se to četlo lépe.
Začátek knihy vypadal docela zajímavě, ale kolem půlky se dej začal táhnout, což mě přimělo knihu na nějaký čas odložit, a když jsem se k ní vrátila, dočetla jsem ji spíš z "povinnosti". Po konci jsem měla pocit, že tam něco chybí - vysvětlení, o co se vlastně celou dobu jednalo a proč to tak bylo...