Jan Werich vzpomíná... vlastně Potlach

23.11.2024

Četla jsem před lety a mám knihu doma, ještě se k ní vrátím.

Miluji pana Wericha a jeho knihy. Jeho moudra, podávaná s jistou ironií k životu. Měla jsem tu čest projít se jeho domem od sklepa po půdu a nasát kousíček jeho osobnosti, i když s patřičným projevem komerce a s prodejnou s odznáčky s jeho portrétem v přízemí jeho domu. Pan Werich pro mě zůstává symbolem moudra a jeho knihy symbolem něčeho , co se možná nedá nějak slušně vyjádřit... při vší úctě k němu, snad určité "neposranosti" v životě.

(SPOILER) Není komik jako komik. Není herec jako herec. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Co by tak pan Werich řekl na výkon herce, který předstírá, že je prezidentem a všechny šokoval..., chtěl by nás zatáhnout do třetí světové...?
...za roli Oskara a s těmi, co to umožnili , odeslat na nekončící dovolenou na Měsíc..., nebo raději na Mars, aby nezbylo palivo na návrat.
Bez váhání knihu doporučuji.
Než se začtete, jukněte zde na jeho citáty. Okamžitě mne vystřelí z jakýchkoliv strastí a mám pocit, že si povídám s přítelem u sklenky a fluidum tančí kolem nás.

13.12.2023

S Werichem vždy zažiji krásné chvíle, které nejsou nikým a ničím nahraditelné.
V této knize navíc naleznete velké množství zajímavých fotografií...

16.09.2020

Že byl Jan Werich vynikající "vypravěč", vím už díky jiným jeho knihám. Knížka je to krásně nostalgická, ale rozhodně lehčí než třeba Korespondence V+W. Jediná výtka se týká toho, že text nepokračuje (proč asi?) návratem ze Spojených států a popisem toho, co se tu od roku 1945 dělo. Bylo by to jistě velmi poutavé a mrazivé čtení.

31.07.2019

Některé věci již byli řečeny jinde , některé byli nové. Mě čtení o Werichovi baví, člověk se od jednoduché historky z lovu ryb dostane k moudru, které je i dnes aktuální. Těším se na další knihy ;)

07.08.2018

Tuhle knížku jsem jako mladá dívka milovala, četla, podtrhávala a znovu četla... Dávala mi něco, co se mi v té době hodně chybělo... Kdo prožil,ví. No ale musím přiznat, že časem a poznáním se mi ten obraz truchlivého klauna zkalil a jsem poněkud alergická na všechna ta "rádoby moudra". Možná nejsou ani všechna původní. A tak jsem ráda, že jsem některé knihy přečetla v těch - nácti a prožila jejich neopakovatelné kouzlo, když ho bylo nejvíc potřeba.

30.07.2018

Vždycky, už jako mladá holka, jsem toužila po tom, sednout si s Werichem u kávy a jen tak si povídat o životě, o Voskovcovi a Ježkovi, o pobytu za velkou louží a vůbec, jak se to tak sejde, že umí tak krásně žít, vyprávět, být vtipný, prostě pro mě nedostižný vzor férového a přitom nenudného člověka.

Spoustu mých otázek, které bych mu u té kávy v křesle na Kampě dala, jsem tady v té knize našla, spoustu nových věcí jsem se dozvěděla a spousta nových věcí mě pana Wericha přiblížilo. Nejen jako umělce , ale především jako člověka s velkým Č na začátku tohoto slova.

A jsem moc ráda, že zrovna tahle kniha mě v životě potkala , že se mi postavila do cesty a že zůstane nedílnou součástí NAŠÍ knihovny.

02.11.2017

Autentické vyprávění plné humorného nadhledu, osobních vzpomínek a emocí této jedinečné osobnosti není členěno na kapitoly, vypravěčský talent pana Wericha se nezapře, takže jsem měla problém se odtrhnout od čtení.
Pro další inspiraci: V knize je zmíněna kniha Jaroslav Ježek + Osvobozené divadlo od Václava Holzknechta, poprvé vydaná v roce 1957.

21.11.2016

Krásné vypravování a vzpomínání, čte se lehce a poutavě.

27.11.2012

Knihu okomentujem slovami J.Wericha:,, Není to deník ,ani paměti ,ani životopis. Je o obyčejných věcech, jako třeba , že všude na světě je chleba o dvou kůrkách. Že nikde na vás nečekají, že se všude ptají umíš? Neumíš? Že je pořád ješte plno slušných lidí na světě".