• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih C. J. Tudor

Škvíra

„Trochu jiná kniha...povídky, u kterých jsem se někdy bála, někdy smála...a v noci se mi zdály podivné sny... Super čtení na dovolenou...jedna kapitola, jedna povídka...u každé úvod a důvod, z autorčina života - to se mi líbilo. Doporučuji“... celý text
— Plaknel

---

Škvíra

„Moje první setkání s autorkou – a bohužel, jednalo se o docela velké zklamání. Od jména C. J. Tudor jsem čekala zdařilejší příběhy. Ale ty uvedené v této sbírce působily až na pár větších kousků velmi nedotaženě, odbytě a celkově nezdařile. Zpravidla jsem z jejich zakončení byla zmatená z toho, co jimi autorka vlastně chtěla říct. Možná je to tím, že hororový žánr příliš často nečtu. Možná je opravdu chyba v textu samotném. Každopádně vím, že knihu již znovu číst nebudu a raději ji pošlu dál. Tyto povídky mě zkrátka neoslovily.“... celý text
— pleybe

---

Upálené

„Mám ráda knihy od C. J. Tudor. Mrazivá oddechovka. :)“
— Luca84

---

---

Kříďák

„Moc hezké střídání dětských linek a současnosti. Dobře napsané. Konec bohužel zbytečně překombinovaný. Rozhodně ale kniha není "drásavý thriller" - spíš příběh o dětech.“... celý text
— PetrKral

---

Škvíra

„Omlouvám se autorce, ale mně to přišlo jako takové ty pokusy o přehnaně intelektuální, umělecké filmové kraťasy ve stylu Davida Lynche a Stanleyho Kubricka, které mají šokovat a nadchnout svojí neobyčejností... ale mě to prostě neba! Téma apokalypsy mi nesedí, vadí mi - stejně jako v Závěji - ten divný styl vyprávění v náznacích, kdy na vás autorka navalí x postav, které si musíte napsat, abyste se v nich neztratili, a přitom vás nechá v nevědomosti a hádankách. Nesnáším knihy, kde si musím domýšlet, o co vůbec jde, abych se zorientovala - viz první povídka, kterou jsem po 2 stranách vzdala, stejně jako většinu dalších. Přečetla jsem ani ne polovinu a z toho některé s vrtěním hlavy a slovy "Jakože fakt?". Kopírka měla nápad. Sci-fi no. Poslední chod měl pěkně ulítlý konec (ještě jméno Millie - evokovala mi Eleven ze Stranger Things :), ale jinak zajímavé tajemno. Gloria byla za mě jediná žánrově vyvážená povídka (tak nějak ve stylu Leona :). Prchavé blues dobře napsané, ale opět ten konec takový - jako ale u autorky často - překotný, těžce pochopitelný. Prach - co to mělo být? Je hlavní postava blázen? V blázinci? Ve vězení? ... atd. Čili spíš jen otázky a nepochopení než čtenářský zážitek. Proč? Zbytek povídek jsem vždy začala číst a přeskočila, protože mi něco prostě vadilo. C. J. Tudor možná někoho baví svou žánrovou pestrostí, já se v ní však ztrácím a ... raději knihu odložím a sáhnu po někom spolehlivějším. Kříďák a Upálené super. Ale jinak jsem z autorky rozpolcená. Sorry not sorry“... celý text
— Lilliana4567